|
|
Syndrom vyhoření v podmínkách výkonově orientované společnosti 21.století
Petrlíková, Adelheid ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Teoretická část práce se zabývá analýzou současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátku zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti. V této části se práce zabývá klíčovými tématy syndromu vyhoření - vymezení a historií syndromu vyhoření, odlišení syndromu vyhoření od jiných psychických stavů, prožíváním a symptomům vyhoření, jeho vývojem, stádii a diagnostikou a v neposlední řadě faktory, které vznik syndromu vyhoření moderují. Tyto faktory jsou dále rozděleny na vnitřní a vnější. Empirická část diplomové práce se zaměřuje na srovnání distribuce rizik syndromu vyhoření (SMBM - Shirom-Melamedova škála) a souvisejících osobnostních (LET - Life Engagement Test) a sociálních proměnných (ICL - dotazník interpersonální diagnózy) u profesních skupin orientovaných na profesionální práci s lidmi (psychiatři, psychologové, psychoterapeuti) a u profesních skupin orientovaných jinak (IT pracovníci). Předpokládaným výstupem práce bude ověření či vyvrácení základní hypotézy o intrapsychických a interpersonálních souvislostech syndromu vyhoření. Klíčová slova: Syndrom vyhoření, Shirom-Melamedova škála (SMBM), Test životní angažovanosti (LET), Dotazník interpersonální diagnózy (ICL), odlišné pracovní skupiny.
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů - mezinárodní srovnávací studie
Černíková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V této diplomové práci je pozornost věnována výskytu syndromu vyhoření u vysokoškolských pedagogů, kteří doposud byli ve spojitosti s touto tematikou spíše opomíjeni. Teoretická část přináší analýzu současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátků zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti, s akcentem kladeným právě na učitelskou profesi zejména v terciárním sektoru vzdělávání. V empirické části je ověřován výzkumný předpoklad o odlišné míře syndromu vyhoření vysokoškolských pedagogů v zemi bývalého Východního bloku a západoevropské země. Tato mezinárodní studie srovnává úroveň vyhoření u učitelů filozofických fakult české Univerzity Karlovy a německé Universität Regensburg. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na tuto problematiku byla zkoumána i míra životní angažovanosti a depresivity. Data byla snímána za pomoci Copenhagen Burnout Inventory, Life Engagement Test, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity a dotazníku sociodemografických údajů. Základní výzkumný předpoklad o odlišnosti prožívání míry vyhoření, životní angažovanosti a depresivity u českých a německých vysokoškolských pedagogů se potvrdil pouze v jedné subškále syndromu vyhoření, a sice v subškále ve směru ke studentům. Dále byla potvrzena hypotéza ohledně negativní korelace syndromu...
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů - mezinárodní srovnávací studie
Černíková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V této diplomové práci je pozornost věnována výskytu syndromu vyhoření u vysokoškolských pedagogů, kteří doposud byli ve spojitosti s touto tematikou spíše opomíjeni. Teoretická část přináší analýzu současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátků zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti, s akcentem kladeným právě na učitelskou profesi zejména v terciárním sektoru vzdělávání. V empirické části je ověřován výzkumný předpoklad o odlišné míře syndromu vyhoření vysokoškolských pedagogů v zemi bývalého Východního bloku a západoevropské země. Tato mezinárodní studie srovnává úroveň vyhoření u učitelů filozofických fakult české Univerzity Karlovy a německé Universität Regensburg. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na tuto problematiku byla zkoumána i míra životní angažovanosti a depresivity. Data byla snímána za pomoci Copenhagen Burnout Inventory, Life Engagement Test, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity a dotazníku sociodemografických údajů. Základní výzkumný předpoklad o odlišnosti prožívání míry vyhoření, životní angažovanosti a depresivity u českých a německých vysokoškolských pedagogů se potvrdil pouze v jedné subškále syndromu vyhoření, a sice v subškále ve směru ke studentům. Dále byla potvrzena hypotéza ohledně negativní korelace syndromu...
|
|
|
Syndrom vyhoření v podmínkách výkonově orientované společnosti 21.století
Petrlíková, Adelheid ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Teoretická část práce se zabývá analýzou současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátku zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti. V této části se práce zabývá klíčovými tématy syndromu vyhoření - vymezení a historií syndromu vyhoření, odlišení syndromu vyhoření od jiných psychických stavů, prožíváním a symptomům vyhoření, jeho vývojem, stádii a diagnostikou a v neposlední řadě faktory, které vznik syndromu vyhoření moderují. Tyto faktory jsou dále rozděleny na vnitřní a vnější. Empirická část diplomové práce se zaměřuje na srovnání distribuce rizik syndromu vyhoření (SMBM - Shirom-Melamedova škála) a souvisejících osobnostních (LET - Life Engagement Test) a sociálních proměnných (ICL - dotazník interpersonální diagnózy) u profesních skupin orientovaných na profesionální práci s lidmi (psychiatři, psychologové, psychoterapeuti) a u profesních skupin orientovaných jinak (IT pracovníci). Předpokládaným výstupem práce bude ověření či vyvrácení základní hypotézy o intrapsychických a interpersonálních souvislostech syndromu vyhoření. Klíčová slova: Syndrom vyhoření, Shirom-Melamedova škála (SMBM), Test životní angažovanosti (LET), Dotazník interpersonální diagnózy (ICL), odlišné pracovní skupiny.
|
host ::
RSS.