|
|
Časná fáze imunity v kůži proti leishmaniím
Máčalíková, Bára ; Leštinová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Leishmanie jsou parazitičtí prvoci způsobující onemocnění zvané leishmanióza, která postihuje především savce. V průběhu evoluce se leishmanie adaptovaly na hostitelský imunitní systém, který umí do jisté míry využívat ve svůj prospěch. Tato bakalářská práce pojednává o vztahu leishmanií s časnými imunitními složkami v kůži hostitele a schopnosti parazita inhibovat mikrobicidní aktivity buněk. Infekce počíná inokulací infekčních promastigotů do savčího hostitele a než se leishmanie dostanou do své cílové buňky, interagují v kůži zejména s komplementem, keratinocyty, fibroblasty, eosinofily, neutrofily, mastocyty a dendritickými buňkami. Porozumění vzájemným interakcím mezi hostitelem a parazitem je nezbytné pro vývoj vakcíny a léčbu leishmaniózy. Klíčová slova: leishmanie, kůže, časná imunita, komplement, keratinocyty, fibroblasty, eosinofily, neutrofily, mastocyty, dendritické buňky
|
|
|
The transcription factor C/EBPƴ as a novel regulator in mast cell development and function
Jedlička, Marek ; Alberich Jorda, Meritxell (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Žírné buňky jsou důležitou součástí vrozeného i adaptivního imunitního systému. Podílejí se na zánětlivých reakcích namířených proti široké škále patogenů, jako jsou parazité, bakterie a další typy cizorodých agens. Na druhou stranu žírné buňky přispívají k řadě patologických stavů, mezi něž patří například astma, autoimunitní choroby, anafylaxe nebo systémová mastocytóza. Poznání biologie žírných buněk je proto zásadní pro vývoj nových přístupů k léčbě výše zmíněných chorob. Navzdory tomu je naše znalost molekulárních mechanismů, které vývoj a funkci žírných buněk regulují, stále neúplná. Naše předběžné výsledky ukazují, že jedním z klíčových elementů v biologii žírných buněk je transkripční faktor C/EBP. Za použití in vitro a in vivo modelů určíme, jakým způsobem C/EBP reguluje diferenciaci hematopoetických progenitorů do mastocytární linie a jaký má vliv na funkci žírných buněk. Tato studie přinese nové poznatky o úloze C/EBP ve vývoji žírných buněk a přispěje k lepšímu pochopení mechanismů řídících biologii žírných buněk. Klíčová slova Žírné buňky, C/EBP, transkripční faktory, vývoj žírných buněk, Cebpg kondicionální knockout, kultury žírných buněk odvozené z kostní dřeně
|
|
|
Involvement of Asthma-associated Protein ORMLDL3 in Mast Cell Signalling
Eitler, Jiří ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent)
5 Abstrakt Žírné buňky působí v mnoha imunologických procesech, avšak nejvíce jsou známy v kontextu alergie a astmatu. Jelikož astma a alergie jsou závažné choroby s rozšiřující se tendencí v posledních desetiletích, žírné buňky jsou předmětem intenzivního výzkumu. Studium signálních drah v žírných buňkách může přispět k pochopení vzniku těchto chorob a navržení účinných léčebných strategií. Hledání genů zodpovědných za astma je v současné době umocněno širokospektrými genomovými studiemi. ORMDL3 (Orosomucoid1-like) protein byl pomocí těchto metod rozpoznán jako velmi významný faktor zodpovědný za astma. ORMDL3 je členem evolučně konzervované rodiny ORMDL, která u savců zahrnuje také ORMDL2 a ORMDL1 proteiny. Role těchto proteinů v buněčných procesech je málo známa, navíc doposud nebyly studovány v žírných buňkách. Rozhodli jsme se tedy studovat ORMDL proteiny v žírných buňkách. Lentivirový systém byl zoptimalizován k produkci primárních žírných buněk se sníženou expresí proteinů ORMDL, tzv. ORMDL KD (z angl. knock-down). Exprese ORMDL genů byla měřena s použitím vylepšené qPCR (quantitative PCR) směsi. Všechny tři geny jsou v žírných buňkách exprimovány, přičemž nejvíce ORMDL3, pak ORMDL2 a ORMDL1. Zkoumali jsme vliv ORMDL proteinů na signalizaci v žírných buňkách. ORMDL3 KD vykazoval sníženou degranulaci...
