|
|
Migrační vlny ve Spolkové republice Německo po roce 1989 mezi severními a jižními spolkovými zeměmi
Hamplová, Martina ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu vnitřní migrace a je zaměřena na německé obyvatelstvo a jeho pohyb v rámci Spolkové republiky Německo po roce 1989. Výchozí perspektivou je migrační trend, v jehož důsledku dochází k vylidňování zemí ležících na severu SRN a v souvislosti s tím přesun určitých migračních skupin do jižně položených spolkových zemí. Práce mapuje migrační proudy v rámci daného území v období let 1990 až 2008 a zabývá se jejich vlivem na demografické změny, jakož i na proměny v místní socioekonomické struktuře. Východiskem pro empirickou část je vymezení základních pojmů z oblasti migračního výzkumu. Konkrétní přehled migrační proudů mezi severem a jihem SRN je zpracován v rámci dvou případových studií. První z nich je věnována severní spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, na jejímž příkladu je prezentována problematika vylidňování severu. Vzhledem k závažnosti této problematiky jsou tu vedle samotné migrace, pojednány rovněž důsledky, které vyplývají z migračního chování obyvatelstva pro tuto spolkovou zemi, jakož i postoj zemské politické scény k dané otázce. Jako zástupce jižní části SRN je zde představena spolková země Bádensko-Württembersko, která je naopak příkladem nárůstu obyvatelstva.
|
|
|
Financování programu "Aufbau Ost": Pakt solidarity II - klíčové problémy a aktuální diskuze
Zientková, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou aktuálního financování německé jednoty skrze Pakt solidarity II. Již krátce po znovusjednocení Německa v roce 1990 bylo jasné, že proces vyrovnání hospodářské úrovně obou částí země bude vyžadovat vysoké finanční transfery. A tak byl spuštěn ambiciózní projekt Výstavby Východu (Aufbau Ost), v jehož rámci plyne do nových spolkových zemí stále více finančních prostředků - v současnosti právě skrze Pakt solidarity II. Cílem práce je zjistit, jak dvě, z hlediska ekonomické výkonnosti, odlišné nové spolkově země Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořansko finanční prostředky z Paktu solidarity II v určitém časovém období využívaly. Dále, zda se dají v jejich čerpání nalézt nějaké zvláštnosti a také příčiny, proč je současný systém financování častým terčem kritiky a diskuzí ze strany starých spolkových zemí. Dalším cílem je pak identifikovat postavení, které v tomto sporu obě strany, tedy nové a staré spolkové země, hájí. Na základě analýzy čerpání prostředků Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska pak vyplynulo částečné překvapivé zjištění, že i přes zjevnou odlišnost obou zemí investují prostředky do veskrze stejných oblastí. Obě země navíc investují většinu z těchto prostředků do oblastí s infrastrukturálními deficity, než k vyrovnávání disproporční finanční síly obcí. To je...
|
|
|
Obodritský státotvorný proces ve středoevropské dimenzi (789-1178)
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Klíčová slova Polabští Slované, slovanské Polabí, Obodrité, populus, gens, nacio, stát, Meklenbursko- Přední Pomořansko, obodritský kmenový svaz Abstrakt Diplomová práce analyzuje a interpretuje zlomové události v průběhu státotvorného procesu tzv. obodritského kmenového svazu v období let 789-1178. Zaměřuje se především na rozbor písemných pramenů, na jejichž základě představuje tři modely nadkmenových celků v Polabí. Práce především polemizuje s tradičním evolucionistickým pohledem na vývoj kmenových svazů, který je považuje za primitivnější předchůdce raně středověkých států. V této souvislosti je zejména analyzován výchozí stav, z něhož obodritský státotvorný proces započal. Jedná se především o otázku, zdali se od vstupu Obodritů do psané historie jednalo od federaci více kmenů či o jeden velkokmen, jehož rozpad na přelomu 9. a 10. století znamenal další stupeň vývojového procesu. Pro následující období se práce snaží představit unikátní model tzv. kmenového státu, vzniklého společným působením nejrůznějších faktorů - tj. geografická poloha, aktuální politická situace v okolním prostředí, společenské změny v průběhu 11. a 12. století apod. Ve stejném duchu je v předkládané práci pojednáno i o vnitřních a vnějších faktorech, vedoucí k pádu obodritského kmenového státu na konci sedmdesátých let 12....
