|
|
European language policy and some aspects of its implementation in the Czech Republic
Brablcová, Zuzana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Engelhardt, Oliver Manfred (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá implementací evropské jazykové politiky v České republice, konkrétně v oblasti základního školství. V první části jsou vymezeny a definovány základní pojmy, především jazyková politika, jazykový management a jazykové plánování. Dále jsou v práci popsány principy evropské jazykové politiky a koncept dvoj/mnoho/vícejazyčnosti. Druhá část práce se věnuje konkrétní podobě evropské jazykové politiky v České republice, zejména v oblasti základního školství. Jsou rozebrány základní právní a kutikulární dokumenty k tomuto tématu. Kvalitativní výzkum si klade za cíl prozkoumat rozhodovací procesy ředitelů škol v oblasti výuky cizích jazyků. Práce zkoumá, co tato rozhodnutí ovlivňuje a čím jsou utvářena. Klíčová slova jazyková politika, jazykový management, jazykové plánování, výuka cizích jazyků, Česká republika, druhý cizí jazyk, vzdělávací programy
|
|
|
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Jazykové gratifikace
Novotný, Tomáš ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Cílem této práce je poskytnout základní souhrnný popis jevu, který se nazývá jazyková gratifikace. Tím se v rámci teorie jazykového managementu myslí metajazykové chování či jednání, při němž došlo k pozitivnímu hodnocení. V práci je představena teorie jazykového managementu a místo jazykových gratifikací v ní. Dále jsou představeny metodologické postupy využitelné pro získání relevantních dat. Využitelnost těchto metod je dále ilustrována v analytické části na řadě příkladů, načež jsou uvedeny i další možné zdroje dat. Další část navrhuje základní typologii jazykových gratifikací, jednak ve srovnání s typologií jazykových problémů, jednak na základě poznatků získaných v průběhu této práce. V diskuzi jsou shrnuty problémy spojené s výzkumem jazykových gratifikací a potenciální perspektivy dalšího výzkumu.
|
|
|
Hledání cesty ke kořenům: jazykový a sociokulturní management mladých Vietnamců v České republice
Ngo, Quynh Nga ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Častým fenoménem u migrantů je tzv. jazyková atrice, neboli částečná ztráta jazykové kompetence, způsobená změnami v aktivním užívání daného jazyka. Nejinak je tomu v České republice, kde jsou početní mladí Vietnamci často chváleni (zejména učiteli) za svou rychlou akvizici českého jazyka ve školském prostředí, ale sami pak v rané dospělosti prožívají nedostatky ve své vietnamské jazykové a sociokulturní kompetenci, na jejichž základě začínají tzv. "hledat cestu ke kořenům". Hlavními předměty zkoumání v této práci budou 1) prožívání nedostatků vietnamské jazykové a sociokulturní kompetence ze strany jednak mladých Vietnamců samotných a jednak vietnamské komunity v ČR, 2) akční plány na nápravu těchto nedostatků a 3) (ne)implementace daných akčních plánů, a to ze strany jak jednotlivců, tak organizací v ČR. Teoreticko-metodologický rámec práce tvoří teorie jazykového managementu (Neustupný 2002) a hlavními metodologickými přístupy budou jazyková biografie (Nekvapil 2004) a etnografie. Výsledky analýzy ukazují kritické body, které by měly být zohledněny jak v podnětech při vytváření metodologie výuky vietnamského jazyka, tak v prožívání a reflexi jejich osobní identity.
|
|
|
Vzájemná srozumitelnost švédštiny a dánštiny v turistických interakcích mimo Skandinávii
Kohoutová, Alexandra ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Kontinentální skandinávské jazyky jsou si velmi blízce příbuzné a to často vede k předpokladu, že jejich mluvčí spolu budou schopni navzájem komunikovat, aniž by museli použít jiný jazyk, neboli budou schopni tzv. semikomunikace (tento termín poprvé použil Haugen ve své práci z roku 1966). Přes historické, jazykové i společenské předpoklady však poměrně často dochází v interakcích mezi Skandinávci k neporozumění. Práce se soustřeďuje na vzájemnou srozumitelnost dánštiny a švédštiny a její součástí je i vlastní výzkum dánsko-švédských interakcí mimo Skandinávii se zahrnutím rodilých i nerodilých mluvčích. Výzkum probíhal v Praze, v turistické kanceláři s dánskými majiteli a skandinávskou klientelou. Je založen na audio nahrávkách rozhovorů švédsky mluvících zaměstnanců kanceláře a dánských turistů. Výzkum si klade za cíl zjistit, v jakých situacích a proč semikomunikace selhává, jak se případná neporozumění řeší a zda představují problém pro další komunikaci. Z analyzovaných příkladů vyplynulo, že míra neporozumění je srovnatelná jak na straně dánských turistů, tak na straně švédsky mluvících zaměstnanců firmy; zároveň však jejich přítomnost ve většině případů neztížila komunikaci natolik, že by bylo nutné přejít do lingua franca. Klíčová slova: receptivní multilingvismus, semikomunikace, švédština,...