|
|
|
Ap4A-RNA in IgE activated mast cells
Potužník, Jiří František ; Macíčková Cahová, Hana (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(CZ): Žírné buňky jsou buňkami imunitního systému přítomné ve tkáních. Mají širokou škálu funkcí a receptorů, včetně receptoru FcεRI, který se aktivuje vazbou na IgE navázaný na antigen. Když jsou buňky aktivovány tímto způsobem, jeden z procesů, který nastává je tzv. signální dráha LysRS-Ap4A-MITF, která vede k translokaci Lys tRNA syntetázy do buněčného jádra a aktivaci její nekanonické aktivity - tvorbě diadenosin tetrafosfátu (Ap4A). Ap4A je dinukleosid polyfosfát, typ molekul přítomných ve všech doménách života. Dinukleosid polyfosfáty se skládají ze dvou nukleosidů spojených dohromady 5 '- 5' fosfodiesterovým můstkem o různých délkách. Nedávno bylo prokázáno, že tyto molekuly slouží jako nekanonické iniciační nukleotidy transkripce u bakterií, kde fungují jako 5 'RNA čepičky, podobně jako dobře známá 7-methylguanosinová čepička eukaryotické mRNA. V této práci předkládám důkaz o existenci Ap 4A čepičkované RNA v žírných buňkách, 5' RNA struktuře, jejíž existence zatím nebyla popsána v eukaryotických buňkách, a pokouším se určit její roli při aktivaci těchto buněk a v širším kontextu imunitní odpovědi zprostředkované žírnými buňkami. Klíčová slova: žírné buňky, RNA čepičky, dinukleosid polyfosfáty, Ap4A, IgE, FcεRI receptor, Lys tRNA syntetáza
|
|
|
Regulatory mechanisms of microtubule reorganization in activated mast cells
Rubíková, Zuzana
SOUHRN Mikrotubuly (MTs) jsou dynamické struktury nezbytné pro vnitřní buněčnou organizaci a transport, propagaci signálu, buněčnou diferenciaci, pohyb a dělení. Pro vykonávání těchto funkcí vytvářejí složitá uspořádání, schopná rychle a přesně reagovat na různé signály. MTs jsou regulovány mnoha faktory, které mají vliv na jejich nukleaci, stabilitu a dynamiku. Žírné buňky z kostní dřeně (BMMCs) jsou důležitou součástí imunitního systému. Narušení jejich funkcí však může vést ke vzniku závažných nemocí. V průběhu aktivace BMMCs dochází k podstatné reorganizaci MTs. Molekulární mechanismy, které regulují tyto změny, jsou ale často neznámé. V této práci jsme charakterizovali funkci signálních proteinů GIT1/βPIX, kinázy PAK1 a Ca2+ signalizace v regulaci nukleace MTs u BMMCs a v dalších buněčných typech. Rovněž jsme popsali funkci působení miltefosinu (hexadecylphosphocholinu), nové slibné látky pro léčbu onemocnění způsobených žírnými buňkami. Zjistili jsme, že GIT1/βPIX proteiny interagují s γ-tubulinem, a že jsou lokalizovány v centrozomech žírných buněk. Nukleace MTs je pozitivně ovlivňována GIT1 proteinem a Ca2+ , zatímco βPIX reguluje nukleaci MTs negativně. Cytosolický Ca2+ ovlivňuje vlastnosti γ-tubulinu a stimuluje jeho interakci s GIT1 a proteiny γ-tubulinového komplexu. Kromě toho vytváří γ-tubulin...
|
|
|
Regulatory mechanisms of microtubule reorganization in activated mast cells
Rubíková, Zuzana
SOUHRN Mikrotubuly (MTs) jsou dynamické struktury nezbytné pro vnitřní buněčnou organizaci a transport, propagaci signálu, buněčnou diferenciaci, pohyb a dělení. Pro vykonávání těchto funkcí vytvářejí složitá uspořádání, schopná rychle a přesně reagovat na různé signály. MTs jsou regulovány mnoha faktory, které mají vliv na jejich nukleaci, stabilitu a dynamiku. Žírné buňky z kostní dřeně (BMMCs) jsou důležitou součástí imunitního systému. Narušení jejich funkcí však může vést ke vzniku závažných nemocí. V průběhu aktivace BMMCs dochází k podstatné reorganizaci MTs. Molekulární mechanismy, které regulují tyto změny, jsou ale často neznámé. V této práci jsme charakterizovali funkci signálních proteinů GIT1/βPIX, kinázy PAK1 a Ca2+ signalizace v regulaci nukleace MTs u BMMCs a v dalších buněčných typech. Rovněž jsme popsali funkci působení miltefosinu (hexadecylphosphocholinu), nové slibné látky pro léčbu onemocnění způsobených žírnými buňkami. Zjistili jsme, že GIT1/βPIX proteiny interagují s γ-tubulinem, a že jsou lokalizovány v centrozomech žírných buněk. Nukleace MTs je pozitivně ovlivňována GIT1 proteinem a Ca2+ , zatímco βPIX reguluje nukleaci MTs negativně. Cytosolický Ca2+ ovlivňuje vlastnosti γ-tubulinu a stimuluje jeho interakci s GIT1 a proteiny γ-tubulinového komplexu. Kromě toho vytváří γ-tubulin...
