|
|
Variabilita genu MYOD1 ve vztahu ke kvalitě masa u prasat
Španihelová, Věra
Tato bakalářská práce je věnována studiu asociace genu MYOD1 s kvalitou masa u prasat. Tento gen se řadí do genové rodiny MYOD, jejíž členové hrají důležitou roli při vývoji svalstva v průběhu myogeneze, a proto mohou mít mutace v genu MYOD1 vliv na kvalitu masa. Pro studium bylo použito 46 vzorků DNA prasat plemene české bílé ušlechtilé. Pro získání genotypů byla použita metoda PCR-RFLP, kdy byl PCR produkt štěpen restrikční endonukleázou DdeI. U získaných genotypů byly vypočítány jejich frekvence, kdy relativní frekvence genotypu AA byla 19,6 %, AB 47,8 % a BB 32,6 %. Nejčastěji se vyskytovala alela B s 56,5% zastoupením. Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí programu SAS. Z výsledků vyplynulo, že pouze obsah myoglobinu ve 100 g svaloviny je ovlivněn genem MYOD1 s průkazností P ≤ 0,05. Statisticky průkazný rozdíl byl nalezen mezi genotypy AA a AB, kdy u jedinců s genotypem AA byl obsah myoglobinu znatelně nižší.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyhodnocení kvality králičího masa
Laciná, Monika
Tato diplomová práce na téma Vyhodnocení kvality králičího masa byla zpracována za účelem zjištění nutriční a technologické kvality masa chovaných králíků v domácím prostředí. Králíci byli vychováni, vykrmeni a poraženi u jedné chovatelky. Celkem se vybralo 21 králíků ze 3 vrhů, které byly vykrmeny a poraženy v odlišném období. Experiment byl rozdělen dle pohlaví na samce a samice a dále na jednotlivé vrhy 1-3. Na levé zadní stehenní svalovině se prováděly tyto rozbory: Vaznost vody, svalové pigmenty, hodnota pH, kolagenní bílkoviny, diametr svalového vlákna, barva masa, sušina, intramuskulární tuk, bílkoviny, popeloviny a mastné kyseliny. Všechny 3 vrhy byly poraženy v rozmezí 124-126 dnů. V základních parametrech (věk, porážková hmotnost, hmotnost stehna, jatečná výtěžnost, výtěžnost stehna, denní přírůstek) nebyl statisticky významný rozdíl ani mezi pohlavím ani mezi jednotlivými vrhy. Rozdíl (p≤0,05) byl zpozorován až v technologických parametrech u barvy masa v hodnotě L* mezi vrhem 1 s průměrem 66,55 a vrhem 3 s průměrem 60,65.V nutričních ukazatelích byly zpozorovány rozdíly opět mezi jednotlivými vrhy. Vrh 1 spolu s vrhem 2 měl nižší sušinu a bílkoviny oproti vrhu 3. Popeloviny měl ale vyšší vrh 1 oproti vrhu 3. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo stanoveno v mastných kyselinách mezi jednotlivými vrhy. Byly zde rozdíly mezi obsahem MUFA, PUFA a v poměru n6/n3. Nejvyšší obsah PUFA měl vrh 1 (25,62 %), který byl odchován a vykrmen během letního období, nejnižší obsah měl vrh 3 (18,92 %), který byl odchován a vykrmen přes zimní období. Mezi samcem a samicí byly statisticky průkazné rozdíly minimální. Statisticky průkazný (p≤0,05) rozdíl byl zjištěn pouze v obsahu kyseliny γ-linolenové, kde samci měli průměrnou hodnotu 0,10 % a samice 0,06 % a u kyseliny eikosapentaenové. Samci měli v průměru obsah této kyseliny 0,05 % a samice 0,09 %. Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že jsme neprokázali významný vliv pohlaví králíků na kvalitu masa. Ta byla významně ovlivněna obdobím, kdy byli králíci vykrmováni.
|
|
|
Analýza ukazatelů růstu a jatečné hodnoty u vybraných hybridních kombinací prasat.
