|
|
Moderní radioterapeutická léčba karcinomů plic
ŽÁKOVÁ, Klára
Bakalářská práce ve své teoretické části popisuje anatomii dýchacího systému, rozdělení karcinomů plic, jejich příznaky, rizikové faktory a možnou léčbu. Zaměřuje se především na samotnou radioterapii plic a techniky ozařování plic s ohledem na současné technické možnosti radioterapie. Praktická část je zastoupena analýzou dat z dotazníkového šetření zkoumající především četnost přítomnosti rizikových faktorů u pacientů s karcinomem plic léčených na RTO Nemocnice České Budějovice. Výzkumná část byla realizována dotazníkovým šetřením, soubor pacientů činil celkově 60 respondentů. Získaná data byla následně vyhodnocena nástroji MS Excel. Kromě přítomnosti kouření jakožto hlavního rizikového faktoru byla věnována pozornost i jiným rizikovým faktorům, např. profesní zátěži, celkovému životnímu stylu nebo dlouhodobému pobytu v oblastech se zvýšeným obsahem radonu v podloží. Výsledky potvrdily, že nejvíce zastoupeným rizikových faktorem nadále zůstává dlouhodobé kouření tabáku. Zpracování odpovědí z dotazníku rovněž podpořilo domněnku, že nezanedbatelným rizikovým faktorem je i dlouhodobý pobyt v oblastech se zvýšeným radonovým indexem. Bakalářská práce může sloužit jako ucelený studijní materiál budoucím radiologickým asistentům pro základní přehled v problematice léčby zářením karcinomů plic a vlivů, které se podílejí na jejím vzniku. Může být případně použita k dalšímu zpracování formou odborného článku v časopisech, nebo být zdrojem informací pro jakéhokoliv zájemce o dané téma.
|
|
|
Problematika CT screeningu plic kuřáků
POKORNÁ, Miroslava
Sdělení se zabývá zhodnocením přínosu Pilotního programu "CT screening plic kuřáků". Cíle a metodika zahrnují teoretické studium anatomie dýchacích cest a vzniklé problematiky karcinomu plic, závislosti na kouření, techniky low dose CT vyšetření hrudníku, Národních radiologických standardů a problematiky cílové skupiny kuřáků a jejich zapojení do vyšetřování i terapie na specializovaných pracovištích. Výzkum, byl proveden formou dotazníkového šetření u 50 kuřáků (celkem 25 otázek) a 41 lékařů (celkem 18 otázek). Výsledkem je zjištění, že informovanost pacientů kuřáků o programu není dostatečná, zejména z důvodů jejich nezájmu o možnosti vyšetření CT a léčby následků kouření a neochoty aktivně spolupracovat na péči o své zdraví se zdravotníky včetně odmítání vzdát se návyku kouření. Výstupem šetření u lékařů je dobrá informovanost a snaha o realizaci Pilotního programu, avšak jsou početně limitováni a pracovně vytíženi. Z šetření vyplývá, že tento Pilotní program je přínosný pro populaci. Proto by jej perspektivně mohl realizovat větší počet zdravotnických zařízení v našem státě v rámci screeningového programu a přispět tak ke zlepšení zdravotního stavu populace. Zároveň bylo zjištěno, že Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. splňuje požadavky a mohla by se zařadit do Pilotního programu.
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic.
