|
|
Studium obsahu rizikových prvků v elektrárenském popílku
Vlčková, Renáta ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem obsahu rizikových prvků Hg, Cr, Pb a Cd ve vzorcích poskytnutých Tepelnou elektrárnou X. V průběhu jednoho roku byly každý měsíc odebírány vzorky hnědého uhlí, biomasy, úletového popílku a ložového popílku. K této sadě vzorků byly každý měsíc odebírány vzorky říční vody a vody z odkaliště popílku. Celkem bylo analyzováno 72 vzorků pomocí atomové absorpční spektrometrie (AMA 254 a ETAAS). Koncentrace rizikových prvků ve vzorcích hnědého uhlí a biomasy klesají v pořadí Cr > Pb > Hg > Cd a ve vzorcích úletového popílku a ložového popílku klesají v pořadí Cr > Pb > Cd > Hg. Celkově bylo zhodnoceno, že obsahy rizikových prvků po spoluspalování hnědého uhlí a biomasy přecházely zejména do úletového popílku a méně do ložového popílku. Bylo zjištěno, že spálením vyššího množství biomasy klesal obsah Hg, Cr a Pb v úletovém i ložovém popílku. Vzorky vod dle stanovených parametrů byly klasifikovány jako neznečištěné vody.
|
|
|
Hodnocení stavu životního prostředí s ohledem na obsah rizikových prvků v tělech ryb
Jonášová, Simona ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem obsahu rizikových prvků v tělech ryb na území řeky Jihlavy. Biologické vzorky byly nejprve pomocí mikrovlnného rozkladu převedeny do roztoků. Následně byly metodou AAS stanoveny rizikové prvky Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn ve svalovině, srdci, játrech, pohlavních orgánech, žábrách a střevě. Celkem bylo analyzováno 20 vzorků ryb. U jelce tlouště a cejna velkého klesaly koncentrace prvků v pořadí Zn > Cu > Ni > Cr > Hg > Pb > Cd. U pstruha duhového, ostroretky stěhovavé, kapra obecného, okouna říčního a plotice obecné klesaly koncentrace prvků v pořadí Zn > Cu > Ni > Cr > Hg > Cd > Pb. Ve štice obecné byl nalezen následující klesající trend: Zn > Cu > Hg > Ni > Cr > Cd > Pb. Hodnocení stavu vodního toku bylo provedeno dle jedinců, u kterých bylo předpokládáno, že se v řece Jihlavě vyskytovali delší dobu než 1 rok. Dle těchto druhů ryb je prokázána kontaminace vodního prostředí zejména prvky Cr, Cu, Hg a Ni. Všechny vzorky ryb kromě vzorku č. 8 (okoun) byly zhodnoceny jako vhodné ke konzumaci.
|
|
|
Study of the content of risk elements in river sediments of the Váh River
Držíková, Klára ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the analysis of selected heavy metals in the river sediment of the Váh River. The elements were selected based on their relatively frequent occurrence and adverse effects on humans, fauna, and flora. Also due to their ability of good accumulation and persistence in sediments. The selected elements have a chalcophile character, which plays a significant role in the occurrence of the elements at the sampling sites. The analysis of the collected sediment samples was carried out using atomic absorption spectroscopy. The highest concentration of zinc (386.58 mg/kg), followed by copper (57.67 mg/kg), lead (42.24 mg/kg), and the lowest concentration of mercury (0.332 mg/kg) was measured in the sediments. Sediments are used in agriculture and forestry to improve soil properties. Their application to soils is regulated by Slovak legislation, which sets limit values for risk elements in the concerned sediment and soil. These established limits were not exceeded in any of the sediment samples.
|
|
|
Stanovení rtuti v rybách a v rybích produktech
Kroupová, Kateřina ; Ing.Tomáš Gregor, Ph.D. (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá výskytem různých chemických forem rtuti v životním prostředí a popisuje analytické techniky používané ke stanovení rtuti v biologických materiálech. V praktické části byla stanovena koncentrace rtuti ve 14 vzorcích ryb a rybích výrobků reprezentujících běžný spotřební koš. Analýza byla provedena pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány a konzultovány s platnou legislativní normou EU.
|
|
| |
|
|
Vývoj techniky difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanoveni rtuti ve vodných systémech.
