|
|
Využití biomasy pro kogeneraci malých výkonů
Neminář, Štěpán ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím biomasy pro malé kogenerační zařízení do výkonu 500 kWe. V první části jsou popsané technologie, pomocí kterých se vyrábí hodnotnější paliva než je pevná biomasa. V této kapitole jsou také popsány novější technologické postupy, které využívají odpadní biomasy. Na tuto část navazuje shrnutí plynných a kapalných produktů vzniklých zpracováním, kde jsou zmíněny možnosti jejich využití v kogeneraci. V poslední částí mé práce jsou popsána kogenerační zařízení, která se používají při malých elektrických výkonech a jsou zde shrnuty jejich výhody a nevýhody i s praktickými příklady jejich využití. V závěru jsou poté tato zařízení porovnána a je zmíněno jejich možné využití do budoucna.
|
|
| |
|
|
Zplyňování biomasy a odpadů s kogenerací pomocí mikrotubíny
Kašpar, Matěj ; Najser,, Jan (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kombinované výroby elektřiny a tepla při zplyňování biomasy. Úvodní část je věnována základní problematice přeměny energie z biomasy. Dále je kladen důraz především na zplyňovací technologie a jejich využití při kombinované výrobě elektrické energie. Vlastní práce obsahuje návrh tepelného schématu cyklu kombinované výroby elektřiny a tepla s využitím mikroturbíny o výkonu 80 [kWe]. Dalším krokem je základní energetická bilance a optimalizace navrženého schématu. Pro uvažované optimalizace je proveden návrh uspořádání, tepelný a aerodynamický výpočet výměníků tepla B1 a B2. V neposlední řadě jsou navržené výměníky tepla posouzeny z hlediska zanášení teplosměnné plochy, dopadu nánosů na přenesný výkon a tlakové ztráty. Závěr obsahuje shrnutí, diskusi o vypočtených hodnotách, návrhu výměníku a přínosu práce pro praxi.
|
|
|
Teplárenské zdroje v ČR
Macek, Robin ; Kracík, Petr (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá teplárenskými zdroji v České republice. První část práce je část rešeršní a pojednává o využívaných teplárenských technologiích v naší zemi. Druhá část je opět rešeršní a detailněji popisuje jednotlivé součásti tepláren, jakožto kotle, turbíny, výměníky tepla a tepelné sítě. Následující kapitola porovnává výhody a nevýhody centrálního zásobování teplem a lokálního zdroje tepla, a to nejprve teoretické a posléze prakticky. Závěrečná část bilancuje výrobu tepelné a elektrické energie z pohledu využívaného paliva a z pohledu obejmu produkce za posledních 15 let.
|
|
|
Kogenerační jednotky pro rodinné domy
Pekárek, Michal ; Toman, Filip (oponent) ; Kracík, Petr (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářská práce je základní návrh kogenerační jednotky pro rodinný dům. Práce je rozdělena na 3 části. V první části je přehled vhodných kogeneračních jednotek. U každé technologie je krátký popis a uvedení výhod a nevýhod. Na základě těchto informací byly zvoleny nejvhodnější technologie pro realizaci v rodinných domech či rekreačních objektech, a to mikrokogenerační jednotky se spalovacím motorem, strilingovým motorem nebo palivovými články. Druhá část je zaměřena na popis základních právních rámců, které musí být splněny při instalaci mikrokogeneračních jednotek. V poslední části byl vybrán rodinný dům s tepelnou ztrátou 12,4 kW. Množství tepla, které musíme dodat na vytápění a ohřev TUV, bylo stanoveno na 41,7 MWh. Roční spotřeba elektřiny je 3,15 MWh, která byla odečtena z faktury za rok 2017/18. Na základě vstupních parametrů jsou provedeny tři návrhy kogeneračních systému. Pro jednotlivé návrhy jsou vypočítány veškeré náklady a výnosy spojené s instalací i provozem. V závěru práce jsou porovnány jednotlivé varianty se původním stavem dodávky energií do rodinného domu.
