|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
|
Literární noviny v 90. letech 20. století a osobnost Ludvíka Vaculíka
Havlíková, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem magisterské práce je kulturněpolitický týdeník Literární noviny. V první části se věnuji podobám Literárních novin od jejich vzniku v roce 1927 do roku 1969, kdy týdeník pod názvem Listy ukončil vydávání na jedenadvacet let. Hlavním těžištěm diplomové práce je její druhá část, která zachycuje vývoj Literárních novin v devadesátých letech. Týdeník začal znovu vycházet 5. dubna 1990 jako příloha Lidových novin, v roce 1992 se stal samostatným časopisem. Jejich šéfredaktorem byl do roku 1999 Vladimír Karfík, se kterým jsem na dané téma vedla rozhovor, jenž je součástí diplomové práce. Kromě společenského a kulturního kontextu devadesátých let, jsem svoji pozornost věnovala redakčnímu složení týdeníku, jeho rubrikám a především tematické struktuře. Metodou k odhalení tematického složení časopisu se pro mě stala kvantitativní obsahová analýza. Výzkumné otázky se týkaly témat Literárních novin a jejich proměn v průběhu zkoumané dekády. V rámci práce jsem použila také metodu kvalitativní analýzy, a to při komparaci měnících se titulních stran týdeníku. Tedy při charakteristice grafické podoby časopisu. Obsahem třetí části je fejetonistická tvorba Ludvíka Vaculíka. Zaměřila jsem se na autorovy fejetony s jednotným názvem Jaro je tady, které byly publikovány v Literárních novinách v letech 1990 až...
|
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnoti.
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Rigorózní práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodikách doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části rigorózní práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje český ohlas Žertu v denících, kulturních časopisech a v nově vznikajících kunderovských monografiích a také francouzský ohlas vydání Kunderova souborného díla včetně Žertu v prestižní edici Plejáda nakladatelství Gallimard. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický...
|
|
|
Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Typologie české literární kritiky v letech 1995-2008
Proroková, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci je popsán vývoj pojmu literární kritika a dřívější typologie literární kritiky. Práce se zabývá rozdílem mezi literární kritikou a recenzí - jak tento rozdíl vypadá v teorii a jak v praxi. Je zde navrhnuta typologie, která je aplikovatelná pro dnešní českou literární kritiku. Rozděluje ji na dva základní typy: kritiku orientovanou na text a kritiku orientovanou na kontext. Pojednává o tom, jak se vyvíjel pojem hodnoty a co je hodnotou ještě dnes - pro dnešní kritiky je hodnotou originalita, důvěryhodnost díla a kompozice. Přináší informace o tom, jak kritiku prezentují jednotlivá periodika Host, A2, Revolver Revue, Tvar, Souvislosti a Literární noviny.
|
|
|
Literární noviny v 90. letech 20. století a osobnost Ludvíka Vaculíka
Havlíková, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tématem magisterské práce je kulturněpolitický týdeník Literární noviny. V první části se věnuji podobám Literárních novin od jejich vzniku v roce 1927 do roku 1969, kdy týdeník pod názvem Listy ukončil vydávání na jedenadvacet let. Hlavním těžištěm diplomové práce je její druhá část, která zachycuje vývoj Literárních novin v devadesátých letech. Týdeník začal znovu vycházet 5. dubna 1990 jako příloha Lidových novin, v roce 1992 se stal samostatným časopisem. Jejich šéfredaktorem byl do roku 1999 Vladimír Karfík, se kterým jsem na dané téma vedla rozhovor, jenž je součástí diplomové práce. Kromě společenského a kulturního kontextu devadesátých let, jsem svoji pozornost věnovala redakčnímu složení týdeníku, jeho rubrikám a především tematické struktuře. Metodou k odhalení tematického složení časopisu se pro mě stala kvantitativní obsahová analýza. Výzkumné otázky se týkaly témat Literárních novin a jejich proměn v průběhu zkoumané dekády. V rámci práce jsem použila také metodu kvalitativní analýzy, a to při komparaci měnících se titulních stran týdeníku. Tedy při charakteristice grafické podoby časopisu. Obsahem třetí části je fejetonistická tvorba Ludvíka Vaculíka. Zaměřila jsem se na autorovy fejetony s jednotným názvem Jaro je tady, které byly publikovány v Literárních novinách v letech 1990 až...
|
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnoti.
