|
|
Budování státu a národní kultura na Podkarpatské Rusi
Kuželová, Veronika ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která nese název Budování státu a národní kultura na Podkarpatské Rusi, pojednává zejména o spolkové činnosti na východě republiky. Zaměřuje se především na působení českých učitelů a jejich přínos při vytváření nově vzniklého státu. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první rozvádí vliv učitelů na rozvoj národní myšlenky jednotného státu s nově připojenou Podkarpatskou Rusí. Druhá část představuje činnost československých spolků, které vznikaly již od roku 1919. Třetí oddíl popisuje činnost spolků nezaměřenou na národní ideu, ale vzniklou pro radost členům. Ve čtvrté kapitole jsou představeny rusínské spolky jako protiváha těm československým a ukázka jejich smýšlení. Poslední část vyjmenovává další organizace, které byly na Podkarpatské Rusi založeny, ale nestaly se v celém konceptu práce tak významnými. KLÍČOVÁ SLOVA spolek, kultura, národní myšlenka, budování státu, učitelé, osvěta, Československá republika, Podkarpatská Rus
|
|
|
Běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1980
Smalianchuk, Volha ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tematikou běloruského národního hnutí v pozdní sovětské době. Po konci doby stalinského teroru, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v sovětském Bělorusku se znovuzrozuje občanská činnost. Povstávající národní hnutí rozvíjí nedovršený proces formování běloruského národa doby bělorusizace dvacátých let 20. století. Předmětem výzkumu diplomové práce je běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1985. Obsahová analýza samizdatových periodik umožňuje charakterizovat a porozumět dobovému myšlení, jelikož sovětský samizdat vytvářel v té době jediné svobodné od cenzury a ideologie mediální prostředí. Práce také obsahuje rozbor obsahu běloruské národní myšlenky a jejího vývoje od začátku; charakteristiku politického, ekonomického a sociálního kontextu sovětské doby; analýzu nonkonformismu a demokratické činnosti v letech 1970-1985.
|
|
|
Revue Národní myšlenka 1923-1939
Hercik, Richard ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce přibližuje ideové zaměření, názorová stanoviska a profil revue Národní myšlenka, která byla vydávána v Československé republice v období let 1923-1939. Popisuje historický kontext, ve kterém revue Národní myšlenka vznikla, představuje dvě nejvýznamnější osobnosti redakce Národní myšlenky - JUDr. Vlastimila Klímu a JUDr. Ladislava Rašína, a přibližuje obsah vybraných ročníků Národní myšlenky, jejichž volba byla provedena s ohledem na významné politické události Československa. Revue Národní myšlenka byla ideově založena na konceptu integrálního nacionalismu, byla výrazně pravicově, protiněmecky a protisocialisticky zaměřená a byla úzce spjata s Československou národní demokracií a její Mladou generací, přestože se vždy definovala jako nezávislý měsíčník. Součástí diplomové práce je rovněž část popisující osobitý publicistický útvar, v práci zvaný komentované citáty, který byl redakcí Národní myšlenky používán pro stručné a výstižné vyjádření zásadních myšlenek nebo postojů Národní myšlenky či významných osobností domácí i zahraniční politiky. Klíčová slova revue, Národní myšlenka, integrální nacionalismus, měsíčník, Vlastimil Klíma, Ladislav Rašín, národní demokracie
|
host ::
RSS.