Szkandera, Roman ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předložená práce obsahuje literární rešerši k tématu rtuť a stanovení rtuti a jejich forem v systému přírodních vod. Stanovení je zaměřeno na použití in-situ vzorkovací techniky difúzního gradientu v tenkém filmu a na její vývoj. Jsou popsány stávající sorpční gely používané pro stanovení rtuti technikou DGT a to Duolite GT-73, Chelex-100, Spheron-Thiol. Tato práce rozšiřuje škálu těchto sorbentů o nově připravené sorpční gely, a to Iontosorb AV modifikovaný imidazolem nebo 6-merkaptopurinem a komerčně dostupnou látku oxid titaničitý. Je popsán způsob přípravy sorpčních gelů a jejich základních testů v modelových roztocích rtuti podle předepsaných kritérii DGT Research. Testována byla akumulace rtuti v závislosti na čase, základní test návratnosti rtuti a byla stanovena kapacita sorbentu. Všechny testované sorbenty splnily požadavky základních testů a odchylky u návratnosti rtuti se pohybovaly do 10 %. Zjištěná kapacita jednotlivých sorbetů se pohybovala od 6 do 1,5 µmol.l-1 a klesala v pořadí Duolite GT-73 > ISAV-IM > Chelex-100 > Spheron-Thiol > TiO2 > ISAV-MP. Sorpce rtuti jednotlivými sorbenty byla sledována v modelových roztocích za podmínek vyskytujících se v přírodních vodách. Bylo zjištěno, že iontová síla běžně se vyskytující v přírodních vodách, neovlivňuje stanovení rtuti u žádného ze studovaných sorbentů. Přítomnost chloridů značně ovlivňuje stanovení rtuti pomocí DGT s oxidem titaničitým, a proto tento sorbent není možno doporučit pro stanovení rtuti v mořských vodách. Ze závislosti akumulovaného množství rtuti na pH vyplývá, že všechny sorbenty je možno použít v přírodních vodách v rozpětí pH 4 - 8. Nejvíce je záchyt rtuti ovlivněn přítomností huminových kyselin, obzvláště u iontovýměnných sorbetů obsahujících jiné funkční skupiny než thiolové. Výjimku tvoří oxid titaničitý, u něhož dochází k fyzikální sorpci komplexů kovů s huminovými kyselinami. Kadmium a měď v modelových roztocích v molární rovnováze i nadbytku nejvíce ovlivnily sorpci rtuti na Chelex-100 a Spheron-Thiol. Po laboratorních testech byly jednotky DGT se studovanými sorbety použity ke stanovení rtuti v systému přírodních vod řek Jižní Moravy a to Svratky, Jihlavy a Svitavy. Koncentrace rtuti stanovená pomocí DGT jednotek s Duolite GT-73 byla srovnatelná s obsahem rozpuštěné rtuti v říční vodě stanovené přímo metodou AAS. O řád menší koncentrace rtuti oproti metodě AAS byly nalezeny pomocí DGT se sorbenty Spheron-Thiol a ISAV-MP. Tyto sorbenty váží zřejmě pouze rtuť v labilních komplexech. Toho je možné využít pro speciační analýzu, kdy jsou množství rtuti stanovené Spheron-Thiolem nebo ISAV-MP odečteny od množství rtuti stanovené sorbentem Duolite GT-73. Výsledek udává množství rtuti vázané ve stabilních komplexech, například s huminovými kyselinami. Množství rtuti stanovené v ISAV-IM, Chelexu-100 a TiO2 je pravděpodobně podíl rtuti vázaný v komplexech ještě slaběji než její podíl stanovený sorbenty Spheron-Thiolem a ISAV-MP.