KOMOSNÝ, Michal
Do sledování byly zařazené dvě hybridní kombinace s téměř vyrovnaným poměrem vepříků a prasniček, (LW L) (LWOL Pn) v testu 1 a (LW L) Pn v testu 2. Dochov selat se uskutečnil v testu 1 od 25 do 60 dní věku a v testu 2 od 28 do 63 dní věku. U obou hybridních kombinací dosáhli vyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek vepříci. Nižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla zjištěná u vepříků. V testu 1 pohlaví statisticky významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. V testu 1 probíhal výkrm od 60 dní a byl hodnocený do 130 dní věku. První skupina byla krmená ad libitum (AD), ve druhé skupině byla použitá mírná restrikce krmiva (MR) a ve třetí skupině silná restrikce krmiva (SR). Nejvyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek dosáhli vepříci i prasničky AD. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku a nejvyšší podíl svaloviny byly zaznamenané u vepříků i prasniček SR. Téměř ve všech ukazatelích, s výjimkou podílu svaloviny, byly větší rozdíly mezi skupinami krmných strategií zaznamenány u vepříků. Krmná strategie statisticky významně ovlivnila živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Pohlaví významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Test 2 probíhal od 63 dní věku a byl hodnocený do věku 133 dní. Prasata byla krmená v první skupině ad libitum (AD), ve druhé skupině byla provedená restrikce krmiva od 85 kg (R85) a ve třetí skupině byla provedená restrikce krmiva od 65 kg živé hmotnosti (R65). Také v testu 2 byla nejvyšší živá hmotnost a průměrný denní přírůstek nejvyšší u vepříků a prasniček AD a nejnižší u skupin R65. Rozdíly mezi adlibitně, resp. restringovaně krmenými prasaty nebyly tak výrazné jako v testu 1. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u vepříků R65 a prasniček R85. Podíl svaloviny byl nejvyšší u vepříků AD a prasniček R65. Krmná strategie a pohlaví významně ovlivnily živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Krmná strategie ovlivnila spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 1 přepočtené na věk 148,9 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku a s ní související nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byly u vepříků a prasniček SR. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků obou restringovaných skupin a prasniček MR. Nejnižší ztráta masové šťávy odkapáním byla u vepříků SR a prasniček MR. Nejvyšší obsah IMT byl vepříků a prasniček AD. Statisticky významný vliv krmné strategie byl na průměrnou výšku hřbetního tuku a podíl svaloviny (FOM) u vepříků. Statisticky významný vliv pohlaví byl na podíl svaloviny (FOM) u skupiny AD a na plochu MLLT u skupiny SR. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 2 přepočtené na věk 141,3 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku byla vepříků R85 a prasniček R65. Nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byl u obou pohlaví u skupin R85. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků AD a prasniček R85. Nejnižší ztráta masové šťávy a nejvyšší obsah IMT byl u vepříků a prasniček R65. Z výsledků testu 1 u hybridní kombinace (LW L) (LWOL Pn) vyplynulo, že u prasniček je vhodné použít krmení ad libitum a u vepříků, v závislosti na technologických a organizačních možnostech chovatele, uplatnit silnější restrikci krmiva. Z hlediska nákladů na 1 kg přírůstku se projevila v testu 2 u hybridní kombinace (LW L) Pn jako nejvhodnější restrikce krmiva od 85 kg živé hmotnosti (R85), kdy byl nejlépe využitý růstový potenciál prasat při odpovídající konverzi krmiva. Výsledky testů u obou hybridních kombinací prokázaly vynikající růstový potenciál (jak doložily adlibitní skupiny) a výbornou konverzi krmiva, velmi dobrou zmasilost a kvalitu masa na výborné úrovni. Analýzy testů potvrdily důležitost zvolení správné hybridní kombinace finálních hybridů prasat, stejně jako správné krmné strategie. Výsledky naznačily, že restrikce krmiva může být jednou z metod k ekonomické produkci prasat.
|
|
|
Jakostní znaky daňčího masa
JAROŠOVÁ, Gabriela
Tato diplomová práce se zabývá jakostními znaky masa farmově chovaných daňků evropských a vlivem způsobu porážky na jeho výslednou kvalitu. Literární přehled pojednává o významu masa a jeho chemickém složení. Dále popisuje kvalitativní zna-ky masa, farmový chov, způsoby porážky a průběh postmortálních změn masa. Cílem práce bylo ověřit, k jakým kvalitativním změnám masa dochází v závislosti na způsobu porážky daňka na základě složení a fyzikálních vlastností svaloviny. Jako statisticky významný parametr byla vyhodnocena naměřená hodnota pH masa v průběhu zrání, barva masa, obsah intramuskulárního tuku, kolagenních bílko-vin a ztráta vody odkapem. Získané hodnoty masa u skupiny daňků vystavené před porážkou větší zátěži, tedy omráčených jatečnou pistolí a následně vykrvených, vy-kazovaly znaky na hranici vady DFD.
