|
|
Vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči.
KOZINOVÁ, Jaroslava
V bakalářské práci jsem se zaměřila na vnímání lékařské posudkové služby, jejíž cílem je kromě dalších úloh i posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči. Cílem teoretické části je zmapovat proces posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a v této části popisuji členění a úlohy lékařské posudkové služby, posudkové lékaře, nově zavedenou pozici odborného asistenta posudkového lékaře, posudková kritéria, zásady posuzování zdravotního stavu a principy hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby. Ve třetí kapitole jsem nastínila vnímání, předsudky, stereotypy a chyby v sociální percepci. Cílem empirické části je zjistit, jaké jsou stereotypy a předsudky u žadatelů příspěvku na péči. Byly stanoveny 3 hypotézy, které byly v rámci kvantitativního výzkumu zkoumány metodou dotazování, prostřednictvím techniky sémantického diferenciálu. Výběrový soubor byl vybrán náhodně z evidence doručených žádostí o posouzení zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a tvořilo jej 400 respondentů. Návratnost dotazníků byla 62 %, výzkumný soubor byl tedy složen z 212 respondentů. K vyhodnocení dat a ověření hypotéz byly využity statistické metody pro třídění dat prvního a druhého stupně. Výzkumem byla potvrzena pouze hypotéza, že žadatelé příspěvku na péči nejsou spokojeni s délkou trvání posuzování zdravotního stavu. Ostatní 2 hypotézy nebyly potvrzeny a zjistilo se, že žadatelé příspěvku na péči vnímají lékařskou posudkovou službu spíše neutrálně a stejně tak neutrálně vnímají i objektivitu posudků. Výsledky bakalářské práce mohou být využity orgány státní správy jako ukazatel současného vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči a mohou být využity při procesu posuzování stupně závislosti v aspektech nelegislativní povahy.
|
|
|
Příspěvek na péči - sociální šetření a jeho úspěšnost v řízení Návrhu na změnu výše a opětovného posouzení
Matulová, Jana ; Mašát, Vladimír (vedoucí práce) ; Urban, David (oponent)
This Bachelor Thesis titled "Care subsidy - Social Investigation and Its Success in the Proceedings of the Proposals for Change and Reassessment of the Claim" consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part explains some concepts and describes the course of the entire process of the application for care subsidy focusing on social research. The practical part contains mainly individual examples of social investigations and their course as well as the results of the whole process, including the comparison of the proposals of the social investigation with the assessment of the medical assessment service.
|
|
| |
|
|
Porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v systému nemocenského pojištění v ČR a na Slovensku
ADAMCOVÁ, Pavlína
Diplomová práce s názvem Porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v systému nemocenského pojištění v ČR a na Slovensku je ve své teoretické části zaměřena na informace týkající se systému sociálního zabezpečení se zaměřením na nemocenské pojištění jak v dobách Československa, tak v současném uspořádání České republiky a Slovenska. V návaznosti na to je dále rozpracována tematika lékařské posudkové služby. Jsou zde shrnuty nejdůležitější činnosti LPS a jednotlivé kompetence orgánů činných v nemocenském pojištění. Pro ucelenost problematiky je zmíněn také institut upravující veřejné zdravotní pojištění včetně souvisejícího revizního lékařství. Hlavním cílem diplomové práce je porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v ČR a na Slovensku. Pro hlubší zpracování jsou stanoveny také dílčí cíle. Jedním z nich je porovnání benefitů, které jsou v těchto dvou zemích na základě zdravotního stavu přiznávány v rámci nemocenského pojištění, a druhým je porovnání zdravotního stavu českých a slovenských obyvatel na základě statistik o získání dočasné pracovní neschopnosti s přihlédnutím na podmínky pro jejich přiznávání. Pro dosažení výše uvedených cílů je použita technika analýzy dokumentů. V empirické části diplomové práce jsou získaná data uspořádána do přehledných tabulek s komentářem a v následující kapitole 5 Diskuze jsou znázorněné údaje porovnány. Mezi témata závěrečné diskuze patří základní porovnání systému sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění České republiky a Slovenska. Značná pozornost je věnována také možnosti sloučení nemocenského a zdravotního pojištění v obou zemích s přihlédnutím na názory zainteresovaných oborníků v této oblasti. Stěžejním obsahovým zaměřením diskuze je porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v České republice a na Slovensku. Z výsledků vyplývá, že úloha a činnost LPS je v obou zemích velmi podobná, což je logické vzhledem ke společnému historickému základu. Hlavní činností české i slovenské LPS v nemocenském pojištění je činnost kontrolní, a to jak kontrola posuzování zdravotního stavu ošetřujícím lékařem, tak kontrola dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopných. Lze však spatřit nuance v propracovanosti obou dnes již nezávislých systémů LPS. S ohledem na legislativu lze říci, že slovenská lékařská posudková služba pracuje důsledněji, což potvrzují také statistické údaje, čítající více provedených kontrol dodržování léčebného režimu a častější používání sankčních prostředků vůči pojištěncům, což plyne z důkladného strategického plánování kontrol. Diplomová práce nabízí porovnání systémů nemocenského pojištění a úlohy a činností LPS v ČR a na Slovensku. Může být použita jako studijní materiál pro studenty sociální politiky a práva sociálního zabezpečení. Může sloužit také jako podnět k dalšímu zkoumání v této oblasti a k zamyšlení nad různými možnostmi uspořádání systému sociálního zabezpečení těchto dvou zemí.