|
|
| |
|
|
Diagnostika dohasínajícího dusíkového plazmatu metodou optické emisní spektroskopie
Kabeláčová, Kateřina ; Slavíček,, Pavel (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Cílem předložené diplomové práce je diagnostika dohasínajícího dusíkového plazmatu metodou optické emisní spektroskopie. Dohasínající dusíkové plazma je v popředí zájmu již roky, je zkoumáno jak teoretické tak i praktické využití. Všechny naměřené výsledky byly získány metodou optické emisní spektroskopie dohasínajícího plazmatu. Aktivní výboj byl generován stejnosměrným zdrojem napětí a měření probíhalo v proudícím režimu. V dané práci můžeme vidět několik sérií experimentů. V prvním experimentu byly do výboje argonu přidávány vodní páry. Měření probíhalo při konstantním proudu 140 mA, napětí 1,5 V a tlaku 1 000 Pa. Měnili se průtoky a pro každý průtok bylo měření realizováno v různých časech dohasínání. Při druhém experimentu byl do výboje argonu přidáván dusík. Měření probíhalo při konstantním proudu 140 mA, napětí 1,5 V a tlaku 1 000 Pa. Měnil se zde průtok dusíku (0,2 sccm, 0,4 sccm a 0,8 sccm). Pro jednotlivé průtoky byly provedené stejné experimenty a měnila se opět vzdálenost od aktivního výboje. Dalším experimentem bylo přidávání rtuťových par do dusíkového dohasínání. Měřilo se při konstantním proudu 120 mA, napětí 3,5 V a tlaku 1 000 Pa. Měření bylo provedeno pro dvě různé konfigurace: clonky, kdy je světlo do detektoru spektrometru přiváděno přes dvě za sebou umístěné clonky o průměru 0,5 mm a původní konfigurace bez clonek, kdy je optické vlákno jdoucí do spektrometru umístěno přímo u stěny trubice s výbojem. Posledním experimentem bylo přidávání vzduchu do argonu. Měření probíhalo při konstantním proudu 140 mA, napětí 1,0 V a tlaku 1 000 Pa. Teplota vnější stěny výbojové trubice, která se stanovovala pomocí termočlánku a infračerveného teploměru, byla měřena pro poslední dva experimenty (dusík a argon – vzduch). Při experimentech s čistým dusíkem byl viditelný jev pink afterglow. Projevuje se značným nárůstem růžového zabarvení v části dohasínání. Optická emisní spektra dohasínajícího výboje byla u různých experimentů snímána v různém rozsahu vlnových délek. U argonu s vodní párou to bylo 280–600 nm, u titrace argonu dusíkem bylo rozmezí 320–500 nm a u titrace dusíku rtuti 320–600 nm. Pro experiment argon se vzduchem byl rozsah vlnových délek 320–600 nm. Z výsledků měření byly sestrojeny grafy závislostí vzdálenosti na intenzitě, a grafy závislostí vzdálenosti na teplotě. Při přidávání argonu do dusíkového dohasínání byl vyhodnocen první a druhý pozitivní systém.
|
|
|
Kontaminace vybraných lokalit města Brna těžkými kovy
Šebková, Michaela ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium kontaminace půdy a rostlinného porostu těžkými kovy (olovo, kadmium a rtuť) v pěti vybraných lokalitách města Brna. Odběrové místo na ulici Opuštěná reprezentuje velmi zatíženou lokalitu s hustým automobilovým provozem ležící uprostřed města. Odběrová místa na ulici Vídeňská a Podstránská náleží mezi středně zatížené lokality v blízkosti velkých komunikací. Málo zatížené lokality jsou reprezentovány odběrovými místy na ulici Musorgského a Šrámkova, které leží v okrajových částech s nižší hustotou provozu. Vzorky půdy a rostlinného materiálu byly odebrány k analýze ve dvou termínech (listopad 2008 a leden 2009). Průměrná množství rtuti, kadmia a olova v odebraných vzorcích půdy byla pod limity vyhlášky č. 13/1994 Sb. MŽP. Obsah těžkých kovů v půdě odpovídal lokalitě odběru, nejvyšší hodnoty vykazovala lokalita Opuštěná. Obsah olova a rtuti v listech smetanky lékařské byl vyšší než jejich obsah v kořenech. U kadmia byla situace opačná, nejvyšší obsahy byly naměřeny v podzemní části rostliny. Oproti půdě nevykazovaly obsahy těžkých kovů v různých lokalitách velké rozdíly v nadzemní a podzemní části rostliny. Přesto mezi nejvíce kontaminované místo se opět řadí lokalita Opuštěná. Hodnoty pH odebraných vzorků půdy se pohybovaly v rozmezí 7 až 7,5, tedy v neutrální oblasti.
|
|
|
Výskyt polutantů v matricích bioindikátorů
Vlček, Ladislav ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem těžkých kovů v životním prostředí, zejména v matricích bioindikátorů. Zvláštní pozornost je věnována výskytu rtuti v životním prostředí a její stanovení v bioindikátorech. V současné době je rtuť a její sloučeniny považována za jeden z nejzávažnějších kontaminantů v životním prostředí. Některé druhy hub kumulují ve svých plodnicích značná množství rtuti a dají se dobře využít k posouzení zátěže lokalit. Pro tyto účely bylo vybráno 8 lokalit ve Vizovicích a blízkém okolí, a odtud během let 2006–2008 odebráno 50 vzorků 19 druhů hub. Ve všech vzorcích byly stanoveny koncentrace Hg pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Provedeno bylo porovnání obsahu rtuti mezi houbami v dané lokalitě i vzájemné porovnání zátěže lokalit, dále byla stanovena bioakumulační schopnost pro jednotlivé druhy hub.
|
host ::
RSS.