|
|
How can Chinese sportswear and equipment brands use ethnocentrism to attract young Chinese consumers?
Su, Wenkai
S neustálým pokrokem ekonomické globalizace se čínským spotřebitelům nabízí stále rozmanitější možnosti výběru při nákupu. Tato práce si klade za cíl prostudovat, jak čínské značky sportovního oblečení a sportovního vybavení využívají etnocentrismus k přilákání mladých čínských spotřebitelů. Účelem je navrhnout doporučení k dalšímu posílení konkurenceschopnosti trhu. Práce zkoumá dopad spotřebitelského etnocentrismu na nákupní záměry u sportovního oblečení a vybavení, především s ohledem na přímé efekty, zprostředkující efekty a zmírňující efekty, a v konečném důsledku vytváří koncepční model. V následné empirické studii práce využívá data z online dotazníkových šetření (n = 302), využívá SPSS pro regresní analýzu a zkoumá navržené hypotézy. Výsledky naznačují, že aplikace etnocentrismu v marketingu čínských značek sportovního oblečení a sportovního vybavení může být zdrojem konkurenční výhody.
|
|
|
Možnosti využití ošetřovatelského modelu dle Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity.
TŘÍSKOVÁ, Lucie
Ke stále zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity přispívá životní styl, pokles fyzické aktivity a také pokrok v nových technologiích, industrializace a globalizace. S ohledem na množství faktorů podílejících se na vzniku nadváhy a obezity může být pro sestry přínosem využití koncepčního modelu Betty Neuman ke zhodnocení působících faktorů a k posouzení míry jejich dopadu. V souladu s tímto posouzením pak také nastavení intervencí v rámci jednotlivých úrovní prevence. Cílem diplomové práce proto bylo popsat možnosti využití koncepčního modelu Betty Neuman v prevenci nadváhy a obezity. Ve výzkumné části bylo využito kvantitativní a kvalitativní šetření. Kvantitativní výzkum byl realizován za pomocí nestandardizovaného dotazníku. Kvalitativní šetření bylo realizováno s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnily jedinci s nadváhou či obezitou a všeobecné sestry z kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny tři hypotézy, které se vztahovaly k identifikaci interpersonálním, intrapersonálním a extrapersonálním stresorům. Během výzkumu se nepotvrdily žádné významné rozdíly ve stresorech u jedinců s nadváhou a obezitou. Pro kvalitativní výzkum byly stanové dvě výzkumné otázky. V rámci kvalitativní výzkumu se potvrdilo, že u pacientů s nadváhou a obezitou je snížená spokojenost s vnímáním sebe sama. Nejčastějším problémem, kteří informanti uvedli vyšší váhu, potíž s dýcháním a bolesti nohou. U všeobecných sester bylo zjištěno, že k pacientům s nadváhou nebo obezitou přistupují většinou stejně jako k ostatním pacientům. Doporučily by jim pravidelnou, zdravou stravu a pohyb. Edukace a motivace pacientů s vyšší váhou je podstatná a neměla by se opomíjet. Během výzkumu jsme si mohli potvrdit, že stále problematika hovoru lékaře s pacientem zaostává.
