|
|
Zvýšení efektivity manažerské práce v justici
Weiserová, Michaela ; Hrabcová,, Dana (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou současného stavu personálního obsazení a manaţerské činnosti na Nejvyšším správním soudě jako vrcholném soudním orgánu. Na základě poznatků získaných z dotazníkového šetření a hloubkových rozhovorů s manaţery soudu identifikuji základní nedostatky v systému řízení lidských zdrojů a důsledky z toho plynoucí. Výsledkem jsou navrţené změny v řízení soudu, které povedou k zamýšlenému cíli, tj. ke zvýšení efektivity manaţerské práce.
|
|
| |
|
|
Rozšíření nepřijatelnosti kasační stížnosti (v roce 2021)
Hejtmánek, Vojtěch ; Pomahač, Richard (oponent)
Diplomová práce pojednává o institutu neprijátelnosti kásácní stížnosti jáko o filtrácním mechánismu, který Nejvýssí správní soud výužívá pro selekci nápádu kásácních stížností. Práce se žámeruje ná teoreticke uchopení institutu neprijátelnosti á jeho promenu vlivem prijetí novelý soudního rádu správního v roce 2021. Autor následne kritický hodnotí efektivnost á rácionálnost promený institutu ž pohledu teoretickeho i empirickeho. Ten je žáložen ná vlástnorucním sbírání dát o rožhodování rížení o kásácních stížnostech. Záverem áutor predkládá sve mýslenký á návrhý ná uprávu neprijátelnosti de lege ferendá.
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže před omezováním se zaměřením na kartelové dohody
REZKOVÁ, Ivana
V první části práce je charakterizována hospodářská soutěž. Je zde vynaložena snaha porozumět tomu, jak by mělo být nastaveno právní povědomí a právní řád vzhledem k přirozenosti soutěže na jedné straně a nutnosti regulovat hospodářskou soutěž na straně druhé. Následně je věnována pozornost právní úpravě hospodářské soutěže napříč českým právním řádem. Dále jsou vymezeny praktiky nekalé soutěže. Ve druhé části je již řešeno jádro práce a tím jsou jednotlivé druhy kartelů, řízení před Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu. V závěru práce jsou uvedeny praktické příklady jednotlivých kauz, které se týkají kartelů. Dále jsou zde předloženy rozsudky vydané Úřadem na ochranu hospodářské soutěže v prvoinstančním řízení a vydané rozsudky Nejvyšším správním soudem. Cílem této bakalářské práce je přiblížit fungování hospodářské soutěže v České republice se zaměřením na jednotlivé typy kartelů a zhodnotit činnost správních a soudních orgánů při aplikaci právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže.
|
|
|
Nejvyšší správní soud ČSR - vznik a vývoj
Kučera, Miroslav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vznikem a vývojem Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Vzhledem k tomu, že tato instituce byla postavena na podobných principech jako předešlé správní soudnictví na našem území, je část práce věnována i vývoji Nejvyššího správního soudu ve Vídni a také je stručně pojednáno o vývojových směrech správního soudnictví v rámci Evropy, jelikož pouze ve vzájemných souvislostech lze porozumět tomu, proč byla po vzniku samostatné Československé republiky koncepce Nejvyššího správního soudu ve Vídni použita i v našich podmínkách. Zejména díky tomu se Nejvyšší správní soud Československé republiky a jeho legislativní rámec podařilo konstituovat ve velmi krátkém časovém horizontu po vzniku republiky. Dále je uveden postupný vývoj soudu, změny v jeho pravomocech a působnosti včetně provedených novelizací zákona o něm. Kromě toho se tato práce věnuje také problematice sídla Nejvyššího správního soudu, personálního obsazení i jeho rozhodovací činnosti.
