|
|
Evolution of the sex determination pathway in the Mediterranean flour moth, Ephestia kuehniella
VISSER, Sander
The sex determination pathway in insects is a fast evolving gene cascade. In particular, the genes at the top of this cascade differ even between closely related species. This study explores the sex determination pathway of the Mediterranean flour moth, Ephestia kuehniella, which is widely used as a food source for the mass rearing of biological control agents. Therefore, an ortholog of the Masculinizer gene was identified and its role in sex determination was assessed by applying RNA interference (RNAi). In addition, a putative feminizing gene was identified on the W chromosome of E. kuehniella and a closely related species, and their genetic structure was determined by qPCR, Southern hybridization, and fluorescence in situ hybridization. The data contribute to our understanding of the sex-determining system in E. kuehniella and the evolution of the sex determination pathway in Lepidoptera.
|
|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
Společenstvo motýlů (Lepidoptera) lesního komplexu Loučany u Klatov
Rendlová, Veronika ; Heřman, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením druhového spektra tzv. velkých denních a nočních motýlů (Macrolepidoptera) na lokalitě Loučany nacházející se v šumavském předhůří. Na vytýčeném transektu a několika dalších stanovištích v rámci této lokality probíhal od dubna do listopadu 2015 monitoring motýlí fauny, zahrnující různé metody odchytů. Na základě těchto a dalších získaných dat (ze sezóny 2013 a v menší míře z 80. a 90. let 20. století) byl vyhotoven soupis veškerých zjištěných druhů zdejší motýlí fauny. Na lokalitě Loučany bylo zjištěno celkem 205 druhů motýlů náležících do 16 různých čeledí. K nejvýznamnějším zjištěným druhům patří bělásek ovocný (Aporia crataegi), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), p. fialkový (Boloria euphrosyne), batolec duhový (Apatura iris), píďalka černobílá (Thera britannica) a p. kohoutková (Perizoma affinitata). Během výzkumu byly zaznamenávány také parametry prostředí v místech odchytů a s pomocí odborné literatury vyhodnocovány biotopové preference jednotlivých druhů. Celkem 186 druhů (90,7 % zjištěného množství) vykazuje určitou vazbu na lesní stanoviště. Na podporu diverzity společenstva motýlů lokality Loučany je třeba přistoupit k takovému lesnickému managementu, který bude udržovat rozvolněný charakter porostu a podporovat mozaikovitost ploch. Klíčová slova:...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
Factors influencing butterfly diversity of the species-rich Submediterranean region
BARTOŇOVÁ, Alena
Disertace (v angličtině) se zabývá historií, současným stavem a ochranou motýlí diverzity submediteránních trávníků a palearktických stepí. Práce je uvedena rešerší na téma historie stepního biomu v Eurasii v průběhu třetihor a čtvrtohor. Skládá se ze tří studií. První studie popisuje motýlí společenstva a biotopové preference specializovaného stepního motýla Proterebia afra ve dvou reliktních stepních oblastech na Balkáně. Druhá a třetí studie jsou založeny na genetických datech a vzorcích z celých areálů rozšíření, a zabývají se fylogeografií dvou stepních motýlů, P. afra a Pseudophilotes bavius, kteří osidlují irano-anatolský region, Balkán a také severněji umístěné palearktické stepi.
|
|
|
New insights into the evolution of the W chromosome in Lepidoptera
HEJNÍČKOVÁ, Martina
Obecně přijímaným tvrzením je, že chromosom W se u motýlů (Lepidoptera) vyvinul u společného předka skupin Tischeriidae a Ditrysia. Několik druhů z těchto skupin bylo prozkoumáno metodou komparativní genomové hybridizace, a byla u nich určena ne/přítomnost chromosomu W. Navíc byla otestována u pěti vybraných genů jejich vazba na chromosom Z pomoocí zPCR. Zachovalá syntenie genů společně s absencí chromosomu W u bazálních Ditrysia (Psychidae a Tineidae) naznačuje možný nezávislý vznik chromosomů W u těchto dvou linií.
|
|
|
Analysis of structure and origin of multiple sex chromosomes in \kur{Leptidea} wood white butterflies
POSPÍŠILOVÁ, Kristýna
Previous studies have shown a dynamic karyotype evolution and the presence of complex sex chromosome systems with 3-4 W chromosomes and 3-6 Z chromosomes in Leptidea wood white butterflies. To dissect the evolutionary history of multiple Z chromosomes of Leptidea species, we used identified and selected bacterial artificial chromosome (BAC) clones containing orthologous genes of Bombyx mori chromosome Z and 17, isolated them from the available BAC library and used them as probes for physical mapping by BAC-FISH, first in L. juvernica, then in the closely related L. sinapis. In both Leptidea species, the majority of BAC clones corresponding to the linkage group Z of the B. mori reference genome hybridized to one chromosome of the complicated sex chromosome multivalent. Thus, we named it as Z1 chromosome. Location of all Z-derived BAC clones was identical in both species suggesting a conserved synteny and gene order between L. juvernica and L. sinapis Z1 chromosome. Moreover, our findings indicate that the Z1 chromosome is probably the ancestral Z chromosome in the genus Leptidea. Results of BAC-FISH mapping with clones corresponding to the linkage group 17 of the B. mori reference genome revealed the fusion/translocation event between an ancestral Z chromosome and the chromosome corresponding to B. mori chromosome 17 and supported a previous hypothesis about the role of chromosomal rearrangements in the formation of multiple sex chromosomes in Leptidea butterflies.
|
host ::
RSS.