|
|
Rozvoj potenciálu sportovního cestovního ruchu v Jižních Čechách
Rytířová, Eliška ; Opelík, Daniel (vedoucí práce) ; Kalábová, Markéta (oponent)
Název: Rozvoj potenciálu sportovního cestovního ruchu v Jižních Čechách Cíle: Cílem práce je sestavení doporučení pro rozvoj sportovního cestovního ruchu v regionu Jižních Čechy. Metody: Hlavními metodami v analytické části byli kvalifikační, obsahová a komparativní analýza dostupných dat. Na základě těchto dat byla stanovena SWOT analýza, která nejlépe vystihuje aktuální stav cestovního ruchu v Jižních Čechách. Dále byl SWOT analýza komparována s oficiální SWOT analýzou regionu. Všechny tyto údaje sloužily jako základ pro brainstorming specializované skupiny. Zároveň byla SWOT analýza bodově ohodnocena odborníkem na cestovní ruch z vysokého školství a s tímto odborníkem byla provedena také závěrečná diskuze návrhů a doporučení vyplývající z výzkumu. Výsledky: Region Jižní Čechy dosahuje vysokého potenciálu pro sportovní cestovní ruch, především u sportů provozovaných v přírodě. Avšak všechny základní služby cestovního ruchu (ubytovací, stravovací a dopravní) vykazují potenciál pro zlepšení. Zároveň by se měla posílit propagace regionu pro motivaci většího počtu návštěvníků, kteří generují dodatečné finanční prostředky. Klíčová slova: cestovní ruch, SWOT analýza, brainstorming, Jižní Čechy, potenciál cestovního ruchu, sportovní cestovní ruch
|
|
|
Archeobotanická charakteristika rostlinných makrozbytků z uloženin doby bronzové a železné z jihočeských sídlištních a pohřebních kontextů
ŠÁLKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá archeobotanickou analýzou a jejím možným přínosem v různých typech archeologických kontextů doby bronzové a železné. Využitím této metody na vybraných výzkumech sledovaného období v jižních Čechách se podařilo zachytit druhovou strukturu pěstovaných rostlin a její vývoj během sledovaného období. V kontextu střední Evropy starší a střední doby bronzové byly jižní Čechy složením pěstovaných rostlin blíže alpské oblasti. V mladší a pozdní době bronzové bylo druhové složení ekonomicky stěžejních pěstovaných rostlin v jižních Čechách specifické, bližší však bylo spíše jádrovým oblastem Čech. V době železné byly jednotlivé jihočeské soubory variabilní, což bylo ovšem typické i pro oblast Alp a alpského podhůří stejně jako pro jádrové oblasti Čech. Oba porovnávané regiony i jižní Čechy se ale lišily od východních regionů (především malým množstvím pšenice jednozrnky). Archeobotanika také umožnila rekonstruovat otevřenou zemědělskou krajinu s velkou mírou odlesnění jak v zázemí jihočeských hradišť a rovinných sídlišť starší a střední doby bronzové, tak v zázemí modelových sídlišť mladší doby bronzové na Bechyňsku - Hvožďan a Březnice. Odlesněná krajina se odrážela i v pohřbu v mohyle na samém okraji osídleného území starší doby železné v Zahrádce na Českokrumlovsku. Během sledovaného období bylo doložené čerpání rostlinných zdrojů a ekonomický význam sběru rostlin v zázemí sídlišť a okolí pohřebišť. Archeobotanika umožnila rovněž rekonstruovat detaily v procesech, které souvisely s ukládáním kovových depotů v době bronzové, procesy související s pohřebním ritem a využíváním krajiny v okolí pohřebišť i procesy ukládání odpadu na sídlištích.
|
|
|
Freskařské dílo Lukáše Vávry v jižních Čechách
Holasová, Anežka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu pozdně barokního freskaře, malíře a vyšebrodského cisterciáka Lukáše Vávry. Jeho umělecké vystoupení dosud nebylo ve svém celku zdokumentováno a uměleckohistoricky zpracováno, tato práce je prvním počinem v tomto směru. Vychází z údajů čerpaných hlavně z Historického archivu vyšebrodského kláštera, ale i z jiných archivních pramenů. Do tohoto rámce jsou vsazena Vávrova díla, především fresky v klášterech Vyšší Brod a Zlatá Koruna, ale i dochované závěsné obrazy. Za pomoci příslušné odborné literatury je pak Vávrovo umělecké snažení vřazeno do kulturně historického kontextu jižních Čech, především do oblasti schwarzenberských jihočeských dominií a do prostředí jihočeských cisterciáckých klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna.