|
|
| |
|
|
Aplikace kogeneračních jednotek v bytových domech a průmyslových objektech
Pinkoš, Patrik ; Radil, Lukáš (oponent) ; Pitron, Jiří (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá problematikou kogeneracie a jej uplatnenia pre bytové domy a priemyselné objekty. Na začiatku práce sú uvedené princípy kogeneracie. Ďalej sú predstavené rôzne druhy technológií kogeneracie a ich vzájomne porovnanie. Práca sa ďalej zaoberá možnosťami uplatnenia kogeneračných technológií a vstupnými parametrami pre uvedenie do prevádzky. Práca obsahuje základné legislatívne rámce Európskej únie a Českej republiky pre kombinovanú výrobu elektriny a tepla. Záver práce pojednáva o možnosti využitia kogeneracie ako decentralizovaného zdroja.
|
|
|
Kogenerační jednotky pro rodinné domy
Pekárek, Michal ; Toman, Filip (oponent) ; Kracík, Petr (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářská práce je základní návrh kogenerační jednotky pro rodinný dům. Práce je rozdělena na 3 části. V první části je přehled vhodných kogeneračních jednotek. U každé technologie je krátký popis a uvedení výhod a nevýhod. Na základě těchto informací byly zvoleny nejvhodnější technologie pro realizaci v rodinných domech či rekreačních objektech, a to mikrokogenerační jednotky se spalovacím motorem, strilingovým motorem nebo palivovými články. Druhá část je zaměřena na popis základních právních rámců, které musí být splněny při instalaci mikrokogeneračních jednotek. V poslední části byl vybrán rodinný dům s tepelnou ztrátou 12,4 kW. Množství tepla, které musíme dodat na vytápění a ohřev TUV, bylo stanoveno na 41,7 MWh. Roční spotřeba elektřiny je 3,15 MWh, která byla odečtena z faktury za rok 2017/18. Na základě vstupních parametrů jsou provedeny tři návrhy kogeneračních systému. Pro jednotlivé návrhy jsou vypočítány veškeré náklady a výnosy spojené s instalací i provozem. V závěru práce jsou porovnány jednotlivé varianty se původním stavem dodávky energií do rodinného domu.
|
|
|
Teplárenské zdroje v ČR
Macek, Robin ; Kracík, Petr (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá teplárenskými zdroji v České republice. První část práce je část rešeršní a pojednává o využívaných teplárenských technologiích v naší zemi. Druhá část je opět rešeršní a detailněji popisuje jednotlivé součásti tepláren, jakožto kotle, turbíny, výměníky tepla a tepelné sítě. Následující kapitola porovnává výhody a nevýhody centrálního zásobování teplem a lokálního zdroje tepla, a to nejprve teoretické a posléze prakticky. Závěrečná část bilancuje výrobu tepelné a elektrické energie z pohledu využívaného paliva a z pohledu obejmu produkce za posledních 15 let.
|
|
|
Vývoj emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek z veřejné energetiky a výroby tepla v ČR v letech 1990–2012
Rollerová, Miluše ; Mertl, Jan
Vliv veřejné energetiky a výroby tepla na životní prostředí v ČR od 90. let minulého století do současnosti radikálně poklesl. Výroba elektřiny a tepla však nadále zůstává největším zdrojem emisí skleníkových plynů a významným faktorem ovlivňujícím stav životního prostředí. Ve vývoji zátěží životního prostředí z veřejné energetiky v posledních 25 letech se pozitivně projevily investice do ochrany životního prostředí, aplikace opatření na snižování emisí a dynamický technologický vývoj. Aktuální snahy o ozelenění energetického mixu a snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky se však zatím ukazují jako neefektivní, neboť nedochází k významnějšímu poklesu výroby elektřiny z hnědého uhlí. Navíc výrazně roste negativní bilance zahraničního obchodu s elektřinou a ČR je jednou z mála zemí EU, která elektřinu vyváží a nad rámec tuzemské spotřeby tím dodatečně poškozuje své životní prostředí.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.