|
|
|
Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek sociálního zabezpečení {-} se zaměřením na příspěvek na péči
SUCHANOVÁ, Markéta
Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky, který slouží k vyrovnávání sociálních nerovností a napomáhá řešit sociálně nepříznivé situace. Tato práce poskytuje základní přehled o jednotlivých dávkách nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a nabídce sociálních služeb. Práce se také zabývá Lékařskou posudkovou službou a posuzováním zdravotního stavu osob pro účely jednotlivých systémů sociálního zabezpečení. Hlavní pozornost je věnována příspěvku na péči, dávce určené osobám, jež jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Výzkum je zaměřen na příjemce příspěvku na péči, kteří žijí v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a ve vlastních domácnostech s rodinou či samostatně. Cílem této práce je zmapovat poskytování dávek sociálního zabezpečení, činnost Lékařské posudkové služby a problematiku procesu posuzování zdravotního stavu pro účely nároku na příspěvek na péči. Dále zjistit kvalitu života osob pobírajících příspěvek na péči. Součástí práce je dotazník, který zjišťuje průběh posuzování příspěvku na péči, důvody o jeho zažádání a způsoby využívání, dále zjišťuje zdravotní stav respondentů a kvalitu jejich života. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů. Zjistila jsem, že 93,6 % respondentů příspěvek na péči používá na platby pečovatelských služeb, osobní asistence či na úhradu nájmu a služeb v domově pro seniory, tedy na platby služeb, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku. První hypotéza, že příspěvek na péči je převážně využíván na úhradu výdajů souvisejících se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku, se potvrdila. Dále bylo zjištěno, že s výjimkou respondentů žijících v domech s pečovatelskou službou, se kvalita života respondentů v průběhu pobírání příspěvku nezměnila. Druhá hypotéza, že příspěvek na péči zlepšil kvalitu života pobírajících osob, se nepotvrdila. Za zjednodušení a zvýšení efektivnosti posuzování zdravotního stavu pro účely přiznání příspěvku na péči lze pokládat chystané nahrazení současných posuzovaných 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti 10 oblastmi základních životních potřeb.
|
|
|
Invalidizace v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007
KOHOUTOVÁ, Danuše
Invalidita je v našem pojetí chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často je v ní obsažen i aspekt společenský. Jednu z nejčastějších příčin vzniku invalidit představuje ztráta nebo pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v důsledku postižení pohybového aparátu. Velmi důležitá je zde problematika posuzování zdravotního stavu hlavně z hlediska zajištění určité provázanosti posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k schopnosti pracovního začlenění a zhodnocení zachované pracovní schopnosti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat skupinu občanů požadujících přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu v okrese České Budějovice v roce 2007 a následně vyhodnotit vliv věku, fyzické práce a vzdělání na počet těchto žadatelů. Byly stanoveny tři hypotézy: 1. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé starší 55 let, 2. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé fyzicky pracující a 3. lidé požadující přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu jsou většinou lidé s nižším vzděláním. K získání potřebných informací jsem zvolila kvantitativní výzkum, metodu sekundární a obsahové analýzy dat. Výběrový vzorek byl ze základního souboru získán metodou náhodného výběru. Veškeré informace byly čerpány z písemných dokladů, aniž bylo provedeno osobní šetření u sledovaných osob. Po rozboru a vyhodnocení dat nebylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť žadatelé o přiznání invalidního důchodu v důsledku postižení podpůrného a pohybového aparátu nebyly starší 55 let. Druhá i třetí hypotéza se jednoznačně potvrdily. 84,8% sledovaných žadatelů je fyzicky pracujících a 79,73% sledovaných žadatelů má nižší vzdělání. Vzhledem k výsledkům výzkumného šetření by bylo zajímavé a také přínosné zaměřit se na zmapování invalidity vzhledem k těmto skupinám žadatelů ještě z hlediska jejich sociální situace a začlenění na trhu práce.
|
host ::
RSS.