|
|
|
Raně středověká sakrální architektura Písecka - revize a analýza
NOVODVORSKÝ, Petr
Písecko patří mezi jihočeské regiony, na jejichž území byla v raném středověku vyvíjena značná stavební aktivita. Tehdejší snaha o kolonizaci neosídlené a rozsáhlé lesnaté krajiny dala vzniknout několika důležitým kulturním centrům. Nejstarší z nich vniklo na konci 12. století v Milevsku. Vlivný velmož Jiří zde nechal založit klášter, který obsadil konventem premonstrátského řádu. Při klášteře existovala stavební huť, která ovlivňovala stavební činnost širokého okolí. Jejím přičiněním tak v krajině vyrostlo množství venkovských kostelů, jejichž tvarosloví často o participaci huti vypovídá. Kolem poloviny 13. století vniká na jihu Čech další důležité kulturní centrum, spojené s šířením panovnické moci a zakladatelskou činností krále Přemysla Otakara II. Založení města Písku a zásadní rozšiřování hradu Zvíkova vyžadovalo vybudování další jihočeské stavební huti, literaturou označované jako písecko-zvíkovská. Její vliv zasáhl i do okolí Milevska, ve kterém se nachází kostely v této práci analyzované a mapované formou katalogu. Její součástí zároveň bude revize problematiky tzv. písecko-zvíkovské stavební hutě tak, jak byla v českém bádání formulována před více než čtyřiceti lety. Na základě stavebně-historických průzkumů a formální analýzy staveb by mělo dojít k upřesnění otázky vlivů stavebních hutí a k pokusu o zasazení jihočeských staveb do odpovídajícího středoevropského kontextu.
|
|
|
Modelová rekonstrukce zvolené zaniklé obce
MÜLLEROVÁ, Eva
Tématem mé diplomové práce je modelová rekonstrukce zvolené zaniklé obce. Diplomová práce obsahuje dvě části, a to část literární a část praktickou. Literární rešerše je rozdělena do čtyř kapitol, kterými jsou vývoj venkovských sídel, vývoj typických konstrukcí staveb ve venkovském prostoru, stavby ve venkovském prostoru jižních Čech a faktory, které ovlivnily vývoj staveb ve venkovském prostoru. V první kapitole popisuji vývoj venkovských sídel nejprve do 15. století, poté vývoj venkovských sídel do 18. století, a nakonec vývoj venkovských sídel do 20. století. Druhá kapitola je zaměřena na typické konstrukce, které byly ve venkovském prostoru používány, a také na jejich vývoj. Třetí kapitola obsahuje informace o tom, jak vypadaly typické stavby v jižních Čechách a jaké měly zvláštní prvky. Poslední kapitola popisuje faktory, které ovlivnily vývoj staveb ve venkovském prostoru. Velmi podstatnou částí mé diplomové práce je praktická část. Tato část je zaměřena na již zaniklou obec Bučina, která se nachází na Šumavě. Tuto obec potkal nehezký osud, kdy byla téměř celá srovnaná se zemí. Práce popisuje historický vývoj této obce až do doby, kdy došlo k jejímu zániku. Následně je zde popsán současný stav, kde je pospáno vše, co se dnes na území této zaniklé obce odehrává a co zde můžeme nalézt. Přesto, že se jedná o zaniklou obec, našlo se mnoho lidí, kteří napomohli v určité míře k obnovení života na tomto místě. Důležitou součástí mé diplomové práce bylo také vytvoření 3D modelu stavení, které se tehdy ještě v obci Bučina nacházelo. Tento model byl popsán z hlediska exteriéru, ale také interiéru.
