|
|
Stručná historie Východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví
Himmelová, Tereza ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Vondrys, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá východní Karélií, která sehrála významnou roli pro formování finského vlastenectví a vedla, kromě jiných faktorů, k probuzení národního cítění obyvatel Finska. Nejdříve je tato oblast geograficky zařazena a následně jsou vysvětleny pojmy související s Karélií. Dále následuje krátké uvedení do problematiky vlastenectví a nacionalismu a do vývoje finského národního uvědomění. Stěžejní část práce je tvořena dvěma kapitolami - první je věnována historii východní Karélie a druhá pojednává vztah Finů k východní Karélii v první polovině 19. století. Klíčová slova: východní Karélie, vlastenectví, patriotismus, Finsko, Kalevala, Lönnrot, finština, lidové básnictví
|
|
|
Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
Šebesta, Adam ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce "Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935" pojednává o bolševickém experimentu v oblasti správy multinárodnostní říše na příkladu východní Karélie v meziválečném období. Práce zkoumá specifika karelského vývoje ve srovnání s centrální národnostní politikou. Unikátní region, v jehož čele stáli finští komunističtí emigranti, je v jistém smyslu esencí národnostní politiky SSSR. Ve snaze získat podporu všech národnostní na území Ruska se bolševici uchýlili k pragmatické politice ústupků. Vznik autonomní Karélie byl zapříčiněn součtem faktorů. Díky politice budování národnostních kádrů byli Sověti dočasně nakloněni lokální správě. Mírová jednání s Finskem v Tartu žádala vyřešení karelské otázky a autonomní Karélie byla odpovědí finským požadavkům. Region se měl stát výkladní skříní socialismu a demonstrovat mírové soužití národů. Finští bolševici byli připraveni se tohoto úkolu ujmout. Práce zkoumá vedle vývoje národnostní politiky v Karélii i faktory, které ovlivňovaly stupeň nezávislosti, jako např. hospodářskou politiku a finanční závislost na centru, jazykovou a vzdělávací otázku a konkurenci karelské autonomii ze strany dalších regionálních celků, jako např. souostroví GULAGu pod správou OGPU. Jako specifická ilustrace odhodlanosti karelského vedení osídlovat republiku titulárním...
|
|
|
Finsko-ruské vztahy po vstupu Finska do EU
Cvejnová, Barbora ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se věnuje finsko-ruským vztahům po roce 1995, kdy Finsko vstoupilo do EU. Současné vztahy obou zemí jsou považovány za nadstandardní, a to i na základě negativní historické zkušenosti, kterou má Finsko se svým sousedem. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat finsko-ruské vztahy a zmapovat jejich oblasti. Otázkou je, zda výborné vztahy vydží i nadále, či zda se neobjeví faktory, které by mohly narušit dosavadní vývoj vzájemných vztahů. Cílem práce je zjistit, zda existují možná rizika či nástrahy v budoucím vývoji vztahů, popřípadě jakou roli by mohla hrát historická zkušenost v některých problematických otázkách, jako například vstup Finska do NATO či otázka Karélie.
|
host ::
RSS.