|
|
Psychologické aspekty umírání a smrti
Staňková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty umírání a smrti. Jejím cílem bylo zmapovat představy dnešních lidí týkající se smrti a umírání (popř. získat jakousi mentální reprezentaci smrti). Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejprve smrti a umírání a oblastem, které se s tímto tématem pojí. Dále se věnuje dvěma v této oblasti relativně novým tématům, a to tématu smrti v psychologii a oblasti nejrůznějších druhů explanace smrti včetně jejich psychologického vysvětlení. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu (konkrétně metodami polostrukturovaného rozhovoru, volnými asociacemi a okrajově rozborem kresby) na představy lidí o smrti, dále na to, jak si lidé smrt vysvětlují, na jejich zkušenosti a pocity vztahující se k tématu, na jejich přání i obavy. Získaná zjištění jsou kvalitativního charakteru a byly získány od celkem 28 respondentů. Výsledky empirické části by mohly poskytnout cenný psychologický materiál v oblasti, která je stále pokládána v dnešní společnosti za tabu. Mohly by pomoci prohloubit rozvoj výzkumu v oblasti, která bude vzhledem ke stárnutí populace stále aktuálnější. Klíčová slova: smrt, umírání, truchlení, pohřbívání, smrt v psychologii, spiritualita, smrt a náboženství, posmrtný život, spiritismus, zážitky...
|
|
|
Doprovázení adolescentů, kteří po zkušenosti s úmrtím blízkého člověka procházejí existenciální krizí
Jiráková, Jana ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Matochová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem doprovázení adolescentů, kteří po zkušenosti s úmrtím blízkého člověka procházejí existenciální krizí. Cílem práce je získat hlubší vhled do problematiky doprovázení truchlících adolescentů. Úvodní část práce je zaměřena na vztah člověka ke smrti v průběhu dějin a současný způsob zacházení se smrtí a zemřelými v naší společnosti, včetně role pohřebních rituálů. V práci je také popsáno vývojové období adolescence a vztah dospívajících ke smrti. Další část je věnována procesu truchlení, jeho jednotlivým obdobím, komplikacím, a především specifickým potřebám a projevům u adolescentů. Závěrečná část práce je zaměřena na proces doprovázení, jeho typy, způsoby, možné problémy, doprovázející osoby a charakteristiku existenciální krize.
|
|
|
Vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči
Havrdová, Marie ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Tématem diplomové práce je vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči. Perinatální ztráta je tragickou událostí v životě rodičů, která je v naší společnosti stále ještě tabuizována a rodičům není poskytována dostatečná podpora. Cílem práce je proto popsat vnímání perinatální ztráty očima truchlících rodičů a dále přiblížit hlavní potřeby, komunikaci s partnerem/rkou, svou rodinou a blízkým okolí, a využívané podpůrné služby, se záměrem přispět k bližšímu porozumění a informovanosti, jež by bylo vodítkem k podpoře v systému zdravotní a sociální péče. Klíčová slova: perinatální ztráta, interpretativní fenomenologická analýza, paliativní péče, coping, truchlení, podpora
|
|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
|
Kvalita sociálních služeb poskytovaných v rámci mobilní hospicové péče z pohledu pečujících rodin a příbuzných
VEITHOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zjistit názor osob pečujících o své blízké a příbuzné, tedy klienty mobilní hospicové paliativní péče, na současnou kvalitu této péče, a to konkrétně na území Jihočeského kraje. Způsobem dosažení cíle byl kvalitativní výzkum provedený převážně ve třetím a také čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Pro výzkum byla navázána spolupráce se 6 organizacemi, následně byl s 12 informanty veden polostrukturovaný rozhovor doplněný technikou pozorování. Vyhodnocovací metodou byla metoda zakotvené teorie provedená v programu Atlas.ti 9. Přínosem práce jsou informace, které poslouží poskytovatelům i orgánům souvisejícím: Jednak v podobě aktuálního povědomí veřejnosti o mobilní hospicové péči, dále výčtem dojmů a názorů, které se v laické veřejnosti vyskytují, ale též šíří. Také konkrétní datování je využitelné, otevírá možnost sledování vývoje mobilní hospicové paliativní péče zde v lokalitě Jihočeského kraje, ale i porovnávání mezi lokalitami. Závěrečným výstupem jsou poznatky o kvalitě této služby, které vyšly velmi kladně. Pečující zmiňovali možnost volby využít mobilní hospicovou péči, kvalitu viděli v existenci alternativy k péči ústavní. Kvalitou bylo podle pečujících také to, že na péči o svého blízkého nejsou v domácím prostředí sami. Mobilní hospicová péče je tedy podle pečujících kvalitní i s nedostatky, které ve výzkumu zazněly.
