|
|
Mojžíš podle Freuda: Postava Mojžíše ve spise Sigmunda Freuda "Muž Mojžíš a monoteistické náboženství"
Polcer, Josef ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem Sigmunda Freuda na postavu Mojžíše. Snaží se o pochopení důvodů sepsání knihy, myšlenková paradigmata, historických představ, které byly pro autora myšlenkovou osou. Nemalá část je věnována kritice Freudova díla a rovněž psychoanalýze, která pro něj byla klíčovou oblastí pro pochopení historie židovského národa, který byl konstituován po období potlačené neurózy. Nezanedbatelnou oblastí je mnohovrstevnatost oblastí lidské duše a mentality židovské pospolitosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
| |
|
|
Mojžíš mimo Bibli: Postava Mojžíše v antické židovské a mimožidovské historiografii ve srovnání s Biblí.
Mikschik, Jan ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Rückl, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou biblického Mojžíše a jeho podáním v mimobiblických pramenech. Snaží se o analýzu nejstarších mimobiblických pramenů s přihlédnutím k jejich autorům, historickému pozadí a literárnímu a dobovému kontextu. Následně je srovnává se starozákonní tradicí a na základě společných motivů a témat se snaží najít, či vyvrátit vzájemnou provázanost a objasnit jejich působení na utváření obrazu Mojžíšovy postavy. Vedle těchto pramenů se zabývá také jejich interpretací u současných badatelů, srovnává tyto přístupy s otázkou po historickém Mojžíšovi, problematikou interpretace Mojžíšova života a jeho úlohy v souvislosti s exodem.
|
|
|
Desatero v pojetí rabiho Loewa a v zrcadle rabínské tradice
Ondrušková, Alena ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Tato práce se zaměřuje na některé oblasti týkající se tématu Desatera. Její hlavní částí je překlad vybraných kapitol díla Tiferet Jisrael. Konkrétně jde o kapitoly 33-36, popisující přístup autora (rabi Loew) k tomuto tématu. Překlad je doplněn výkladem, který ho zpřehledňuje, a je srovnáván s texty, které jsou v prostředí tradičního judaismu považovány za základní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mojžíš podle Freuda: Postava Mojžíše ve spise Sigmunda Freuda "Muž Mojžíš a monoteistické náboženství"
Polcer, Josef ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem Sigmunda Freuda na postavu Mojžíše. Snaží se o pochopení důvodů sepsání knihy, myšlenková paradigmata, historických představ, které byly pro autora myšlenkovou osou. Nemalá část je věnována kritice Freudova díla a rovněž psychoanalýze, která pro něj byla klíčovou oblastí pro pochopení historie židovského národa, který byl konstituován po období potlačené neurózy. Nezanedbatelnou oblastí je mnohovrstevnatost oblastí lidské duše a mentality židovské pospolitosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
|
Analýza biblické důvěry ve světě Pentateuchu
Matějka, Miroslav Pacifik ; Hřebík, Josef (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
Studie zpracovává téma biblické důvěry ve světě Pentateuchu. Tato důvěra se chápe jako ryze subjektivní spolehnutí na slovo či pokyn nějaké osoby. V případě důvěry v Boha se mnohdy jedná o přesvědčení ve vyplnění lidsky neuskutečnitelného slibu, které důvěřujícímu zjednává před Bohem zásluhy. Spolehnutí na Boha je mnohdy chápáno v konfrontačním duchu jako protiklad k životu nevěřících. Důvěra žádá odvahu ke kroku do neznáma. Zatímco je vždy správné důvěřovat Bohu, důvěra v člověka se v Pentateuchu prakticky vždy jeví jako pošetilá. Jestliže však dotyčným člověkem je Boží mluvčí, je nedůvěra chápána jako útok proti samému Bohu. V případě Božího zjevení se důvěra stává povinností. Lid smí v případě pochybností žádat o znamení pravosti předkládané Boží vůle, jestliže tato vůle je známa, nedůvěra se stává neposlušností a následuje přísný trest. Tatáž důvěra, jaká patří Bohu, je požadována i vůči jeho proroku a vůči Zákonu, který prorok vyhlásil jménem Božím. Spoléhání na sebe ve smyslu přehnané sebedůvěry, která nepočítá s Bohem, je chápáno jako zločin. Stejně tak je posuzována i důvěra obrácená vůči pohanským božstvům.
|
|
|
Exegeze Exodus 24
CHMELOVÁ, Miroslava
Práce se zabývá exegezí textu Exodus 24. Jádro tvoří překlad z hebrejského jazyka. Pro výklad je použit masoretský text. Při práci byly použity exegetické metody: textová kritika, jazykověsyntaktická analýza, sémantická a narativní analýza, diachronní a pragmatická analýza, historické pozadí. Exegetické metody by nám měly pomoci správně interpretovat text Exodu 24. Kapitola Exodus 24 se věnuje uzavření smlouvy mezi Hospodinem a Izraelem na hoře Sinaj. Uzavření smlouvy zprostředkovává Mojžíš, přijímá zákon a zapisuje Hospodinova slova. Přijetí smlouvy je zdůrazněno obětí a hostinou. Událost umožňuje audienci Mojžíše, Árona, Nadaba a Abihua a sedmdesáti starším Izraele v blízkosti Hospodina.
|
|
|
Etika Filóna z Alexandrie
FUKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá učením Filóna z Alexandrie. První část charakterizuje život Filóna, město Alexandrii v době jeho života a autory, které Filón obdivoval. Dále popisuje charakter jeho děl, jak na to pohlíží jiní autoři a také jeho význam pro pozdější generace. Druhá část se týká ctností všeobecně a jedné z kardinálních ctností - moudrosti. Zmiňuje úryvky z několika Filónových děl, které přímo souvisí s moudrostí a s tím, jak ji Filón chápe. Všechny knihy se shodují v tom, že tato ctnost je velmi důležitá a je to boží dar, kterého bychom si měli vážit. V poslední části nás práce seznamuje s hříchy proti moudrosti, kterých bychom se mohli dopustit. V závěru práce je uvedeno, že důležité je najít ve všem zlatou střední cestu.
|
host ::
RSS.