|
|
|
Využití modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar v klinické a komunitní praxi u romské minority
TOUMOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické i komunitní praxi u romské minority. Dále zjistit, která z těchto specifik chybí v ošetřovatelském modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar a podle toho modifikovat ošetřovatelskou dokumentaci vycházející z tohoto koncepčního modelu. K dosažení stanovených cílů bylo využito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Celé výzkumné šetření probíhalo v rámci řešení ýmového výzkumného projektu GAJU č. 048/2015/S. V rámci kvalitativního šetření bylo provedeno 8 rozhovorů s příslušníky romské minority k ověření souvislostí ednotlivých oblastí koncepčního modelu. Dále byla využita technika focus group se sestrami z klinické a komunitní praxe k ověření využití odifikované ošetřovatelské dokumentace. V kvantitativním výzkumu byl použit nestandardizovaný dotazník vycházející z oblastí koncepčního modelu pro 600 respondentů z romské minority. Na základě uskutečněného výzkumu bylo prokázáno, že zdraví představuje pro Romy jednu z nejvyšších životních hodnot. Přestože je pro ně zdraví na prvním místě, jejich způsob života tomu neodpovídá. Týká se to především oblasti návykových látek a prevence nemocí. Na péči o zdraví má vliv jejich vzdělání. Čím je jedinec vzdělanější, častěji navštěvuje lékaře, dodržuje léčebný režim a celkově více dbá o své zdraví. Romská minorita je poměrně uzavřenou skupinou obyvatel, která se do dnešního dne složitě asimiluje do většinové společnosti. Přesto je u ní patrná postupná ztráta některých specifických rysů. Především je to ztráta znalosti romského jazyka či nedodržování některých tradičních romských zvyků a tradic. To je ovlivněno hlavně tím, v jakém sociálním prostředí jedinec žije. Všechny získané informace jsou přehledně obsažené v navržené dokumentaci podle Modelu kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče. Využití tohoto modelu nám poskytuje komplexní zhodnocení jedince a možnost lépe si naplánovat ošetřovatelskou péči dle potřeb každého jedince.
|
|
|
Možnosti uplatnění modelu Royové a Neumanové v klinické praxi u generace 50+
HEJNOVÁ, Iveta
Generace 50+ se stává věkovou skupinou, která dle statistických údajů stárne a počet jedinců v této věkové kategorii se zvyšuje. Proces stárnutí je spojený s řadou fyzických, psychických i sociálních změn. Následkem tohoto procesu se pak u těchto jedinců setkáváme s novými i změněnými potřebami, kterým je třeba poskytovanou péči uzpůsobit. Tuto problematiku jsme propojili s koncepčními modely v ošetřovatelství. A to proto, že nám koncepční model pomůže shromáždit informace o pacientovi do souvislých a pochopitelných celků. Důležitým cílem koncepčních modelů je zjednodušení práce zdravotním sestrám, které díky nim můžou na pacienta nahlížet celistvě. V souvislosti s touto problematikou jsme zvolili dva koncepční modely, a to model Callisty Royové a Betty Neumanové. Na základě zaměření této práce jsme si zvolili dva výzkumné cíle. Prvním bylo zmapovat vědomosti o vybraných koncepčních modelech u sester. A druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické praxi u skupiny 50+ s využitím vybraných koncepčních modelů z pohledu sester. K výzkumnému šetření jsme použili kvantitativního i kvalitativního šetření. U kvantitativního výzkumu jsme využili nestandardizovaný dotazník. V kvalitativní části pak metodu focus group. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny tři hypotézy a jedna výzkumná otázka. Ze tří stanovených hypotéz můžeme dvě z nich potvrdit. Dle statistických výsledků platí, že znalost modelu otevřených systémů a adaptačního modelu souvisí se vzděláním respondentů. Respondentky s vysokoškolským vzděláváním prokazují větší znalost těchto modelů. Naopak nebyla prokázána souvislost v oblasti zohlednění specifik v uspokojování potřeb při poskytování ošetřovatelské péče u generace 50+. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen postup pro odběr ošetřovatelské anamnézy u generace 50+. Na základě vytvořeného postupu můžeme zdravotnickým pracovníkům umožnit třídění informací o pacientovi do logických systémů, a tím získat kvalitní a komplexní pohled na pacienta. Po zrealizování kvalitativního výzkumu jsme hodnotili návrhy našich respondentů na teoretickou i praktickou část odběru anamnézy. Tito respondenti prokazovali znalost daných modelů. Nejčastěji vytýkali nesrozumitelnost otázky, či úplnou její přebytečnost. Jako přínos uváděli jednoduchost, smysluplnost a kvalitní hodnocení ošetřovatelské péče.
