|
|
Psychosociální inhibitory syndromu vyhoření učitele v základním školství z pohledu poradenského psychologa
Příkazská, Irena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Anotace: Tato práce pojednává o syndromu vyhoření u učitelů zejména druhého stupně základního školství se zaměřením na Plzeň. Zabývá se zejména psychosociálními atributy, které buď umocňují, nebo inhibují projevy vyhořívání pedagogických pracovníků. Teoretická část se zabývá obecnou rovinou, shrnuje některá dosavadní vědecká zjištění vztahující se k syndromu vyhoření u nás i v zahraničí. Popisuje, jak je možno ovlivnit náchylnost k vyhoření učitelů. Empirická část vypovídá o zjištěných údajích na náhodně vybraných základních školách v Plzni konkrétně u deseti učitelů druhého stupně základních škol. Sleduje jednak obecné demografické faktory, ale zahrnuje též výsledky Shirom - Melamed Burnout Measure (SMBM) i závěry kvalitativní analýzy vyplývající z osobních rozhovorů s učiteli. Empirická část rovněž vypovídá o četnosti vyhořelých pedagogů v daném vzorku i o míře sociální podpory ze strany rodiny, kolegů a vedoucích pracovníků. Popisuje nejčastější zdravotní obtíže, ale i copingové strategie užívané pedagogy v rámci prevence.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních pracovníků
PAPOUŠKOVÁ, Michala
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretické a praktické části. První teoretická část se zabývá problematikou syndromu vyhoření u zdravotních pracovníků. Syndrom vyhoření je v dnešní době fenomén a všeobecně známý trend, který nikdo nebere vážně. Proto teoretická část obsahuje různé definice, které tento syndrom popisují, charakteristiku a jeho význam, fáze a příčiny jeho vzniku a koho může nejvíce postihnout. Dále pak poznatky, jak syndromu předcházet, jeho prevence a léčba. Ve druhé praktické části je stanoven cíl práce. Cílem je seznámit studenty Jihočeské univerzity, jako prevenci syndromu vyhoření, dále pal laiky, kteří se s tímto termínem setkávají ojediněle, a v neposlední řadě připomenout tuto problematiku zdravotnímu personálů a zdravotním pracovníkům, kteří si v mnoha případech nepřiznávají, že opravdu tímto syndromem trpí a opak je pravdou. Na vzorku zdravotních pracovníků a zdravotnického personálu, na kterých jsem výzkum prováděla, chci zmapovat náchylnost tohoto problému. Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie s použitím dotazníkového šetření. Dále v praktické části využívám tabulky a grafy pro lepší orientaci výsledků mého šetření. V konečné části bakalářské práce v diskuzi porovnávám výsledky z dotazníkového šetření se stanovenými hypotézami. A v závěru navrhuji opatření, která by vedla k prevenci tohoto syndromu.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci
GREGOROVÁ, Alena
Gregorová, A. Syndrom vyhoření a jeho prevence v sociální práci v Jindřichově Hradci. České Budějovice. 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce: Mgr. L. Maliňáková. Bakalářská práce se ve svém výzkumném šetření zaměřuje na informovanost sociálních pracovníků, kteří působí ve vybraných organizacích v Jindřichově Hradci o burnout, a rovněž i na to, jaká preventivní opatření byla v jednotlivých organizacích přijata, a jaká další preventivní opatření by přijata být měla. Informace byly zjišťovány od sociálních pracovníků, kteří působí v o. s. OKNA, na probační a mediační službě v Jindřichově Hradci, v Domově seniorů Otín, ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci a na Městském úřadu v Jindřichově Hradci. Výzkum práce byl kvantitativní. Formou dotazníkového šetření respondenti odpovídali také na to, zdali jsou schopni syndrom vyhoření rozpoznat a to nejenom sami na sobě, ale i u svých spolupracovníků. Teoretické kapitoly byly voleny tak, aby sloužily jako vhodný základ pro výzkumné šetření. Prostor zde byl věnován možnému vymezení pojmu syndrom vyhoření, jeho charakteristikám, fázím, příčinám a možným druhům prevence. Dále se teoretická část práce věnovala pojmu stres a profesím, které jsou syndromem vyhoření ohrožené. V souladu s výše uvedeným byly pro potřeby práce stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit více o informovanosti sociálních pracovníků vybraných zařízení na Jindřichohradecku o syndromu vyhoření v závislosti na jejich věku, vzdělání a doby strávené na tomto pracovišti, respektive na jejich praxi v sociální oblasti. Druhým cílem je zjistit, jaká preventivní opatření jsou přijata v jednotlivých zařízeních a jaká další opatření by měla podle sociálních pracovníků být přijata. ?
|
host ::
RSS.