|
|
|
The transcription factor C/EBPƴ as a novel regulator in mast cell development and function
Jedlička, Marek ; Alberich Jorda, Meritxell (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Žírné buňky jsou důležitou součástí vrozeného i adaptivního imunitního systému. Podílejí se na zánětlivých reakcích namířených proti široké škále patogenů, jako jsou parazité, bakterie a další typy cizorodých agens. Na druhou stranu žírné buňky přispívají k řadě patologických stavů, mezi něž patří například astma, autoimunitní choroby, anafylaxe nebo systémová mastocytóza. Poznání biologie žírných buněk je proto zásadní pro vývoj nových přístupů k léčbě výše zmíněných chorob. Navzdory tomu je naše znalost molekulárních mechanismů, které vývoj a funkci žírných buněk regulují, stále neúplná. Naše předběžné výsledky ukazují, že jedním z klíčových elementů v biologii žírných buněk je transkripční faktor C/EBP. Za použití in vitro a in vivo modelů určíme, jakým způsobem C/EBP reguluje diferenciaci hematopoetických progenitorů do mastocytární linie a jaký má vliv na funkci žírných buněk. Tato studie přinese nové poznatky o úloze C/EBP ve vývoji žírných buněk a přispěje k lepšímu pochopení mechanismů řídících biologii žírných buněk. Klíčová slova Žírné buňky, C/EBP, transkripční faktory, vývoj žírných buněk, Cebpg kondicionální knockout, kultury žírných buněk odvozené z kostní dřeně
|
|
|
Regulatory mechanisms of microtubule reorganization in activated mast cells
Rubíková, Zuzana ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
SOUHRN Mikrotubuly (MTs) jsou dynamické struktury nezbytné pro vnitřní buněčnou organizaci a transport, propagaci signálu, buněčnou diferenciaci, pohyb a dělení. Pro vykonávání těchto funkcí vytvářejí složitá uspořádání, schopná rychle a přesně reagovat na různé signály. MTs jsou regulovány mnoha faktory, které mají vliv na jejich nukleaci, stabilitu a dynamiku. Žírné buňky z kostní dřeně (BMMCs) jsou důležitou součástí imunitního systému. Narušení jejich funkcí však může vést ke vzniku závažných nemocí. V průběhu aktivace BMMCs dochází k podstatné reorganizaci MTs. Molekulární mechanismy, které regulují tyto změny, jsou ale často neznámé. V této práci jsme charakterizovali funkci signálních proteinů GIT1/βPIX, kinázy PAK1 a Ca2+ signalizace v regulaci nukleace MTs u BMMCs a v dalších buněčných typech. Rovněž jsme popsali funkci působení miltefosinu (hexadecylphosphocholinu), nové slibné látky pro léčbu onemocnění způsobených žírnými buňkami. Zjistili jsme, že GIT1/βPIX proteiny interagují s γ-tubulinem, a že jsou lokalizovány v centrozomech žírných buněk. Nukleace MTs je pozitivně ovlivňována GIT1 proteinem a Ca2+ , zatímco βPIX reguluje nukleaci MTs negativně. Cytosolický Ca2+ ovlivňuje vlastnosti γ-tubulinu a stimuluje jeho interakci s GIT1 a proteiny γ-tubulinového komplexu. Kromě toho vytváří γ-tubulin...
|
|
|
Vliv klíštěcích slin na žírné buňky na úrovni signálních drah
HEJDOVÁ, Barbora
Intracellular signalling molecules create the signalling cascades which enable the transfer of the signal to the cell. In this work we have studied the influence of tick saliva on the cytokine production and the activation of signalling pathways in ionomycin stimulated murine mast cells. We found out that tick saliva inhibits production of several cytokines and affects two important signalling pathways in mast cells possibly involved in the regulation of cytokine induction.
|
|
| |
host ::
RSS.