|
|
|
Komparace regulace v crowdfundingu
Čapoun, Karel ; Cibulka, Jakub (vedoucí práce) ; Plíva, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá regulací v crowdfundingu. Zaměřuje se na tři regulatorní prostředí a nabízí jejich komparaci. Její hlavním cílem je otevřít a popsat téma regulace v crowdfundingu a dále zhodnotit kterým směrem se daná legislativa ubírá. V teoretické části jsou popsány koncepční modely crowdfundingu a také rizika, která se s crowdfundingem pojí. V praktické části jsou popsány přístupy k regulaci a zhodnoceny regulace vznikající, či existující v Evropské unii, Spojeném království a České republice.
|
|
|
Model of transport in vadose zone in vertisols under semiarid climate.
Weiss, Tomáš ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kodešová, Radka (oponent)
(in Czech) Vertisoly pokrývají hydrologicky velmi významnou část semiaridních oblastí, a tak pochopení proudění vody a látek je velmi důležité z hlediska zemědělské činnosti a využívání vodních zdrojů. V předchozích pracích byl prezentován koncepční model salinizace způsobené desikačními trhlinami. Podle tohoto modelu se salinizace sedimentu nesaturované zóny objevuje do hloubky až 4 m pod povrchem a je způsobena podpovrchovým odpařováním v důsledku konvekčního proudění vzduchu v desikačních trhlinách. Tato diplomová práce představuje koncepční model proudění vody a transportu rozpuštěných látek ve vertisolech a její numerickou aplikaci. Model počítá s homogenně pórovitým materiálem, ale netradičně předepisuje jednak okrajové podmínky představující desikační trhliny v půdě a jednak nenasycenou hydraulickou vodivost. Numerický model sice simuluje konkrétní místo v blízkosti odkaliště odpadu z kravína, ale jeho koncepční řešení by se dalo aplikovat na všechny semiaridní oblasti s vertisoly. Simulace byly provedeny za použití několika modelovacích přístupů s konečným cílem kalibrovat výsledky simulací na měřené hodnoty in situ: půdní vlhkost a koncentrace chloridů v pórové vodě. Model byl vyvinut na základě mnoha simulací, veškeré metodou pokus-omyl. Okrajová podmínka popisující trhlinu umožňuje...
|
|
|
Využití koncepčního modelu Callisty Royové při hodnocení potřeb v generaci 50+
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Koncepční modely v ošetřovatelské péči poskytují zdravotníkům ucelený filozoficko-teoretický rámec pro poskytování péče zdravým i nemocným jedincům. Mimo jiné také přispívají k rozvoji oboru ošetřovatelství jako samostatné vědní disciplíny, přinášejí společný jazyk, možnost, jak zefektivnit komunikaci, zkvalitnit poskytovanou péči, jsou nástrojem pro hodnocení výsledků intervencí a v neposlední řadě jsou oporou pro vzdělávání a rozvoj praxe. Model Callisty Royové vznikající již v 70. letech 20. století, nazývaný jako Adaptační model, chápe člověka jako holistickou bytost, jež je v neustálé interakci s vnitřním a vnějším prostředím. Cílem ošetřovatelství dle modelu Royové je ovlivňování zdraví jedinců ve zdraví, ale i v nemoci, a dosažení jejich efektivního adaptivního chování. Naším cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v klinické a komunitní praxi u generace 50+ s využitím Adaptačního modelu Callisty Royové. V návaznosti na stanovený cíl bylo vytvořeno šest hypotéz. K získání potřebných dat ke zpracování výzkumné části této práce bylo využito kvantitativního šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Z výsledků výzkumného šetření bylo možné potvrdit pět ze šesti stanovených hypotéz. Bylo prokázáno, že s přibývajícím věkem dochází u lidí ve věku 50+ k závažným změnám u 26 hodnocených změn. Avšak nebylo potvrzeno, že životní změny u generace 50+ jsou přímo závislé na pohlaví, neboť nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi všemi testovanými