|
|
Přeprava nebezpečných chemických látek na okrese Znojmo
VALOUŠKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku přepravy nebezpečných chemických látek. Analyzuje platnou legislativu v dané oblasti, rozložení chemické výroby na okrese Znojmo, dále řeší kapacitu základních složek Integrovaného záchranného systému k řešení havárií spojených s únikem nebezpečných chemických látek.
|
|
|
Krizové řízení po použití tzv. špinavé bomby se zaměřením na činnost integrovaného záchranného systému, zejména složky Policie ČR
VILDMAN, Radek
Cílem této práce bylo zjistit, zda v současné době existuje nějaká metodika činnosti integrovaného záchranného systému pro tento druh zásahu při vzniklé mimořádné události a vytvořit plán scénáře a plán odezvy na tuto mimořádnou událost. Tato práce obsahuje jednoduchou pomůcku pro základní orientaci příslušníků Policie ČR, případně i příslušníků a pracovníků dalších složek integrovaného záchranného systému zasahujících při mimořádné události vzniklé po výbuchu špinavé bomby. Obsahuje konkrétní modelovou situaci mimořádné události tohoto typu a stručně funkci a popis práce jednotlivých zúčastněných složek, zejména Policie ČR s odkazy na současně platné zákonné akty. Práce poukazuje na rozdíly mezi teorií a praxí, které vyplynuly bližším prostudováním jednotlivých činností a z materiálové vybavenosti jednotlivých zasahujících složek integrovaného záchranného systému s návrhem na jejich řešení.
|
|
|
Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.
|
|
|
Analýza informací v mimořádných událostech
Horňáková, Markéta ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl předložit stručný přehled a analýzu bezpečnostních informačních systémů a jejich konfiguraci s ohledem na chemické provozy a rafinérie. Nejprve představuje informace obecně, představuje jejich životní cyklus a typy komunikace. Také popisuje modely komunikace. Druhá část popisuje použití informačních systémů v běžném životě. Třetí část popsuje konkrétní aplikace bezpečnostních informačních systémů ve skutečném chemickém provozu. Tato část také ukazuje hlavní problémy návrhů a aplikací těchto systémů. Třetí část představuje za použití různých příkladů klasifikaci, popis a topologii bezpečnostních infor-mačních systémů. Znalost teoretických principů a výsledků jejich analýzy byly použity pro návrh bezpečnostního informačního systému. V závěru práce je zhodnocen současný stav s výhledem do budoucnosti.
|
|
|
Analýza informací v mimořádných událostech
Pokalyukhina, Polina ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Roll, Marek (oponent)
Tématem této bakalářské práce je zkoumání různých informací s přihlédnutím k mimořádným událostem. Jedná se o rusko-gruzínskou válku, která probíhala v srpnu roku 2008. Nejdříve budou zmíněny pojmy informace, informační společnost, pojetí dezinformace a kdy k ní může dojít. Budou zde citována ruská a zahraniční média, z nichž se čerpalo nejvíce informací. Dále se bude mluvit o vyloženě o mimořádných událostech, o válce mezi Gruzií a Ruskem. Závěrem se bude řešit problém dezinformace. Cílem práce je zkoumání informací, jejich analýza a zjištění pravdy.
|
|
|
Analýza informací v mimořádných událostech
Břízová, Lucie ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl seznámit s efektivním zpracováním informací během mimořádných událostí. Nejprve se zabývá informacemi obecně, jejich životním cyklem a komunikací. Vysvětluje jednotlivé komunikační modely. Druhá část je věnována mimořádným událostem. Definuje jednotlivé druhy mimořádných událostí a krizová opatření, jejichž pomocí se tyto situace řeší. Zaměřuje se také na právní úpravu, která tyto situace definuje. Praktická část práce hodnotí výsledky autorkou provedeného průzkumu veřejného mínění v oblasti mimořádných situací, který slovně i graficky interpretuje. V závěru práce je zhodnocena bezpečnostní strategie České republiky.
|
|
|
Analýza informací v mimořádných událostech
Břízová, Lucie ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Kubešová, Vlasta (oponent)
Práce si klade za cíl seznámit s efektivním zpracováním informací během mimořádných událostí. Nejprve se zabývá informacemi obecně, jejich životním cyklem a komunikací. Vysvětluje jednotlivé komunikační modely. Druhá část je věnována mimořádným událostem. Definuje jednotlivé druhy mimořádných událostí a krizová opatření, jejichž pomocí se tyto situace řeší. Zaměřuje se také na právní úpravu, která tyto situace definuje. Poslední část práce je zaměřena na konkrétní mimořádnou událost, a to terorismus. Rozděluje terorismus na několik druhů a detailněji se věnuje tomu nejnebezpečnějšímu. Superterorismus, jak je nazýván, se zaměřuje na zneužití zbraní hromadného ničení. Práce se snaží zmapovat dostupnost těchto zbraní, následky jejich zneužití a případnou ochranu. V závěru je popsána bezpečností situace v České republice a bezpečnostní opatření, které jsou vytvořeny pro případ teroristického útoku v naší zemi.
|
|
|
Analýza informací ve vybraných mimořádných událostech
Řehoř, Jiří ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Pavlíček, Antonín (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu informací v mimořádných událostech. Výchozím podkladem jsou dvě teroristické akce, a to 11. září 2001 v USA a londýnská 7. července 2005. Kromě známých oficiálních verzí práce popisuje i tzv. neoficiální verze těchto událostí. Znalost obou verzí slouží k posouzení vlivu jednotlivých prvků na analýzu informací v mimořádných událostech nejen z pohledu "běžné" veřejnosti, ale i různých analytiků, vládních představitelů a armádních složek. Práce nás seznamuje i s postojem jednotlivých subjektů k analýze informací jak v samotném průběhu, tak i po skončení zmiňovaných mimořádných událostí. Po analýze dostupných informací doporučuji postup řešení další mimořádné události, který je uveden v závěru.
|
|
|
Dobrovolnická pomoc a povodně v ČR
Cihelková, Zuzana ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tichá, Hana (oponent)
Obecný cíl diplomové práce je zhodnocení stavu vybraných aspektů řízení dobrovolné pomoci při povodních v České republice a identifikování slabých stránek systému řízení dobrovolné práce. Zpracovaná data jsou rozčleněna do pěti logických celků. V základní rovině je práce členěna na část teoretickou, obecně pojednávající o dobrovolnictví jako významném a nepostradatelném prvku lidské společnosti a o mimořádných událostech, konkrétně povodních, které postihly Českou republiku a které by bez výrazné dobrovolnické pomoci nemohly být zvládnuty. Kapitoly praktické části jsou věnovány vybraným aspektům řízení dobrovolnické pomoci zaměřenými na jejich specifika v krizových situacích a popisu konkrétních činností neziskových organizací, které se významně podílely na pomoci při povodních v posledních letech. Stěžejní kapitolou diplomové práce je empirický průzkum, jehož cílem bylo zjišťování jednotlivých aspektů práce s dobrovolníky a řízení dobrovolnické pomoci během povodní v ČR. Zvolenou technikou získávání dat jsou standardizované dotazníky vypracované pro dva zkoumané soubory - dobrovolníky a dobrovolné hasiče, které jsou součástí příloh diplomové práce. Průzkum ukazuje určité nedostatky v řízení dobrovolnické pomoci. Závěr práce navrhuje určitá doporučení ke zlepšení situace.
|
|
| |
host ::
RSS.