PLECEROVÁ, Jana
Plicní karcinom je v dnešní době nejčastější maligní onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jedná se o zákeřnou chorobu, která je z počátku asymptomatická a má velice nepříznivou prognózu. Rakovina plic je onemocnění, které nebolí, proto nemocný nemají dlouhou dobu žádné výrazné zdravotní potíže. V pozdějším stádiu si někteří pacienti uvědomí, že je něco trápí. Zjišťují, že je něco v nepořádku, nejčastěji se cítí dušní. Dušnost ale přičítají své váze, fyzické zátěži, stresu, pracovnímu zatížení, prostředí, ve kterém pracují. K lékaři je přivedou až další projevy choroby, které svědčí pro pokročilé stádium choroby. Je to hemoptýza, chrapot, chronický kašel, dysfágie, bolesti, hubnutí. U některých pacientů se na onemocnění přijde náhodně, kdy v rámci předoperační přípravy na jiný chirurgický zákrok, se při RTG srdce a plic, zjistí ložisko na plicích. Smutné na tomto onemocnění je skutečnost, že většina pacientů si tuto chorobu přivodí sama. Důvodem je kouření. Dnešní mládež považuje kouření za moderní. Mají potřebu zkusit něco nového a většina z nich u kouření zůstane. Stanou se závislými, a jen velmi malé procento z nich, vyhledá pomoc odborníka. Dříve jsme se s diagnózou plicní rakoviny setkávali u pacientů mezi 60. a 70. rokem života. V současnosti jsou pacienti s touto diagnózou mladšího věku. Rozmezí věkové hranice nově diagnostikovaných plicních tumorů je 40-50 let. Myslím si, že by se měla více informovat veřejnost o problematice plicního nádoru, o léčebných možnostech, primární a sekundární prevenci a pomoci v odvykání kouření. Veřejnost by měla být informována o rizikových faktorech, které vedou ke vzniku nemoci. Do popředí médií by měly proniknout statistiky plicních tumorů, výzkumné šetření vzniku rakoviny plic, kazuistiky pacientů s touto diagnózou. Před několika lety se začaly objevovat na krabičkách cigaret různé obrázky, které představují rizika kouření a komplikace, které jsou spjaty s plicním karcinomem. Bohužel tato kampaň neměla takový efekt, jaký se očekával. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou. Jejím cílem je prezentovat problematiku plicních tumorů u nás i ve světě. Klíčová oblast práce je věnována chirurgické terapii plicních nádorů, která se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky v terapii malignity plic. Dalším cílem práce je ozřejmit postavení a úlohu sester v pooperační péči u pacientů s plicním tumorem. Závěr diplomové práce je zaměřen na specifika paliativní péče a její modely.
|
|
|
Optimalizace metodiky pro stanovení volné nádorové DNA v plazmě a její klinické využití u pacientů s karcinomy kolorekta, plic a slinivky břišní
Belšánová, Barbora ; Benešová, Lucie (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Vyšetření cirkulující nádorové DNA (ctDNA) v periferní krvi onkologických pacientů nachází v dnešní době stále širší uplatnění, a to napříč různými nádorovými onemocněními. Jedná se o krátké fragmenty DNA pocházející z nádorové tkáně, které se volně vyskytují v periferní krvi těchto pacientů (převážně v pokročilých stádiích). Díky minimální invazivitě, téměř 100 % specificitě a poměrně vysoké sensitivitě u pacientů ve IV. stádiu onemocnění má toto vyšetření potencionální klinický význam zejména v časném záchytu návratu či progrese onemocnění po resekci tumoru (tzv. pooperační follow-up), predikci a sledování odpovědi na léčbu a odhadu prognózy onemocnění. Vzhledem však k velmi limitním hladinám ctDNA na pozadí vysoké koncentrace ostatních nenádorových fragmentů v plazmě pacientů je pro správnou diagnostiku tohoto markeru zcela klíčová použitá metodika vykazující co nejvyšší záchyt. Ta je zpravidla založena na nalezení mutace v tumorové tkáni a jejím následném průkazu v plazmě. Tato práce je zaměřena na optimalizaci izolace ctDNA a metodiky její detekce na principu PCR s následnou analýzou heteroduplexů pomocí denaturační kapilární elektroforézy (DCE) s cílem dosáhnout co nejvyšší záchyt mutované frakce ve vzorku plazmy. Optimalizovanou metodou jsem vyšetřila přítomnost ctDNA u tří typů nádorových...
