|
|
Interpretace deníků Karla Poláčka a Jiřího Ortena
ŻYWCZOKOVÁ, Anežka
Bakalářská práce se zabývá interpretací deníků dvou spisovatelů židovského původu - Karla Poláčka a Jiřího Ortena. Je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první je představena metodologie, ze které práce vychází, nastiňuje také problematiku deníku jako autobiografického žánru. Pracuje s pojmy autobiografie, autenticita a konstruovaná stylizace autorského subjektu. Druhá část se věnuje historickému kontextu doby židovské perzekuce na základě odborné literatury. Třetí a čtvrtá část jsou zaměřeny na osobnosti Karla Poláčka a Jiřího Ortena a na interpretaci jejich deníků. Cílem práce je představit deník ve světle autorského subjektu a upozornit nejen na jeho historickou povahu, ale i na rys rétorický.
|
|
|
Reflexe žité skutečnosti v díle Jiřího Ortena
Ruml, Lukáš ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Tématem bakalářské práce je reflexe žité skutečnosti v díle Jiřího Ortena. Pohybujeme se ve třech rovinách jevů, mezi biografickými údaji, Ortenovými deníky a básníkovou tvorbou, především sbírkami Ohnice a Elegie. Z krátkého básníkova života se zaměřujeme na ty skutečnosti, které by mohly být klíčové pro jeho dílo: smrt jeho otce, emigraci bratra a nenaplněný vztah s Věrou Fingerovou. V závěru práce je elementárně nastíněna Ortenova osobní zkušenost s dobou protektorátu, která básníkovu osobnost beze sporu formovala o to intenzivněji, protože byl Žid. Analýza literárních i neliterárních textů potvrdila, že předmětný svět empirického autora se nejvíce přiblížil vnitřnímu světu lyrického subjektu v případě reflexe emigrace Ortenova bratra, Oty Ornesta. Smrt Eduarda Ohrensteina se nestala stěžejním zdrojem inspirace a motivy lásky jsou většinou variovány ve smyslu ztráty, tudíž je nesnadné je přímo odkazovat ke konkrétním vztahovým peripetiím s Věrou Fingerovou. Ortenovy deníky se ale pohybují na pomezí mezi fikční a faktuální literaturou, a tak značně znesnadňují rozpoznání autobiografických pasáží. Vyvstává otázka, zda je označení "deník" přesné. Ortenovo podřizování života literatuře má značný podíl na nadčasovosti jeho básní, neboť nejsou plně izolovány od období druhé světové války, ale zároveň...
|
|
|
Uprostřed noci. Kamil Bednář a skupina kolem něho v 2. půli 30. a na začátku 40. let 20. století
BRDEK, Zdeněk
Předkládaná disertační práce se soustředí na básníka Kamila Bednáře a skupinu mladých literátů kolem něho mezi lety 1936 ? 1941. Pozornost je věnována jednak Bednářově poezii vzniklé v uvedeném období, jednak jeho aktivitám směřujícím ke konstituci nové básnické generace na přelomu 30. a 40. let 20. století. Prostřednictvím rétorické analýzy a interpretace Bednářovy básnické řeči jsou identifikovány její proměny, dominantní figury a textové strategie; zvláštní akcent je kladen na komparaci básnických diskurzů Bednáře a jeho kolegy Jiřího Ortena. Zkoumáním příspěvků v dobových periodikách a ostatních relevantních materiálech je pak rekonstruována světonázorová orientace skupiny a její vztah k soudobým diskurzivním útvarům. Kromě samotných aktivit skupiny kolem Bednáře jsou zmapovány i další faktory podílející se na vzniku nové literární generace, zejména myšlení a činnost kritika Václava Černého.
|
|
|
Lyrický modus existenciální sebereflexe v poezii 30-40. let 20. století
LENCOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním lyrického způsobu zobrazování existenciální sebereflexe v poezii 30. {--} 40. let 20. století. Pozornost je nejprve zaměřena na Václava Černého a jeho výklad existenciální filozofie. Dále se předmětem zkoumání stává skupina kolem Kamila Bednáře a její teoretické texty, které zasáhly do diskuze o této skupině, v neposlední řadě je reflektována koncepce {\clqq}nahého člověka``, která se měla stát programem mladých umělců. Pozornost je rovněž soustředěna na teoretické texty Jindřicha Chalupeckého a na poetiku Skupiny 42, která namísto meditativního přístupu přechází k předmětnému vidění světa. V díle Jiřího Ortena, Jana Hanče a Jiřího Koláře je analyzováno, jakým způsobem poezie reflektuje principy existenciální imaginace.
|
|
|
...moje srdce nelétá. Jiří Orten v knižní ilustraci.
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce s tématickým názvem ,, moje srdce nelétá`` Jiří Orten v knižní ilustraci se zabývá básnickou tvorbou Jiřího Ortena v konfrontaci s výtvarným doprovodem (tj. knižní ilustrace) vytvořeným k jeho poezii. V teoretické části je uveden životopis a dílo Jiřího Ortena jako podstatný klíč pro pochopení souvislostí jeho básnické tvorby pro následnou interpretaci ilustrací, tvorby daných ilustrátorů a jejich výtvarných přístupů. Pro hlubší uchopení problematiky ilustrátorské tvorby k Ortenově poezii je uveden i rozhovor s konkrétním ilustrátorem Jaroslavem Šerých, coby autorem ilustrací k Ortenovým básnickým sbírkám. V praktické části diplomové práce jsou vytvořeny autorské soubory ilustrací k volnému výběru Ortenovy poezie. Finální verze souborů ilustrací jsou provedeny v konečném typografickém řešení. Cílem této diplomové práce bylo vytvoření ilustrací volně inspirovaných Ortenovou poezií společně s vytvořením autorské výpovědi o uměleckém přístupu ilustračních cyklů. Součástí praktické diplomové práce jsou rozsáhlé přílohy s názornými ukázkami dokumentace umělecké tvorby.
|
|
|
Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře
BRDEK, Zdeněk
Diplomová práce s názvem {\clqq}Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře`` pojednává o skupině literátů, jež se na přelomu 30. a 40. let 20. století utvořila kolem jmenovaného básníka, který platil za mluvčího své generace, označované jako {\clqq}protektorátní``. Pokoušíme se vysvětlit historické souvislosti tvorby této skupiny v kontextu české literatury 40. let a sledujeme její útlum během 2. sv. války, postupný rozklad v poválečných letech i definitivní konec po převratu v únoru 1948. Věnujeme se pouze básníkům, jejich poetické tvorbě a teoretickým textům, které zasáhly do diskuze o mladé generaci a její poezii. Snažíme se ozřejmit pojem a koncepci {\clqq}nahého člověka``, která naznačovala, že by mohla být považována za program mladých umělců nebo při nejmenším za jejich společnou základnu. Svou pozornost upínáme na tři patrně nejzajímavější básnické postavy, a sice na Kamila Bednáře, Hanuše Bonna a hlavně na Jiřího Ortena. Budeme si všímat podobností, rozdílností a také existenciálních fenoménů, které bývají se skupinou kolem Bednáře spojovány. Právě Jiří Orten se ukáže být nejtalentovanějším, nejinspirativnějším a zřejmě nejblíže filozofickému existencialismu. Zvláštní kapitoly tvoří Jarní almanach básnický, jakožto generační vystoupení mladých básníků, Kritický měsíčník {--} časopis, který pod vedením Václava Černého poskytl bednářovcům prostor, Ohnice, jako poslední počin skomírající skupiny a krátce se zmíníme i o pronikání existencialismu do Českých zemí.
|
host ::
RSS.