|
|
|
Masná užitkovost býků domácí populace skotu a jeho kříženců s masnými plemeny
JUNGVIRT, František
Chov skotu v České republice od roku 1990 zaznamenal výrazný pokles počtu chovaných kusů, avšak současně se zvýšila kvalita produktů, tj. mléka a masa. Situaci charakterizuje dobrá kvalita výrobků, avšak v porovnání s vyspělými zeměmi jejich nízká spotřeba na obyvatele za rok. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty býků českého strakatého skotu a jejich kříženců s masnými plemeny. Do vyhodnocení bylo zařazeno celkem 245 býků kříženců s masnými plemeny Blonde d´Aquitaine (BA) 52 býků, Charolais (CH) 37 býků a Masný simentál (MS) 38 býků. Kontrolní skupinu tvořilo 118 býků českého strakatého skotu (CS). Nejvyšší porážkové hmotnosti dosáhli kříženci s plemeny MS a to 684,1 kg a Charolais, 656,0 kg. Obě skupiny měly i nejvyšší intenzitu růstu Charolais 1153 g resp. Blonde d´Aquitaine 1072 g. Tomu odpovídaly i nejvyšší hmotnosti jatečně upraveného těla, které činily u kříženců MS 380,4 kg a u Charolais 365 kg. Nejvyšší podíl masa vykázaly skupiny MS (78,9 %) a na stejné úrovni i skupina Charolais (78,7 %). Nejméně ledvinového loje bylo zjištěno u skupiny Blonde d´Aquitaine. Nejvyšší obsah dusíkatých látek (21,75 %) a zároveň nejnižší obsah intramuskulárního tuku (1,73 %) vykazovala skupina Blonde d´Aquitaine. Nejnižší obsah (19,39 %) dusíkatých látek a nejvyšší obsah intramuskulárního tuku byl prokázán u kontrolní skupiny českého strakatého skotu.
|
|
|
Aktuální molekulární polymorfizmy genů a molekulární metody analýzy kvality masa u masných plemen skotu
Venusová, Eva
Důvodem zvyšující se náročnosti spotřebitelů stoupá i poptávka po kvalitnějším mase. Na kvalitě masa se podílí velké množství genů spolu s vnějším prostředím. Tudíž bylo cílem bakalářské práce popsat polymorfismy a kandidátní geny asociované u skotu s masnou užitkovostí. V této práci jsou popsány kandidátní geny pro mramorovaní, mezi které patří geny DGAT1, thyroglobulin a leptin, u kterých je prokázaný vliv na množství intramuskulárního tuku v mase. Pro křehkost masa jsou popsány geny CAST a CAPN1. Dále jsou zde popsány geny MYOD rodiny, IGF rodiny a gen MSTN, které se podílejí na růstu svalových vláken a na zmasilosti skotu. V rámci tématu bakalářské práce jsou zde uvedeny také molekulární metody analýzy a metody selekce, které slouží k detekci vhodných kandidátních genů a jejich polymorfismů ovlivňujících kvalitu hovězího masa.
|
|
|
Polymorfismus genu CYP2E1 ve vztahu k hladině skatolu a androstenonu kanců
Táflová, Michaela
Tato práce se zabývá tím, jak může polymorfismus v tomto genu ovlivnit metabolismus skatolu a androstenonu v játrech kanců. Akumulace těchto látek v tukové tkáni způsobuje nežádoucí zápach kančího masa, který negativně ovlivňuje využití kanečků ve výkrmu. Selekce jedinců se známými polymorfismy v genu CYP2E1, které prokazatelně snižují hladinu skatolu v tukové tkáni, by mohla být řešením, které by nemělo dopad na welfare zvířat, a pomocí kterého by mohlo dojít ke zlepšení kvality masa a ekonomiky chovu. V této práci byla izolována DNA z 90 vzorků krve prasniček, kanců a kastrátů. Tyto vzorky byly následně osekvenovány metodou Sangerova sekvenování, za účelem zjištění frekvence alel a genotypů pro zjišťované polymorfismy. Byla provedena asociační analýza zjištěných genotypů a naměřených hodnot skatolu a androstenonu. Vzhledem k nízkému počtu vzorků s vyšší naměřenou hodnotou složek kančího pachu, nebyly nalezeny statisticky průkazné rozdíly mezi genotypy a těmito znaky.
|
|
|
Mikrobiologická kvalita masa
Collinsová, Ria
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mikrobiologické kvality masa. Z chemického hlediska má maso a masné výrobky vysoký obsah vody a dalších látek, které vytváří optimální prostředí pro růst a rozmnožování nežádoucích mikroorganismů. Při nedokonalém zacházení a zpracování masa dojde ke kontaminaci mikroorganismy a tím ke změně senzorických vlastností a postupnému kažení. Rozvoj mikroorganismů je nežádoucí i z hlediska alimentárních onemocnění, které můžou negativně ovlivnit lidský organismus a postihnout jej ve formě salmonelóz, kampylobakterióz apod.. Formou dotazníkového šetření bylo zjištěno, zda jsou lidé obeznámeni s pojmem alimentární onemocnění a možným rizikem, které může nastat s konzumací masa a masných výrobků. Z šetření vyplývá, že o tomto možném riziku jsou více obeznámeni děti základních škol v porovnání s lidmi staršího věku. Součástí práce je navržené doporučení sloužící k zvýšení obeznámenosti na toto téma.
|
host ::
RSS.