|
|
|
Financování programu "Aufbau Ost": Pakt solidarity II - klíčové problémy a aktuální diskuze
Zientková, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou aktuálního financování německé jednoty skrze Pakt solidarity II. Již krátce po znovusjednocení Německa v roce 1990 bylo jasné, že proces vyrovnání hospodářské úrovně obou částí země bude vyžadovat vysoké finanční transfery. A tak byl spuštěn ambiciózní projekt Výstavby Východu (Aufbau Ost), v jehož rámci plyne do nových spolkových zemí stále více finančních prostředků - v současnosti právě skrze Pakt solidarity II. Cílem práce je zjistit, jak dvě, z hlediska ekonomické výkonnosti, odlišné nové spolkově země Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořansko finanční prostředky z Paktu solidarity II v určitém časovém období využívaly. Dále, zda se dají v jejich čerpání nalézt nějaké zvláštnosti a také příčiny, proč je současný systém financování častým terčem kritiky a diskuzí ze strany starých spolkových zemí. Dalším cílem je pak identifikovat postavení, které v tomto sporu obě strany, tedy nové a staré spolkové země, hájí. Na základě analýzy čerpání prostředků Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska pak vyplynulo částečné překvapivé zjištění, že i přes zjevnou odlišnost obou zemí investují prostředky do veskrze stejných oblastí. Obě země navíc investují většinu z těchto prostředků do oblastí s infrastrukturálními deficity, než k vyrovnávání disproporční finanční síly obcí. To je...
|
|
|
Obodritský státotvorný proces ve středoevropské dimenzi (789-1178)
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Klíčová slova Polabští Slované, slovanské Polabí, Obodrité, populus, gens, nacio, stát, Meklenbursko- Přední Pomořansko, obodritský kmenový svaz Abstrakt Diplomová práce analyzuje a interpretuje zlomové události v průběhu státotvorného procesu tzv. obodritského kmenového svazu v období let 789-1178. Zaměřuje se především na rozbor písemných pramenů, na jejichž základě představuje tři modely nadkmenových celků v Polabí. Práce především polemizuje s tradičním evolucionistickým pohledem na vývoj kmenových svazů, který je považuje za primitivnější předchůdce raně středověkých států. V této souvislosti je zejména analyzován výchozí stav, z něhož obodritský státotvorný proces započal. Jedná se především o otázku, zdali se od vstupu Obodritů do psané historie jednalo od federaci více kmenů či o jeden velkokmen, jehož rozpad na přelomu 9. a 10. století znamenal další stupeň vývojového procesu. Pro následující období se práce snaží představit unikátní model tzv. kmenového státu, vzniklého společným působením nejrůznějších faktorů - tj. geografická poloha, aktuální politická situace v okolním prostředí, společenské změny v průběhu 11. a 12. století apod. Ve stejném duchu je v předkládané práci pojednáno i o vnitřních a vnějších faktorech, vedoucí k pádu obodritského kmenového státu na konci sedmdesátých let 12....
|
|
|
Migrační vlny ve Spolkové republice Německo po roce 1989 mezi severními a jižními spolkovými zeměmi
Hamplová, Martina ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu vnitřní migrace a je zaměřena na německé obyvatelstvo a jeho pohyb v rámci Spolkové republiky Německo po roce 1989. Výchozí perspektivou je migrační trend, v jehož důsledku dochází k vylidňování zemí ležících na severu SRN a v souvislosti s tím přesun určitých migračních skupin do jižně položených spolkových zemí. Práce mapuje migrační proudy v rámci daného území v období let 1990 až 2008 a zabývá se jejich vlivem na demografické změny, jakož i na proměny v místní socioekonomické struktuře. Východiskem pro empirickou část je vymezení základních pojmů z oblasti migračního výzkumu. Konkrétní přehled migrační proudů mezi severem a jihem SRN je zpracován v rámci dvou případových studií. První z nich je věnována severní spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, na jejímž příkladu je prezentována problematika vylidňování severu. Vzhledem k závažnosti této problematiky jsou tu vedle samotné migrace, pojednány rovněž důsledky, které vyplývají z migračního chování obyvatelstva pro tuto spolkovou zemi, jakož i postoj zemské politické scény k dané otázce. Jako zástupce jižní části SRN je zde představena spolková země Bádensko-Württembersko, která je naopak příkladem nárůstu obyvatelstva.
|
host ::
RSS.