|
|
|
Využití azbestu, sanace zamořených prostor a riziko vlivu na lidský organizmus
Štípek, Radek ; Bendl, Jiří (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Práce se zabývá způsoby využívání azbestových minerálů, metodami bezpečného odstraňování azbestové zátěže a onemocněními vyvolanými expozicí azbestovým vláknům, z nichž nejnebezpečnější je krokydolit. Pozornost je věnována jejich fyzikálně-chemickým a strukturním vlastnostem, třídění, a vysvětlení procesů jejich vzniku s uvedením oblastí výskytu v České republice i ve světě. Je popsána historie využívání azbestů od starověku po 20. století, včetně hmotnostní bilance azbestu spotřebovaného v technosféře, která za posledních sto let činí téměř 194 mil. tun. Dále se zaměřuje na stavební protipožární, izolační materiály a další výrobky s různým obsahem azbestu, jichž je ve světě celkem evidováno přes 3000 a na charakteristiku materiálů nahrazujících azbest, jako např. keramická, skleněná a uhlíková vlákna, aramidy, wollastonit, vermikulit a perlit. Popisuje metody stanovení azbestových vláken v ovzduší, vodě a půdě a kompletní průběh sanace zamořených objektů. Azbestová vlákna představují riziko pro lidské zdraví v podobě azbestózy, diagnostikované poprvé roku 1900, pleurální hyalinózy, karcinomu plic a mezoteliomu pleury, u nichž první důkazy spojitosti s expozicí azbestu pochází z roku 1955 a na jejichž základě jsou dle Mezinárodního úřadu pro výzkum rakoviny (IARC) všechny druhy azbestu...
|
|
|
Přístupy k prevenci kouření
Sudová, Tereza ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Anotace: Předmětem bakalářské práce ,,Přístupy k prevenci kouření" je analýza postojů pražských středních zdravotnických škol a jejich studentů k prevenci kouření. V první části práce je shrnut historický a současný pohled na obecnou problematiku kouření, je zdůrazněn negativní dopad kouření na lidský organismus. Dále jsou v práci zmíněna preventivní opatření a programy prevence zdraví. V druhé části v rámci vlastního výzkumného šetření uvádím srovnání dvou středních zdravotnických škol a vlastní analýzu výzkumu. V této části se zabývám zejména pohledem studentů na problematiku kouření a uvádím vlastní návrhy pro praxi.
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic
PLECEROVÁ, Jana
Cíle práce Cílem práce bylo zmapování míry spokojenosti pacientů s přístupem sester v rámci péče po hrudní operaci a zhodnocení, zda jsou potřeby těchto pacientů uspokojené. Dalším cílem výzkumného šetření bylo zjišťování informovanosti sester o způsobech a možnostech následné péče. Metodika K výzkumnému šetření byla zvolena forma kvalitativního výzkumu, která byla vedena formou rozhovoru na předem připravené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů z jedné nejmenované nemocnice a 8 sester, které se starají o pacienty po operaci plic. Výsledky šetření byly zpracovány formou otevřeného kódování, metodou tužka - papír. Přínosy práce Výzkumné šetření ukázalo nedostatky a nevědomost ošetřujícího personálu o způsobech následné péče. Sestry by měly být edukovány o možnostech domácí péče, hospicové péče v rámci své profese. Výsledky, získané výzkumným šetřením, by mohly být prezentovány na seminářích, konferencích, jejichž mottem je následná péče.
|
|
|
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.
Myšíková, Dagmar ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Bouček, Jan (oponent) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Karcinom plic je celosvětově vedoucí příčinou úmrtí pro maligní onemocnění. Pochopení biologických procesů specifické protinádorové imunitní odpovědi zůstává prioritním zájmem a nezbytností pro navržení úspěšných imunoterapeutických strategií. V teoretické části této práce se zabýváme složkami imunitního systému, které se účastní protinádorové odpovědi, a jejich rolí v dosud známé a používané imunoterapii. V praktické části popisujeme dvě studie studující různé aspekty protinádorové imunitní odpovědi, obě realizované ve spolupráci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM se společností Sotio a.s. První ze dvou studií je zaměřena na humorální složku specifické protinádorové odpovědi a prospektivně analyzuje sérové frekvence protinádorových protilátek NY-ESO-1, Her2/neu and MAGE-A4 u 121 pacientů s NSCLC.V této studii poprvé prokazujeme, že kouření tabáku významně ovlivňuje specifickou humorální imunitní odpověď, frekvence NY-ESO-1 protilátek je signifikantně vyšší v séru kuřáků a ex-kuřáků. Druhá ze dvou studií je více zaměřena na T buněčnou složku specifické protinádorové odpovědi a testuje vakcínu připravenou z dendritických buněk prezentujících antigeny buněk karcinomu plic, usmrcených vysokým hydrostatickým tlakem (DC-HHP vakcína). DC-HHP vakcína vykazuje zralý fenotyp dendritických buněk,...