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Rigorózní práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodikách doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části rigorózní práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje český ohlas Žertu v denících, kulturních časopisech a v nově vznikajících kunderovských monografiích a také francouzský ohlas vydání Kunderova souborného díla včetně Žertu v prestižní edici Plejáda nakladatelství Gallimard. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický...
|
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti.
Baumová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodicích doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části diplomové práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje ohlas Žertu v denících a kulturních časopisech, ale také v nově vznikajících kunderovských monografiích. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický ohlas na Kunderův ceněný román Žert a zda dnešní literárněkritická obec chápe román v jiném kontextu než generace kritiků v...
|
|
|
Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Typologie české literární kritiky v letech 1995-2008
Proroková, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci je popsán vývoj pojmu literární kritika a dřívější typologie literární kritiky. Práce se zabývá rozdílem mezi literární kritikou a recenzí - jak tento rozdíl vypadá v teorii a jak v praxi. Je zde navrhnuta typologie, která je aplikovatelná pro dnešní českou literární kritiku. Rozděluje ji na dva základní typy: kritiku orientovanou na text a kritiku orientovanou na kontext. Pojednává o tom, jak se vyvíjel pojem hodnoty a co je hodnotou ještě dnes - pro dnešní kritiky je hodnotou originalita, důvěryhodnost díla a kompozice. Přináší informace o tom, jak kritiku prezentují jednotlivá periodika Host, A2, Revolver Revue, Tvar, Souvislosti a Literární noviny.
|
|
|
Mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1967)v tisku
Štěpánová, Petra ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je mediální reflexe IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a to v titulech denního tisku Rudé právo, Práce, v týdenících Literární noviny (Kulturní noviny) a Literární listy. Analyzuje také následné události kolem Svazu čs. spisovatelů, protože s děním IV. sjezdu úzce souvisely. Kritika společenských poměrů, která zazněla v mnoha diskusních příspěvcích na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů, přispěla nemalou měrou ke zlepšení stavu občanských svobod v následujícím roce. Po analýze tisku ve sledovaném období vyplynulo, že v červnu 1967 informovala všecha daná média o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů zkresleně, přičemž tento stav trval do konce roku. Počínaje lednem 1968 mohl sledovaný denní tisk o minulém dění kolem IV. sjezdu SČSS informovat objektivněji s odstupem několika měsíců v komentářích a nepřímých zprávách. Byla tak popřena základní vlastnost denního tisku - přinášet aktuální a objektivní informace. Kulturní tisk, jehož zprávy o IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů byly předtím nejvíce zkresleny, měl pak největší volnost informovat o sjezdovém dění ve velkém rozsahu, byť také s několikaměsíčním odstupem.
|
|
|
Proměna Literárních novin pod vedením Petra Bílka v letech 2010-2012
Papugová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Literární noviny jsou na českém trhu tištěných periodik jedinečným titulem s dlouhou tradicí. Kulturně-politický týdeník vychází s několika přestávkami již od roku 1927 a napříč historickými etapami se jeho zaměření několikrát proměnilo. Cílem této diplomové práce je zachytit a popsat proměnu Literárních novin pod vedením Petra Bílka v letech 2010 až 2012. Věnovat se bude nejenom obsahové stránce, ale také tematické, redakční a vizuální. První kapitola diplomové práce stručně shrne vývoj periodika od roku 1927 do roku 2009 a zároveň uvede nezbytný historický kontext. Druhá a třetí kapitola se pak zabývá již vymezeným období let 2010-2012. V druhé kapitole bude popsán profil periodika, vlastnická struktura, profil čtenářů titulu, přiblíží redakční okruh a jeho proměnu, zmíní externí přispěvatele a také osobnosti, které do Literárních novin ve vymezeném období přispívali. Na závěr představí osobnost šéfredaktora Petra Bílka. Třetí část diplomové práce je pak věnována obsahové podobě titulu. Popíše stálé i nepravidelné rubriky, hlavní témata ve sledovaném období, pravidelné a příležitostné přílohy, vizuální podobu a internetovou verzi www.literarky.cz. V rámci jednotlivých rubrik představí třetí část také hlavní přispěvatele daných rubrik, převažující žánry a témata.
|
host ::
RSS.