|
|
|
Analýza rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu ve věcech daně z příjmů právnických osob
Andrášová, Hana ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Analýza rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu ve věcech daně z příjmů právnických osob Cílem této diplomové práce je komplexní analýza rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu ve věcech daně z příjmu právnických osob. Tato daň se dotýká každé právnické osoby a její správné určení má významný dopad na budoucnost takové osoby. Vzhledem k tomu, že právní úprava daní v České republice je poměrně komplikovaná, dochází při jejím výkladu často k chybám. Pokud tyto chyby nejsou napraveny ještě v řízení před správním orgánem, nezbývá než se obrátit na správní soud. Nejvyšší správní soud je poslední instancí, na kterou se lze v rámci správního soudnictví obrátit. Je proto důležité, aby Nejvyšší správní soud rozhodoval předvídatelně a bez zbytečných průtahů. Práce se skládá z úvodu, tří kapitol, závěru, příloh a seznamu použité literatury. V úvodu autorka stručně seznamuje čtenáře s problematikou rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu ve věcech daně z příjmů právnických osob a nastiňuje důvody, proč si vybrala dané téma a jakých cílů by v práci měla dosáhnout. První kapitola se zabývá obecným úvodem do historie a fungování Nejvyššího správního soudu od poloviny 19. století do současnosti. Dále je v ní rozvedena současná funkce Nejvyššího správního soudu. Druhá kapitola je věnována...
|
|
|
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....
|
|
|
Analýza daňové judikatury Nejvyššího správního soudu
Vildová, Iveta ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Shrnutí Analýza daňové judikatury Nejvyššího správního soudu Tato práce se zabývá rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu v daňové oblasti ze statistického hlediska. Teoretická část popisuje význam soudních rozhodnutí v České republice a postavení Nejvyššího správního soudu jako nejvyšší rozhodující instance v daňových věcech. Je zmíněna především hlavní funkce Nejvyššího správního soudu jako sjednocovatele soudní praxe správních soudů a jeho vliv při výkladu zákonných ustanovení. Druhá část se zabývá daty získanými z internetové databáze Nejvyššího správního soudu a graficky znázorňuje vybranou problematiku různých druhů daní. Oddíly druhé části rozebírají poměry typu rozhodnutí a výsledky rozsudků i usnesení. V práci je zmíněn i vliv řízení o předběžných otázkách pokládaných Soudnímu dvoru Evropské unie nebo závaznost nálezů Ústavního soudu. Třetí část se zaměřuje na pojetí prekluzivní lhůty v daňovém právu. Na začátku jsou uvedeny i odborné názory na daně, daňový systém a jeho vliv na celkový ekonomický stav země. Dále je rozebráno daňové řízení a nakonec je analyzována problematika prekluzivní lhůty v daňovém řádu a zákoně o správě daní a poplatků včetně související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Poslední část popisuje statistická data z výběrového vzorku, který vznikl...
|
|
|
Rozhodnutí, zásah a nečinnost správního orgánu a volba žalobního typu
Otta, Šimon ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Rozhodnutí, zásah a nečinnost správního orgánu a volba žalobního typu Tématem diplomové práce je rozbor základní triády žalobních typů uplatňovaných ve správním soudnictví, tedy žaloby proti rozhodnutí, zásahu a nečinnosti správního orgánu, jakož i jejich neostrých hranic a problémů z toho plynoucích. Cílem práce je představit danou problematiku komplexně, tudíž je v jejím rámci pojednáváno nejen o samotných žalobních typech, ale i o správním soudnictvím jako takovém, základních pojmech odlišujících jednotlivé žalobní typy a snaze o představení možných řešení eliminujících problémy z nutnosti volby žalobního typu vyvstávající. Práce se skládá z úvodu, třech kapitol a závěru. První kapitola je věnována správnímu soudnictví a dále je členěna na šest podkapitol. První podkapitola je věnována základním typům správního soudnictví, na jejichž základě je v dalším textu této podkapitoly vymezen samotný pojem správního soudnictví, na nějž v následující třetí podkapitole navazuje představení účelu správního soudnictví. Čtvrtá podkapitola je poté věnována historii správního soudnictví a pátá podkapitola pojednává o jeho pravomoci. Polední, šestá podkapitola, se zabývá popisem dispoziční zásady. Druhá kapitola se věnuje jednotlivým žalobním typům a jejich ústředním pojmům. Rozdělena je do tří podkapitol,...
|
|
|
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....
|
host ::
RSS.