|
|
Národní bezpečnostní strategie Spojených států amerických 2002: Imperiální Grand Strategy?
Ludvík, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje detailnímu rozboru problematiky americké Národní bezpečnostní strategie ze září 2002. Práce jednak rozebírá a interpretuje daný dokument, jednak kontext, ve kterém tyto dokumenty vznikají a existují. Zvláštní pozornost je kladena na rozhodovací procesy v Radě národní bezpečnosti, která je jako hlavní koordinační orgán primárně zodpovědná za formulaci americké bezpečnostní politiky. Jako užitečné teoretické východisko používá tato práce Allisonovu koncepci byrokratické politiky. Dále v práci nalezneme rozbor tří klíčových problematik, jenž bývají spojovány jak konkrétně s Národní bezpečnostní strategií 2002 tak s administrativou George W. Bushe obecně. Jedná se o problematiku vztahu preempce a prevence, včetně jejího chápání v dokumentu samotném a zasazení do historického kontextu, dále pak americký přístup k multilateralismu a unilateralismu, kde ukazuji na vliv americké tradice na vnímání těchto konceptů a nakonec problematiku podpory demokracie ze strany Spojených států. Na základě rozboru výše nastíněného dochází práce k závěru, že Národní bezpečnostní strategii je velice dobře možné vysvětlit jako produkt byrokratické politiky a její klíčové prvky jsou produktem americké historické tradice a identity a nikoliv převratnou změnou, za kterou bývají často mylně označovány.
|
|
|
Policy Paradox nastavení systému zpravodajských služeb: Případ České republiky v letech 1993 - 2013
Ryza, Tomáš ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Zpravodajské služby patří k nejdůležitějším prvkům bezpečnostního systému každého státu. Nutnost získat včas důležité informace je základní podmínkou přežití státu. Žádný stát, ať už demokratického či totalitárního zřízení, se bez zpravodajských služeb neobejde. V demokratických státech je však přirozené mít všechny složky státu pod demokratickou kontrolou a každý obyvatel má právo získat informace o jejich činnosti. Tato práce si proto klade za cíl zkoumat situaci v České republice, kde se opakovaně objevují požadavky na reformu zpravodajského systému. Ta se zvláště ve světle zneužití služeb pro osobní účely ze strany milenky premiéra v roce 2013 jeví jako zvláště akutní. Práce se dále snaží nalézt limity současně nastavených kontrolních mechanismů, zejména pak ve střetu se specifickým charakterem činnosti zpravodajských služeb v režimu utajení. Pro vlastní zkoumání práce využívá v ČR zatím příliš neaplikovanou teorii Policy Paradox profesorky Dartmouthské univerzity Deborah Stoneové. Tato teorie byla zvolena, jelikož přináší zcela nový pohled na dosavadní problematiku nastavení parametrů zpravodajských systémů a jejich kontroly. Analytický model Policy Paradox chápe tvorbu veřejných politik, jako neustálý střet osobních a veřejných zájmů a dále se vymezuje od možného chápání politiky jako trhu....
|
|
|
Činnost orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na řešení mimořádných událostí
HRUŠKA, Jaroslav
V České republice jsou stanoveny v příslušných právních předpisech věcně příslušným orgánům působnosti a pravomoci na úseku bezpečnosti státu nejen v oblasti přípravy na mimořádné události, ale také při jejich řešení. V této bakalářské práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a právního rámce upravujícího zejména přípravu orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků, tj. jak obcí tak krajů, na řešení mimořádných událostí tak, abych prověřil, zda je současný právní rámec upravující řešenou problematiku, ale také personální a materiálové zabezpečení přípravy dostačující pro zajištění plnění základních úkolů státu na úseku jeho bezpečnosti. V jednotlivých článcích bakalářské práce analyzuji dostupné zákony a dokumenty související s bezpečnostním systémem České republiky a provádím nejdříve analýzu bezpečnostního systému ČR s poukázáním na jeho legislativní vývoj s uvedením přehledu příslušných právních norem. Pro ujasnění problematiky se zabývám také identifikací bezpečnostních rizik, která mohou vést ke vzniku mimořádných událostí a charakterizuji nejen mimořádnou událost, ale také jednotlivé skupiny rizik. Na základě těchto specifikací se ve své práci věnuji vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům státu v celém systému, zejména při přípravě na řešení mimořádných událostí a poté obdobně vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům územních samosprávných celků. Na základě provedených analýz ve své práci zmiňuji problémy, které se vyskytují v řešené problematice zejména při praktickém uplatnění jednotlivých právních norem. Pro zabezpečení jednotného postupu při přípravě na řešení mimořádných událostí je nutné sjednotit a upřesnit ve stávající legislativě zejména pojmy, doplnit kompetence a odpovědnosti některým prvkům bezpečnostního systému ČR, zejména obcím s rozšířenou působností a dořešit nejednotnou územní působnost některých spolupůsobících složek integrovaného záchranného systému.
|
host ::
RSS.