|
|
Zdeněk Pešánek a jeho účast na Mezinárodní výstavě v Paříží v roce 1937
Linhová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se věnuje českému sochaři Zdeňku Pešánkovi a jeho dvěma dílům - cyklu světelně- kinetických plastik Sto let elektřiny a světelné fontáně Fontáně lázeňství, která vznikla ve 30. letech 20. století. Obě díla jsou rozebrána v kontextu dobového umění Československa, s ohledem ke kinetickým tendencím v zahraničí, i v souvislosti s předešlou tvorbou samotného autora. Cyklus plastik Sto let elektřiny i Fontána lázeňství patří mezi díla kinetického umění, které je přímo závislé na vývoji elektrické energie a jeho snahou je spoluutvářet městský interiér. Vzhledem k tomu, je nastíněn vliv rozvoje elektřiny na tvorbu světelného urbanismu města a autorův vztah k tehdejšímu avantgardnímu sdružení Devětsil. Cyklus Sto let elektřiny je rozebrán od zadání, přes přípravné modely k realizaci a jeho prezentování na výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze roku 1936. Cyklus byl také, spolu s dalším rozebíraným dílem Fontánou Lázeňství, vystaven na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937, v rámci československého pavilónu, kde obě díla reprezentovala Elektrické podniky hlavního města Prahy. Na pařížské výstavě zastupovala díla dobové fenomény související s tématem výstavy - umění a technika v moderním životě. Jsou zde popsány okolnosti výstavy, charakter československé expozice a reakce tehdejšího českého...
|
|
|
Dvizhenie (1962 - 1976): Experimentální tvorba skupiny a její prezentace za hranicemi SSSR
Slavíková, Kateřina ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Dvizhenie (1962-1976) Experimentální tvorba skupiny a její prezentace za hranicemi SSSR Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na moskevskou výtvarnou skupinu Dvizhenie, která se formovala především díky osobě Leva Nusberga v 60. letech 20. století. Její činnost trvala do roku 1976 a za tu dobu se stala jednou z nejucelenějších a nejvyhraněnějších skupin v tehdejším sovětském umění, a to především díky své experimentální tvorbě. Uměleckému vývoji skupiny se bude věnovat první část práce. Dvizhenie nejprve čerpala z ruské avantgardy 20. let, která formovala první vlnu kinetismu v Evropě. Její prvotní geometrické práce na papíře se postupně rozpohybovaly a dostaly se do prostoru. Nakonec skupina dospěla až ke kinetické plastice, která zažívá v 50. letech obrození v celé Evropě i mimo ni. Pohyb jako umělecké vyjádření přivedlo skupinu k experimentům s kybernetikou - tuto novou technologii spojila s moderní psychologií zaměřenou na vnímání uměleckých děl a scénografii. Vrcholnou tvorbou skupiny bylo kybernetické divadlo, které chtělo v první řadě zapojit všechny divákovy smysly. Druhá část práce se zaměří na vztah Dvizhenie s totalitní politikou SSSR. Jejím členům se překvapivě podařilo získat i přes oficiální zákaz avantgardního umění z roku 1953 několik státních zakázek, a to i u takových příležitostí, jakou...
|
|
|
Kinetický objekt
KŘEPELKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o tématu kinetické umění. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá analýzou tohoto pojmu, a co si pod ním lze představit. Postupně nás provede jeho počátky a vývojem. Dále následuje obecné přiblížení situaci z evropského pohledu. Přehled nejvýraznějších autorů podílejících se na vývoji kinetismu. Hlavní pozornost je v práci věnována osobnosti Vratislavu Karlu Nováku významnému představiteli českého kinetického sochařství. V praktické části je zpracován trojrozměrný objekt sestavený z vyměnitelných obrazů. Součástí jsou také skicové materiály prezentovaných artefaktů.
|
|
|
Zdeněk Pešánek a jeho účast na Mezinárodní výstavě v Paříží v roce 1937
Linhová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se věnuje českému sochaři Zdeňku Pešánkovi a jeho dvěma dílům - cyklu světelně- kinetických plastik Sto let elektřiny a světelné fontáně Fontáně lázeňství, která vznikla ve 30. letech 20. století. Obě díla jsou rozebrána v kontextu dobového umění Československa, s ohledem ke kinetickým tendencím v zahraničí, i v souvislosti s předešlou tvorbou samotného autora. Cyklus plastik Sto let elektřiny i Fontána lázeňství patří mezi díla kinetického umění, které je přímo závislé na vývoji elektrické energie a jeho snahou je spoluutvářet městský interiér. Vzhledem k tomu, je nastíněn vliv rozvoje elektřiny na tvorbu světelného urbanismu města a autorův vztah k tehdejšímu avantgardnímu sdružení Devětsil. Cyklus Sto let elektřiny je rozebrán od zadání, přes přípravné modely k realizaci a jeho prezentování na výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze roku 1936. Cyklus byl také, spolu s dalším rozebíraným dílem Fontánou Lázeňství, vystaven na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937, v rámci československého pavilónu, kde obě díla reprezentovala Elektrické podniky hlavního města Prahy. Na pařížské výstavě zastupovala díla dobové fenomény související s tématem výstavy - umění a technika v moderním životě. Jsou zde popsány okolnosti výstavy, charakter československé expozice a reakce tehdejšího českého...
|
host ::
RSS.