|
|
Ptačí společenstva zarůstajících mokřadů v blízkosti rybníků třeboňské pánve
Tuháček, Filip ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Mokřady jsou jedním z nejvzácnějších a zároveň nejohroženějších biotopů na Zemi. Zarůstání představuje zásadní faktor, jenž tato významná stanoviště mění. Zanechání tradičních postupů hospodaření vedlo na mnohých místech západní Evropy k tomu, že se v mokřadních lokalitách začaly objevovat a šířit keře (hlavně vrby, Salix spp.), jež mohou postupem času prostředí proměnit v hustými křovinami zarostlé plochy, které se podobají lesu. Tato diplomová práce popisuje, jaká ptačí společenstva se v takto zarostlých mokřadních přechodech rybníků vyskytují, a porovnává je s ptačími společenstvy vrbovými keři nezarostlých mokřadů, tedy s porosty rákosu obecného (Phragmites australis) nebo nízké vegetace (zejména ostřic, Carex spp.). Ačkoli druhové a populační denzity ptáků byly nejnižší v nízké vegetaci, zarostlé lokality měly oproti mokřadům s rákosem či nízkou vegetací denzity na mokřady specializovaných ptačích druhů a druhů ohrožených, například cvrčilek slavíkových (Locustella luscinioides), slavíků modráčků (Luscinia svecica) či chřástalů vodních (Rallus aquaticus), výrazně nižší. S postupujícím zarůstáním vrbami, a tedy mizením biotopů s mokřadní vegetací, dochází k proměnám ptačích společenstev, jimž začínají dominovat lesní, a často běžné druhy ptáků, jako jsou budníčci menší (Phylloscopus collybita)...
|
|
|
Možnosti revitalizace potoka v intravilánu města
Zouhar, Radim ; Veselá, Olga (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti revitalizace potoka a jeho přilehlého území v biocentru „Na Loukách“ v Mokré Hoře. V práci je popsán současný stav a vývoj využití území. V zájmovém území se nachází soutok tří potoků. V části tohoto území je výška hladiny podzemní vody nepřirozeně nízká i vlivem úpravy potoka Rakovce. Tato práce uvádí tři možné varianty zvýšení hladiny podzemní vody v lokalitě. Vyhodnocení stavu potoků bylo provedeno pomocí metody HEM. Hydrotechnické výpočty byly provedeny v programu HEC-RAS.
|
|
|
Kvalita vody mokřadu Habřina u Rajhradic
Kejdová, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá fyzikálně-chemickými parametry kvality vody mokřadu Habřina u Rajhradic z let 2022 a 2023. Literární rešerše obsahuje vymezení základních pojmů jako jsou biotop, biocentrum, mokřad či se obecně zabývá vodou v krajině. Součástí je i základní charakteristika a popis jednotlivých fyzikálně-chemický ukazatelů kvality vody. Experimentální část se potom zaměřuje na přímé stanovení a vyhodnocení 18 uvedených parametrů kvality vody. Hodnoty jsou stanoveny z pěti odběrů vzorků vody v průběhu let 2022–2023 vždy v ranních hodinách a následná další stanovení probíhala v chemické laboratoři ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně. Výsledné hodnoty byly porovnány s aktuálními legislativními poža-davky na kvalitu vody, podle kterých je mokřad Habřina zařazen do V. třídy – velmi sil-ně znečištěná voda. V porovnání s obdobnými lokalitami v ČR vykazuje mokřad Habřina podobnou míru znečištění jako rybníky s podobnou nadmořskou výškou. Zkoumané pa-rametry potom udávají i vhodnost mokřadu k chovu ryb a ke koupání. Dle koncentrace chlorofylu-a v koupacím období je mokřad vhodný ke koupání, avšak voda má mírně zhoršené vlastnosti.
|
|
|
Zhodnocení samočistící schopnosti vodního toku Bítýška
Vítová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením jakosti a samočistící schopnosti vodního toku Bítýška na Vysočině. Teoretická část se věnuje vodohospodářské legislativě České republiky, kvalitě vody včetně problémů s ní spojených, samočistící schopnosti, mokřadům a sledovaným ukazatelům jakosti vody. Další část blíže charakterizuje zájmové území z hlediska přírodních poměrů a hydrologie. Praktická část detailně popisuje odběr vzorků vody, měření ukazatelů jakosti vody v terénu a laboratorní stanovení chemického rozboru vody. Práci zakončuje vyhodnocení zjištěných výsledků dle příslušné legislativy a diskuze. Výsledky laboratorních rozborů prokázaly, že samočistící schopnost vodního toku se projevila pouze v polovině sledovaného období a nelze ji jednoznačně potvrdit. Byly odhaleny vysoké koncentrace dusičnanového dusíku, celkového fosforu a chemické spotřeby kyslíku způsobené zejména vypouštěním nedostatečně vyčištěné vody z kořenové čistírny odpadních vod do vodního toku.