|
|
|
Ionizující záření a jeho vliv na kvalitu životního prostředí člověka: Radon jako rizikový faktor pro lidské zdraví v ČR
Suchánek, Vladimír ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Kazmarová, Helena (oponent)
Úvod: Znečišťování životního prostředí je zásadním problémem člověka od poloviny 19. století. Tato situace se zlepšuje až v druhé polovině 20. století, kdy si člověk začíná uvědomovat důsledky industrializace. Do popředí se tak dostává problematika znečištění ovzduší a např. i negativní účinky ionizujícího záření, případně únik radonu z geologického podloží a jeho vliv na vznik nejrůznější onemocnění, kterým může být například karcinom plic. Cíle: Cílem práce je zjistit, zda existuje asociace mezi zvýšenou koncentrací radonu v budovách a některými zdravotními ukazateli (incidencí a standardizovanou mírou úmrtnosti). Pomocí statistické analýzy bylo zkoumáno, zda je mezi proměnnými statisticky signifikantní vztah a zda lze tyto proměnné spolu korelovat. Dílčími cíli práce bylo také vnést kvalitativní pohled v podobě expertního rozhovoru a vizualizovat získaná data do map. Metodika: Zdrojovými datovými soubory byly demografické ročenky Českého statistického úřadu, databáze o incidenci karcinomu plic z Národního zdravotnického informačního systému a naměřené hodnoty objemové aktivity radonu (OAR) poskytnuté Státním úřadem radiační ochrany. Data byla zpracována základní statistickou analýzou (výpočet některých parametrů) a použita pro tvorbu map v programu ArcGIS a výpočet korelační analýzy v programu...
|
|
|
Optimalizace metodiky pro stanovení volné nádorové DNA v plazmě a její klinické využití u pacientů s karcinomy kolorekta, plic a slinivky břišní
Belšánová, Barbora ; Benešová, Lucie (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Vyšetření cirkulující nádorové DNA (ctDNA) v periferní krvi onkologických pacientů nachází v dnešní době stále širší uplatnění, a to napříč různými nádorovými onemocněními. Jedná se o krátké fragmenty DNA pocházející z nádorové tkáně, které se volně vyskytují v periferní krvi těchto pacientů (převážně v pokročilých stádiích). Díky minimální invazivitě, téměř 100 % specificitě a poměrně vysoké sensitivitě u pacientů ve IV. stádiu onemocnění má toto vyšetření potencionální klinický význam zejména v časném záchytu návratu či progrese onemocnění po resekci tumoru (tzv. pooperační follow-up), predikci a sledování odpovědi na léčbu a odhadu prognózy onemocnění. Vzhledem však k velmi limitním hladinám ctDNA na pozadí vysoké koncentrace ostatních nenádorových fragmentů v plazmě pacientů je pro správnou diagnostiku tohoto markeru zcela klíčová použitá metodika vykazující co nejvyšší záchyt. Ta je zpravidla založena na nalezení mutace v tumorové tkáni a jejím následném průkazu v plazmě. Tato práce je zaměřena na optimalizaci izolace ctDNA a metodiky její detekce na principu PCR s následnou analýzou heteroduplexů pomocí denaturační kapilární elektroforézy (DCE) s cílem dosáhnout co nejvyšší záchyt mutované frakce ve vzorku plazmy. Optimalizovanou metodou jsem vyšetřila přítomnost ctDNA u tří typů nádorových...
|
host ::
RSS.