Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
Mluvící hlavy: Komparace a strukturální analýza mýtů o oživlých uťatých hlavách
Sojková, Barbora ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Práce se věnuje symbolice hlavy a jejímu spojení s moudrostí, což je zkoumáno na indoevropských mýtech o uťatých hlavách za pomoci metod komparativní religionistiky a strukturální analýzy. V první části práce je prezentováno obecné pojetí hlavy a její možné transformace v indoevropských mytologiích; těžiště práce nicméně spočívá v představení mýtů, v jejichž narativu hraje zásadní roli uťatá hlava. Tyto mýty jsou dále typologizovány do tří skupin podle moci, jež je uťatým hlavám přisouzena. V druhé části se práce věnuje třem konkrétním mýtům o mluvících uťatých hlavách, totiž řeckému mýtu o Orfeovi, velšskému příběhu o Branovi a staroseverskému mýtu o Mímim, přičemž tyto mýty jsou důkladně představeny, interpretovány pomocí strukturální analýzy a poté srovnány. Výsledky interpretace zmíněných tří mýtů jsou v závěru transponovány na ostatní představené mýty o uťatých hlavách i na obecnou symboliku hlavy. Těžištěm je především práce s primárními prameny indoevropské provenience, velký důraz je nicméně kladen i na metodologické zakotvení interpretace, tedy na práci s rozličnou sekundární literaturou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.