Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Identita a univerzalita právních kultur ve východní Evropě
Slavík, Matěj ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Identita a univerzalita právních kultur ve východní Evropě Abstrakt Předkládaná práce zkoumá, zdali se právní kultura států východní Evropy sbližuje s právní kulturou common law, či zdali dochází k prohloubení jejich vzájemných odlišností. Sledovaným kritériem, které je způsobilé nastínit vývoj zkoumaného trendu, je způsob a četnost užití komparativní metody interpretace práva ze strany ústavních soudů pěti východoevropských států: Ruska, Maďarska, Polska, Rumunska a České republiky. Práce nejprve přibližuje význam pojmu právní kultura, poukazuje na jeho kritiku, a nakonec jej představuje jako vhodný teoretický rámec pro detailnější studium ústavní komparace. Jejímu vymezení je věnována následující část práce, ve které je pomocí odkazů na relevantní literaturu vysvětlen také způsob, jakým soudcovskou interpretaci práva v regionu východní Evropy ovlivnila socialistická právní kultura. Ústavní komparace je zde představena jako relativně významná, v regionu východní Evropy však doposud spíše opomíjená metoda interpretace práva. Míra a způsob jejího užití ze strany vybraných ústavních soudů v porevolučním období se tak ukazuje jako vhodný ukazatel potencionálního prolínání zkoumaných právních kultur. Těžiště práce, které tvoří podklad pro její závěr, sestává z případové studie ústavní komparace v judikatuře...
Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie)
Kalíšková, Lucie ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
i Abstrakt a 5 klíčových slov v českém jazyce Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie) Abstrakt Za cíl rigorózní práce jsem si stanovila charakterizovat uvedené velké právní systémy a formou srovnávací studie je komparovat. Rigorózní práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola obsahuje charakteristiku velkých právních systémů a jejich členění, kdy mimo komparovaných právních kultur stručně pojednává rovněž o právu africkém, právu indického subkontinentu (hinduismus, buddhismus) a čínsko-japonské právní kultuře. Druhá kapitola je zaměřena na popis angloamerické právní kultury a jejích subsystémů, zejména práva anglického, práva USA, práva Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Třetí kapitola se zabývá kontinentální právní kulturou a jejími subsystémy, konkrétně pojednává o okruhu francouzském, rakouském, německém, švýcarském, skandinávském, latinskoamerickém a právu Evropské unie. Současně uvedená kapitola zmiňuje další významné kodifikace zemí evropského prostoru, jakými jsou Nizozemí a Rumunsko, a rovněž ruskou občanskoprávní úpravu. Čtvrtá kapitola je věnována islámské právní kultuře a významu náboženství v dané společnosti. Stěžejní část rigorózní práce spočívá v páté kapitole, která srovnává uvedené právní systémy z hlediska historického vývoje, pramenů práva, koncepce...
Právní kultura státu Izrael
Vitouš, Daniel ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Právní kultura Státu Izrael Klíčová slova: právní kultura, Izrael Současný právní řád Státu Izrael se vyznačuje unikátním prolínáním různých právních systémů. Izraelské právní prostředí je možné charakterizovat jako propojení právních principů vycházejících z kontinentálního práva a common law i práva náboženského. Cílem této práce je zhodnotit, jak se tyto rozdílné prameny práva mísí v moderním izraelském právním řádu. Hlavní otázkou, na niž tato analýza hledá odpověď, je zda lze Izrael zařadit do některé ze základních právních kultur (anglo-americké či kontinentální). Případně zda je kombinace prvků právního řádu natolik jedinečná, že je třeba považovat izraelský systém za zcela unikátní druh právní kultury. Tato práce analyzuje izraelský právní řád v základních právních odvětvích. Soustředí se na otázky ústavního uspořádání, vzniku státní moc a jejího naplňování v každodenní praxi. Izrael je parlamentní demokracií s principy podobnými mnoha evropským států, zároveň zde ale existují i určité odlišnosti. Typickým aspektem je významný vliv náboženských politických stran. Největším ústavním a politickým specifikem Izraele je pak systém řady základních zákonů, které nahrazují psanou ústavu. Velká část této práce je dále věnována vztahu mezi státem a jednotlivcem. To představují především otázky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.