změnami a pohlavím. Dále platí, že s přibývajícím věkem významně roste podíl těch, kteří hodnotí postoj ke změnám jako negativní. Také bylo zjištěno, že postoj mužů ke změnám je ve významně větší míře pozitivní než postoj žen. S přibývajícím věkem se respondenti přizpůsobují změnám ve svém životě se stále většími potížemi. Ale muži významně častěji uvádí, že jsou schopni přizpůsobovat se změnám bez potíží, kdežto ženy významně častěji potíže uvádí. Doporučením pro praxi je používání Adaptačního modelu Callisty Royové nejen při hodnocení potřeb u generace 50+, zejména pak využití modifikované ošetřovatelské anamnézy v praxi, která napomáhá komplexnímu posouzení pacienta/klienta. Mimo jiné práce přináší podněty pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Cirkulační vrty a jejich matematické modelování
Nedvěd, Jakub ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jaromír (oponent)
Podzemní voda je naším nesmírně cenným přírodním zdrojem a je naší povinností ji chránit a starat se o její kvalitu. Proto bylo vyvinuto několik druhů dekontaminačních technologií; technologie Cirkulačních vrtů je jedna z nich. Tato technologie nám umožňuje čistit znečištěnou podzemní vodu efektivně a in-situ (tzn., že není třeba čerpat vodu na povrch). Tato práce má za cíl shrnout naše současné znalosti o chodu nejběžněji užívaných druhů cirkulačních vrtů. V první části práce jsou popsány a vysvětleny základní principy systému cirkulačních vrtů. Dále jsou hlouběji popsány mechanismy remadiace s ohledem na druh kontaminantu a také mechanismy chemického a biologického rozkladu škodlivin. V další části je uvedeno několik laboratorních experimentů proběhnuvších za účelem rozšíření našich znalostí a efektivitě dekontaminace. V závěru práce je představena kapitola o matematickém modelování problému- je uvedeno několik parciálních diferenciálních rovnic, které popisují proudění a přenos kontaminantu porézním prostředím. Okolí vrtu je popsáno předepsanými počátečními a okrajovými podmínkami. Získané numerické výsledky jsou porovnávány s měřenými daty a posléze diskutovány.
|
|
|
Ošetřovatelství v rozvoji moderních léčebných metod u pacientů s fibrilací síní
PAVELKOVÁ, Zdeňka
Současná doba je charakterizována tím, že dochází k velkým vědeckým a technickým pokrokům nejen v medicíně, ale i v oboru ošetřovatelství, které nyní vychází mnohem více z vědeckého poznání, než tomu bylo dříve. Ošetřovatelství jako vědní disciplína vyžaduje odborně vzdělané sestry, jež budou zajišťovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Proto i vývoj moderní medicíny zvláště v odvětví kardiologie potvrzuje nutnost změnit chápání a postavení sestry v péči o pacienta a současně posílit prestiž a postavení sestry ve společnosti. Hlavním výzkumným záměrem disertační práce bylo zjistit, jak je vnímáno pečovatelské chování sestrami a pacienty u radiofrekvenční katétrové ablace (RFA) pro fibrilaci síní (FS), jaký vliv má RFA na kvalitu života pacientů s FS a jaká je úroveň edukace u pacientů s FS. Pro jeho zodpovězení byly stanoveny adekvátní cíle práce. K naplnění cílů byl v empirické části prováděný výzkum rozdělen do dvou fází. V první fázi byl použit nestandardizovaný dotazník, který měl za úkol posoudit potřeby pacientů s FS před a po RFA s odstupem 1 roku. Ve druhé fázi, která zkoumala pouze stav po 1 roce od provedení RFA, byl ještě navíc použit standardizovaný dotazník CBI - 24 a společně s ním byl rozdán pacientům další formulář s otázkami, který zjišťoval obsah a formu edukace pacientů. Dále byla data získána od sester, které pacienty v souvislosti s RFA ošetřují. Výsledky provedeného výzkumu ukazují, že kvalita života u pacientů s FS je před ablací snížena. Problémovými oblastmi pacientů jsou bolest, fyzické a psychické