|
|
|
Půdní a hydrologická degradace mokřadů
Panocha, Tomáš ; Vlček, Lukáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Práce rešeršně zpracovává poznatky o degradaci půd a nejvýznamnějších půdních degradačních procesech, mezi které spadá například desertifikace, eroze, vliv zemědělství na půdy či zábor půdy. Dále se zabývá mokřady jako ekosystémy na přechodu mezi vodními a suchozemskými systémy, jejich definicí a vymezením, ale také jejich úbytkem a obnovou, která je při odhadech vývoje klimatu velmi důležitá. Součástí kapitoly Mokřady je také část věnována mezinárodním úmluvám a organizacím. Práce se následně věnuje mokřadním typům v České republice a půdním typům na nich se nejčastěji vyskytujících společně s jejich půdotvornými procesy a vodními režimy. V neposlední řadě se práce snaží najít souvislost mezi degradací mokřadních ekosystému v závislosti na změně hydrologického režimu okolí a okolních půd. Klíčová slova: degradace půd, mokřad, definice mokřadu, obnova mokřadů, mokřady ČR
|
|
| |
|
|
Flóra a vegetace nivy potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci
DEJMEK, David
Tato práce je zaměřena na monitoring toku Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci. Monitoring probíhal ve 14 trvalých čtvercích vytyčených podél tří transektů v otevřené luční části nivy. Ve studovaných čtvercích byla změřena hladina podzemní vody, byly pořízeny fytocenologické snímky, zjištěna četnost jednotlivých druhů a celková pokryvnost. Nová data byla porovnána s pracemi Lazárkové (2012), Stachové (2014), Pechačové (2019) a Kratochvílové (2021) z předchozích let.
|
|
|
Rašeliniště Jizerských hor jako modelový biotop výuky ekologie
Marelová, Tereza ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou jizerskohorská rašeliniště a jejich využití ve výuce ekologie. Cílem práce je shrnout informace o rašeliništi jako biotopu a využít je prakticky ve výuce přírodopisu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se dělí na dvě kapitoly. První kapitola seznamuje čtenáře s rašeliništi Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zaměřuje se na zákonné vymezení chráněných území. Blíže popisuje tamní flóru i faunu a vymezení vzniku, vývoje, významu a využití rašeliny i negativní důsledky těžby této suroviny a následnou ochranu těchto území jako unikátního přírodního biotopu pro mnoho organismů. Druhá kapitola seznamuje čtenáře s obecnou charakteristikou ekologie a jejích disciplín, zaměřuje se také na jednotlivé vztahy mezi organismy. Poslední část kapitoly teoretické části je zaměřena na výuku ekologie na základní škole a jejího pojetí ve výuce druhého stupně. Praktická část se zabývá využitím rašelinišť ve výuce přírodopisu na základní škole a předkládá návrh exkurze na jedno z vybraných a veřejnosti dostupných rašelinišť. Tento návrh exkurze je doplněn o několik zastavení, která jsou zaměřena na jednotlivé části ekosystému. Další částí praktické části je sada pracovních listů, která doplňuje návrh exkurze a je rovněž...
|
|
|
Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů z ostřicového slatiniště
NOVOTNÁ, Jitka
Mokřady hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku, neboť poutají či uvolňují oxid uhličitý (CO2) a současně jsou zdrojem atmosférického metanu (CH4). Dynamika výměny těchto skleníkových plynů je určována zejména výškou a dynamikou vodní hladiny, výškou teploty, strukturou vegetace a její biomasou. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv rostlin s dominantní trsnatou ostřicí Carex acuta na emise CO2 a CH4 z ostřicového slatiniště na modelové lokalitě Mokré louky u Třeboně. Výzkum zahrnoval terénní pokus, v němž byla použita metoda manuálních emisních komor, sledující rozdíly mezi bulty porostlými vegetací a šlenky bez vegetace. Sledována byla také nadzemní biomasa rostlin, výška vodní hladiny a teplota. Terénní pokus byl doplněn o kultivační pokus, v němž byl hodnocen vliv vodního režimu na produkci biomasy C. acuta. Z výsledků terénního pokusu vyplývá, že výška vodní hladiny měla na emise CO2 průkazný vliv pouze v případě šlenků. Teplota půdy představovala důležitý faktor u obou mikrostanovišť. Přítomnost a biomasa rostlin měla na množství emisí CO2 podstatný vliv ve druhé části vegetační sezóny, kdy nadzemní biomasa porostu dosáhla sezónního maxima. Na emise CH4 měla zásadní vliv výška vodní hladiny a její předchozí dynamika, zatímco vliv teploty prokázán nebyl. Významným faktorem byla také vlastní přítomnost ostřicových bultů, které odváděly značné množství CH4 do ovzduší v případě, že bazální část bultu byla zaplavena. Pokud se vodní hladina nacházela v hloubce od -20 cm k povrchu půdy, emise CH4 zprostředkované rostlinami byly poměrně nízké. Pro podmínky v roce 2014 byl vytvořen model odhadující vliv ostřicových bultů s dominantní C. acuta na toky a bilanci uhlíku. Asimilace uhlíku do biomasy rostlin převyšovala nejen emise uhlíku zprostředkované samotnými rostlinami, ale také emise z celého bultu. Díky rostlinám bylo do půdy uloženo přibližně 130 g C m-2 za vegetační sezónu. Kultivační pokus ukázal, že největší podzemní i celkovou biomasu tvořily rostliny C. acuta v limózní ekofázi a následně rostliny vystavené jarní záplavě.
|
|
|
Botanický průzkum rašelinného lesa podél potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) šest let po hydrologické revitalizaci
SVITAČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na monitoring vegetace za využití fytocenologických snímků v rašelinném lese v nivě kolem potoka Hučiny, na kterém proběhla v roce 2013 hydrologická revitalizace. Cílem práce bylo zdokumentovat flóru a biotopy šest lest po hydrologické revitalizaci a porovnat je s diplomovými pracemi Lazárkové (2012), uskutečněné před revitalizací, a Stachové (2015), provedené těsně po revitalizaci. Plochy v lesnaté části byly rozděleny do tří transektů, ve kterých byla monitorována vegetace v patře stromovém, keřovém, bylinném a mechovém. V jednotlivých vegetačních patrech byla určována druhová bohatost, frekvence, průměrná pokryvnost druhů a také se zde měřila výška hladiny podzemní vody. Získaná data mohou být následně použita pro další studie, které by mapovaly změny ve vegetaci zkoumané oblasti nivy Hučiny
|
host ::
RSS.