|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
Zbožné dary v českém středověku
Vašek, Zdeněk ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Disertace se zabývá dary české a moravské šlechty církvi v období vrcholného středověku. Zbožné dary (donace) jsou podstatné pro pochopení středověké zbožnosti a pro další aspekty fungování středověké společnosti. Zbožné dary, testamenty a další podobné dokumenty ve středověku vyjadřovaly přání, postoje a záměry jak v oblasti posledních věcí, tak i materiálního uspořádání společnosti. Donace informují o vztazích k ostatním členům rodiny i ke společnosti, k majetku, o proměně mentalit. Zbožné dary, podpora chudých a pohřbívání poblíž ostatků svatých otvíraly cestu do nebe. Donace církvi však nejsou jen otázkou posledních věcí člověka. Mají obvykle komplikované společenské pozadí. Tyto dary vyjadřují duchovní, ekonomické, politické i reprezentativní motivy donátorů. Jsou dobrým nástrojem pro poznání zkoumané společenské vrstvy. Hlavním cílem této práce je popsat dary české a moravské nobility v letech 1200-1350 a na základě další analýzy představit spektrum motivací těchto darů a zároveň popsat funkce, kterou měly ve společnosti. Práce je založena na analýze společných znaků jednotlivých donací a popisuje funkce, které mají ve společnosti. Analýza dovolila navrhnout periodizace donační aktivity šlechty a určit momenty změn v její mentalitě. Ukazuje se, že nejdůležitějšími motivy byly touha po spáse, trvalé...
|
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
host ::
RSS.