|
|
|
Naplňování práva na svobodný přístup k informacím v podmínkách jižních Čech
HROTKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce zkoumá, jak je právo na informace v jižních Čechách naplňováno na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen "zákon o svobodném přístupu k informacím"). Práce představuje teoretické základy, které jsou dále aplikovány v praktické části s využitím metody mystery shopping, tedy podáváním vlastních žádostí o informace vybraným povinným subjektům, kterými jsou Magistrát města České Budějovice, Městský úřad Tábor, Městský úřad Netolice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a Vazební věznice České Budějovice. Součástí práce je také analýza výročních zpráv z let 2015-2020, kde je možné vidět počet žádostí, odvolání, stížností či správních žalob podaných na vybrané povinné subjekty. Další šetření bylo realizováno formou rozhovorů se dvěma zaměstnanci povinného vybraného subjektu, od kterých jsem získala mnoho zajímavých informací. Následně bylo zařazeno i dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit povědomí lidí o právu na informace, a pokud již někdo z respondentů v minulosti podal žádost, kde byla podána a čeho se týkala. Na závěr jsou zmíněny možné legislativní a metodické změny, které by mohly zlepšit fungování a uplatňování tohoto práva nejen v jižních Čechách, ale v celé České republice.
|
|
|
Stabilizace venkovských základních škol s malým počtem žáků (okresy Prachatice a Český Krumlov)
KOUTOVÁ, Kateřina
Venkovské základní školy, zvláště ty nacházející se v periferních územích, se často potýkají s malým počtem žáků a s hrozbou redukce počtu tříd a stupňů, či dokonce s hrozbou úplného zániku. Dalším problémem je, že tyto školy nejsou v očích některých rodičů považovány za dostatečně kvalitní, a proto své děti posílají do vzdálených městských škol. Bakalářská práce si klade za cíl vytvořit portfolio námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj venkovských základních škol s malým počtem žáků (včetně málotřídek), a to na základě analýzy literatury a dotazování představitelů těchto škol. Dotazování zjišťuje informace o žácích a učitelích základních škol, o vztahu základní školy a obce, ve které se základní škola nachází, stejně tak o vztahu základní školy a komunity obyvatel obce, a o mnoha dalších problémech. Klíčovým výstupem bakalářské práce je soubor námětů na záchranu, stabilizaci a rozvoj sledovaného typu základních škol.
|
|
| |
|
|
Rozšíření a ekologie vatičkovitých hub v jižních Čechách
JIRSA, Aleš
Vatičkovité houby, zahrnující rody Tomentella, Odontia, Polyozellus, Pseudotomentella, Tomentellopsis a Amaurodon, představují skupinu převážně ektomykorhizních stopkovýtrusných hub z řádu Thelephorales. Jedná se o houby hojné zejména v lesních ekosystémech, avšak vytvářející obvykle málo nápadné plodnice, které se vyvíjejí skrytě pod ležícím organickým materiálem. Z tohoto důvodu jsou ekologické nároky a rozšíření jednotlivých druhů nedostatečně prozkoumané. Tato práce zahrnuje přehled druhů vatičkovitých hub, které byly doloženy z jižních Čech, společně s popisem jejich důležitých morfologických znaků. Na základě terénních dat k dokladovaným nálezům bylo zpracováno rozšíření jednotlivých taxonů v rámci dané oblasti a zároveň vyhodnocena jejich potenciální vazba na biotopy a ektomykorhizní dřeviny. Tato práce přináší první souhrnná data k výskytu vatičkovitých hub a jejich ekologii v jižních Čechách, která mohou být v budoucnosti použita pro přípravu checklistu.
|
|
|
Společenstva vážek (Odonata) vybraných lokalit Českobudějovicka
SVYSTUNOVA, Valérie
SVYSTUNOVA, Valérie. Společenstva vážek (Odnata) vybraných lokalit Českobudějovicka. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Katedra biologie, 2021, 42 s. Bakalářská práce se zabývá převážně terénním výzkumem vybraných lokalit Českobudějovicka. Jedná se o průzkum společenstev vážek na šesti lokalitách. Cílem práce je získání základních faunistických informací o řádu Odonata a o přírodních poměrech zkoumaných oblastí, získání orientačního přehledu o charakteru odonatofauny na vybraných lokalitách a jejich vzájemné srovnání mezi sebou, ale i s již publikovanými výsledky jiných autorů a návrh možného didaktického využití řádu ve výuce na ZŠ.
|
host ::
RSS.