potíže. Zároveň je z našeho výzkumného šetření dále patrné, že při porovnání oblastí uspokojování fyzických a psychických potřeb pacientů je pacienty lépe hodnoceno uspokojování potřeb fyzických. Další posuzovanou oblastí byla edukace pacientů. Z vyhodnocení získaných výsledků můžeme poukázat na skutečnost, že bylo lépe posuzováno spíše obsahové zaměření edukace, než volba její formy. Poslední částí výzkumu bylo zhodnocení vnímání poskytované ošetřovatelské péče z pohledu pacientů a sester. Z výsledků šetření je patrné, že sestrami je lépe hodnocena technická zdatnost než humanistický přístup k pacientům. Zároveň bylo zjištěno, že pacienti lépe hodnotili u sester oblasti zaměřené na výkon, než vytvoření vztahu jistoty a bezpečí pro pacienty. Jako problematická se dle výsledků jevila také oblast komunikace. Stanovené cíle práce se nám podařilo naplnit a získat jak teoretická, tak i praktická doporučení. Analýzou výsledků jsme zjistili, že je potřeba podporovat humanistický přístup v ošetřovatelské péči o kardiologické pacienty, komunikaci a edukaci.
|
|
|
Model Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi
HRÁZSKÁ, Kateřina
V současné době může stále častěji docházet k setkání zdravotnických pracovníků, tedy i sester s pacienty cizinci. Není pochyb o tom, že tito klienti mají své specifické biopsychosociální potřeby, které by sestry měly respektovat. Teoretická část práce popisuje problematiku transkulturního ošetřovatelství, jeho definici, význam a historický vývoj. Dále rozpracovává některé z modelů multikulturní péče, a sice model Leiningerové, Gigerové-Davidhizarové, Campinhy-Bacote a Blochův průvodce etnicko-kulturním posuzováním. Na obecné rovině se také věnuje tématu koncepčních modelů ošetřovatelství, uvádí jejich definici, vznik a význam. V této diplomové práci byly stanoveny následující cíle. Cíl 1: Zmapovat problematiku týkající se modelů Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi ve vybraných nemocnicích České republiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry používají prvky multikulturního ošetřovatelství v rámci ošetřovatelské péče u pacientů cizinců. Cíl 3: Zjistit, jaký přínos má pro sestry používání modelů transkulturní péče v rámci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Cíl 4: Vytvořit ošetřovatelskou dokumentaci vhodnou pro aplikaci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Na základě výše uvedených cílů bylo definováno několik výzkumných otázek. 1. S jakými ošetřovatelskými modely pracují vybrané nemocnice České republiky? 2. Jakým způsobem ošetřovatelská dokumentace vybraných nemocnic České republiky zohledňuje specifika ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců? 3. Do jaké míry znají sestry podstatu modelu Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové? 4. Jak sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům modely transkulturní péče? 5. Jak sestry ze svého pohledu uspokojují pacientům cizincům biopsychosociální potřeby s ohledem na jejich kulturní odlišnosti? 6. Jakým způsobem se sestry vzdělávají v oblasti multikulturní péče? V praktické části práce probíhal sběr ošetřovatelských dokumentací, respektive anamnéz z vybraných nemocnic České republiky a jejich následná obsahová analýza se zaměřením na vyhledávání multikulturních prvků. Získané výsledky byly pro přehlednost zpracovány do schémat. V druhé fázi šetření byl veden polostrukturovaný rozhovor s deseti sestrami pracujícími na standardních odděleních ve vybraných zdravotnických zařízeních, která poskytla ošetřovatelskou anamnézu, přičemž každá ze sester pracovala v jiném zařízení. Výstupem práce je návrh ošetřovatelské anamnézy dle modelu Leiningerové vhodný pro sběr údajů od pacienta pocházejícího z jiné kultury.
|
host ::
RSS.