|
| |
|
|
Emerson's influence on women in works of Nathaniel Hawthorne
Teršová, Tereza ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Vzhledem k důrazu na pojmy jako sebedůvěra či spoléhání na sebe samého ("self-reliance"), vnitřní vedení ("inner guidance") a původní Já ("the aboriginal Self") rozvíjí filozofie Ralpha Walda Emersona teze, které upřednostňují jednotlivce před společenstvím, například tezi o nadřazenosti a posvátnosti sebe-definice vzdorující definicím, které sestavuje a jednotlivcům přiřazuje společnost. Proto je možné vnímat jeho filozofii jako důležitou pro obhájce hnutí za ženská práva a pro formující se feminismus. Ve svých čtyřech románech vytvořil Nathaniel Hawthorne protagonistky, které obhajují právo žen na sebedůvěru či spoléhání na sebe samou ("self-reliance"), tak jak jej definuje Emerson. Hawthornovy hrdinky mohou být chápány a interpretovány jako hrdinky zvažující Emersonovské principy, čímž dokládají souvislost mezi Emersonovou filozofií, a tématy a motivy přítomnými v Hawthornových románech. S Hawthornovým vyobrazením úvah hrdinek o pojmech jako vnitřní vedení ("inner guidance"), původní Já ("the aboriginal Self"), morální či tvůrčí zanedbání ("moral dereliction") a sebedůvěra či spoléhaní na sebe samou ("self-reliance") souvisí Hawthornův postoj ke vztahu mezi "ženstvím" a "ženskostí" na straně jedné, a "mužstvím" a "mužností" na straně druhé. Rozpolcenost ženy, tak jak ji vyobrazuje Hawthorne, spočívá v...
|
|
| |
|
|
Sociální významy vousů u mužů
Dubová, Diana ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Sociální významy vousů u mužů Abstrakt Práce se zabývá mužskou úpravou vousu, jejím významem ve společnosti a schopností sociálně komunikovat. Je postavena na teorii prvního dojmu, kategorizaci; mužské vousy považuje jako zdroj konstrukce konfliktního a kooperativního jednání. Teoretická část se zabývá předchozími výzkumy o přisouzených vlastnostech vousu, módou a sociální komunikací vousů v minulosti především na evropském kontinentu, kdy vousy komunikovaly národní příslušnost, sociální status, generační a pohlavní distanci, sympatie a antipatie k aktuálnímu dění a hodnotám. Dále se zaměřuje na sociální komunikaci vousu v přítomnosti a jeho vnímáním společností. Empirická část práce je založena na dotazníkovém šetření a odpovídá na otázku, jaké vlastnosti jsou úpravám mužského vousu přisuzovány v současné době v České republice. Výsledná zjištění potvrzují, že vousy jsou obecně vnímány jako symbol maskulinity, dominance a sociální vyspělosti, oholená tvář a tvář s upravenými vousy jsou znakem konformity a obecně pozitivně přijímány, kdežto tváře se strništi dosahují negativních hodnocení.
|
|
|
Gender Differences in Selected Works of Ernest Hemingway
Čížková, Markéta ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ernest Hemingway byl během svého života nejen obklopen ctižádostivými ženami, ale stal se také svědkem změny pozice žen ve společnosti. Z Hemingwayových děl je patrné, že jeho osobní zkušenosti s genderovými záležitostmi ovlivnily nejenom jeho život, ale také jeho literární tvorbu. Tato bakalářská práce se tudíž zabývá problematikou genderových rozdílů ve vybraných románech Ernesta Hemingwaye. Jejím cílem je popsat a analyzovat autorovu charakterizaci mužských hrdinů a jejich ženských protějšků v následujících románech: Sbohem, armádo!, Fiesta a Komu zvoní hrana. Hemingwayovi hrdinové jsou obecně považováni za velmi mužné typy. Nicméně jak je dokázáno v této bakalářské práci, tito hrdinové se často dostávají pod vliv ženských postav. Může se zdát, že ženské postavy v Hemingwayových příbězích jsou nepodstatné, protože jeho hrdinové jsou vykresleni jako silní a nezávislí muži, kteří nepotřebují ženy. Je tomu právě naopak, přítomnost ženské postavy poskytuje čtenáři možnost odhalit hrdinovu citlivější stránku osobnosti. A tak další důležitou součástí této bakalářské práce je analýza jednotlivých genderových vztahů a jejich vliv na vývoj jednotlivých postav. Hemingwayova tvorba je vždy spojena s jeho osobní zkušeností, a proto je čtenářovo porozumění Hemingwayově genderové charakterizaci postav...
|
|
|
Emerson's influence on women in works of Nathaniel Hawthorne
Teršová, Tereza ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Vzhledem k důrazu na pojmy jako sebedůvěra či spoléhání na sebe samého ("self-reliance"), vnitřní vedení ("inner guidance") a původní Já ("the aboriginal Self") rozvíjí filozofie Ralpha Walda Emersona teze, které upřednostňují jednotlivce před společenstvím, například tezi o nadřazenosti a posvátnosti sebe-definice vzdorující definicím, které sestavuje a jednotlivcům přiřazuje společnost. Proto je možné vnímat jeho filozofii jako důležitou pro obhájce hnutí za ženská práva a pro formující se feminismus. Ve svých čtyřech románech vytvořil Nathaniel Hawthorne protagonistky, které obhajují právo žen na sebedůvěru či spoléhání na sebe samou ("self-reliance"), tak jak jej definuje Emerson. Hawthornovy hrdinky mohou být chápány a interpretovány jako hrdinky zvažující Emersonovské principy, čímž dokládají souvislost mezi Emersonovou filozofií, a tématy a motivy přítomnými v Hawthornových románech. S Hawthornovým vyobrazením úvah hrdinek o pojmech jako vnitřní vedení ("inner guidance"), původní Já ("the aboriginal Self"), morální či tvůrčí zanedbání ("moral dereliction") a sebedůvěra či spoléhaní na sebe samou ("self-reliance") souvisí Hawthornův postoj ke vztahu mezi "ženstvím" a "ženskostí" na straně jedné, a "mužstvím" a "mužností" na straně druhé. Rozpolcenost ženy, tak jak ji vyobrazuje Hawthorne, spočívá v...
|
host ::
RSS.