|
|
|
Vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka
FENCLOVÁ, Ivana
Tématem práce je vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka a jejím cílem je reflexe tohoto vztahu. Jedná se o zhodnocení, jakým způsobem uvedené spojení funguje, jak se obě formy pomoci doplňují, případně jaké má tato forma pomoci limity a omezení. Teoretická část je zaměřená na vymezení důležitých souvisejících pojmů a skutečností pomocí odborné literatury. Jsou zde popsány jednotlivé formy pomoci pozůstalým. Samostatná kapitola je věnována vzniku, vývoji a současnosti spolku Plzeňská zastávka. Na teoretickou část navazuje výzkum, jehož cílem je zjištění, jak funguje spojení svépomocné a odborné pomoci v rámci spolku Plzeňská zastávka. Výzkumnou metodou je kvalitativní výzkum ve formě polo-strukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LIŠKOVÁ, Erika
Práce se zabývá postavením sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu, popisuje, v čem je činnost sociálního pracovníka v hospici jedinečná a v čem se jeho práce prolíná s činnostmi ostatních členů multidisciplinárního hospicového týmu. Pro objasnění zadaného tématu je zprvu popsána paliativní a hospicová péče a jejich formy. Dále popisuje sociální práci v hospici, která se věnuje umírajícím, rodinným příslušníkům a pozůstalým, objasňuje, jaká je role sociálního pracovníka v hospici. Další část práce se zaměřuje na multidisciplinární spolupráci v hospici. Teoretické poznatky uvedené v této práci jsou doplněny konkrétním příkladem týmové spolupráce Domácího hospice sv. Markéty ve Strakonicích a rolí sociálního pracovníka v něm.
|
|
|
Zkušenosti předškolních pedagogů s tématem smrti v MŠ
KROUPOVÁ, Alexandra
Bakalářská práce se zaměřuje na zkušenosti předškolních pedagogů s tématem smrti v mateřských školách. Zkoumá, jak děti v jednotlivých vývojových etapách života smrt vnímají, a také specifika truchlení u dětí. Zaměřuje se rovněž na pomoc truchlícím dětem pomocí specifických terapií. Mimo terapie také nabízí knižní tituly, které se zabývají právě tématem smrti, umírání či truchlení.
|
|
|
Rozloučení se s umírajícím jako významný rituál v životě pozůstalých
JINDROVÁ, Renata
Bakalářská práce je teoretickou analýzou procesu rozloučení se s umírajícím / zemřelým a jeho vlivu na pozůstalé. V úvodu popisuje proces umírání a smrti z pohledu historie a z pohledu současnosti. V následující kapitole jsou popsány základní formy rozloučení, jak je můžeme chápat v kontextu smrti a umírání. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým formám paliativní péče a umírání v ústavní a v domácí péči. Následně pak práce pojednává o smrti samotné, jejím vlivu na pozůstalé a procesu truchlení. V závěrečné části jsou popsány možnosti sociální práce a poradenství jak pro umírající, tak i pro pozůstalé.
|
|
|
Práce sestry v oblasti hospicové péče
HERZOGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá hospicovou péčí a zaměřuje se na práci sestry v oblasti hospicové péče. Hospicová péče je komplexní forma zdravotní, psychologické a sociální péče, jež je poskytována všem pacientům, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním či se nacházejí v terminálním stádiu nemoci. Hospicová péče úzce souvisí s péčí paliativní, která se primárně zaměřuje na zkvalitňování života pacientů a tišení bolesti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat práci sestry v oblasti hospicové péče. Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativně výzkumného šetření. Pro techniku sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny se sestrami pracujícími v hospicových zařízeních po celé České republice. Z rozhovorů bylo zjištěno, že práce v hospicovém zařízení je pro sestry psychicky i fyzicky náročná, protože v hospicích chybí dostatek personálu k zajištění kvalitní péče a k obsazení služeb. Vyšlo najevo, že lékaři často delegují svoji práci na sestry. Nejčastěji delegovanou prací je vyřizování pozůstalosti pacienta, což není v kompetencích sestry. Většina sester pracujících v hospicovém zařízení věnuje veškeré své úsilí do práce a zapomíná tak na svůj osobní život. Převážná část sester by práci v hospicovém zařízení ostatním sestrám nedoporučila z důvodu finanční nespokojenosti a náročnosti této práce. Dosažené výsledky z kvalitativního výzkumného šetření mohou sloužit jako studijní podklad pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou pomoci sestrám, které se rozhodují pro výběr povolání v hospicovém zařízení.
|
host ::
RSS.