|
| |
|
|
Změny malého venkovského města od roku 1945 na příkladu Kelče
Tomková, Hana
Diplomová práce se zabývá změnami v malém městě od roku 1945. Vybraným objektem je Kelč, městečko ležící ve Zlínském kraji. První část práce pojednává o historii českého venkova od roku 1945 se zřetelem na poválečnou konfiskaci, pozemkovou reformu, proces združstevňování, úlohu JZD, transformace po roku 1989 a vstup do EU. Další část je zaměřena na historii města Kelče. Následuje charakteristika města z hlediska polohy, přírodních a historických zvláštností a jeho urbanistická struktura, zhodnocení současné Kelče. V poslední části je městečko zdokumentováno pomocí fotografií. Klíčová slova: Kelč, poválečná konfiskace, pozemková reforma, združstevňování, transformace, urbanistická struktura
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Šperlová, Zuzana ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vize změny přístupu ke krajině a zemědělství. Nadefinování nové struktury polí a podpoření územního systému ekologické stability. Součástí inteligentní krajiny je série technologické podpory zemědělství ve formě věží. Následně jsou rozpracovány dvě z těchto věží do měřítka detailu.
|
|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třeboňsku
DUNDOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem kolektivizace zemědělství na Třeboňsku v období 1948-1960. Důraz je kladen na přiblížení regionálních aspektů v tomto regionu. Práce je rozdělena do dvou částí. Nejdříve je čtenář obeznámen s procesem kolektivizace zemědělství v Československu. Tato část charakterizuje zemědělskou politiku KSČ, Jednotná zemědělská družstva a představuje hlavní etapy procesu. V druhé části jsou vylíčeny regionální specifika kolektivizace v okrese Třeboň. Součástí práce je případová studie v obci Břilice. Závěrečná kapitola se věnuje důsledkům kolektivizace demonstrovaných na případové studii.
|
|
|
Kolektivizace v Kazachstánu: průběh, problémy a dopady na kazašské obyvatelstvo
Michal, Vojtěch ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Jordanová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kolektivizací v Kazachstánu jejím dopadům v této autonomní sovětské socialistické republice. V práci je nejprve představena kolektivizace obecně v celém Sovětském svazu, její průběh a problémy. Poté je v případové studii popsán a analyzován průběh kolektivizace v samotném Kazachstánu a s kolektivizací spojené usazování nomádského obyvatelstva. Práce objevuje hlavní problémy kolektivizace v Kazašské ASSR, popisuje dopady kolektivizace a analyzuje příčiny jejího katastrofálního vyústění v podobě hladomoru, smrti milionu a půl obyvatel a emigrace dalšího milionu. V práci je též popsán a zhodnocen přístup vedení SSSR k hladomoru a řešení celkového vyústění kolektivizace. Na konci pak práce odpovídá na otázku, jestli toto vyústění kolektivizace bylo záměrné či ne.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
host ::
RSS.