|
|
|
Jazykový management rusky mluvících vysokoškoláků v České Republice v socioekonomickém kontextu
Petrova, Natallia ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Předmětem této diplomové práce je jazykový management rusky mluvících vysokoškoláků v socioekonomickém kontextu. Cílem teoretické části diplomové práce je vymezit pojmy jazykový management a teorie jazykového managementu, popsat typy a druhy jazykového managementu a vysvětlit proces jeho vzniku. Teoretická část je založena na odborné literatuře, statistických údajích a dostupných výsledcích dříve provedených výzkumů. V empirické části je proveden výzkum. Hlavní metodou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s respondenty. Cílem výzkumu bylo získat aktuální data o postavení cizinců z cílové skupiny na trhu práce v České republice. Na základě získaných informací je zjištěna reálná situace spojená s socioekonomickým postavením rusky mluvících vysokoškoláků žijících na území České republiky. Těžištěm výzkumu je shromáždění, analýza a interpretace sdělovaných zkušeností vysokoškoláků.
|
|
|
On the Discursive Constitution of Language Norm Authorithies in German Schools and Their Influence on the Creation of the Standard Variety
Horbank, Olivia Josephine ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkou diskurzivního prosazování normové autority ve školské výuce. Práce se opírá o datový materiál vícero audiových a audiovizuelních snímků z vyučování na dvou školách 3. stupně v Německu. Jejím cílem bylo pozorovat a popsat způsob, jakým učitel jako normová autorita v daných diskurzech vůči žákovi jako normovému subjektu vystupuje a zda se i následně jako normová autorita prosazuje. Zároveň byl fokus pozorování zaměřován na to, jak normové subjekty - tedy žáci - na tento zásah do jejich jazykové produkce reagují. Teoretický základ této práce tvoří Sociální silové pole podle Ulricha Ammona a Teorie jazykového managementu. Na příkladu jednotlivých kroků jazykového managementu bylo popsáno a analyzováno, jakým způsobem si žáci jazykové normy ve vyučovacím procesu aktivně přivlastňují. Analýza a vyhodnocení vyučovacích nahrávek podporují dynamický charakter jazykové normy a ukazují její procesuální vznik a přivlastňování. Klíčová slova: norma, varieta, sociální silové pole, jazykový management, makro- a mikrorovina, normová autorita, normový subjekt
|
|
|
European language policy and some aspects of its implementation in the Czech Republic
Brablcová, Zuzana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Engelhardt, Oliver Manfred (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá implementací evropské jazykové politiky v České republice, konkrétně v oblasti základního školství. V první části jsou vymezeny a definovány základní pojmy, především jazyková politika, jazykový management a jazykové plánování. Dále jsou v práci popsány principy evropské jazykové politiky a koncept dvoj/mnoho/vícejazyčnosti. Druhá část práce se věnuje konkrétní podobě evropské jazykové politiky v České republice, zejména v oblasti základního školství. Jsou rozebrány základní právní a kutikulární dokumenty k tomuto tématu. Kvalitativní výzkum si klade za cíl prozkoumat rozhodovací procesy ředitelů škol v oblasti výuky cizích jazyků. Práce zkoumá, co tato rozhodnutí ovlivňuje a čím jsou utvářena. Klíčová slova jazyková politika, jazykový management, jazykové plánování, výuka cizích jazyků, Česká republika, druhý cizí jazyk, vzdělávací programy
|
|
|
To the Position and Role of the Normative Authority in the Internet Forums. An Analysis of the Corrections in the Context of the Language Management Theory.
Šimčíková, Lucie ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Má diplomová práce se zabývá stavem jazykového standardu němčiny v praxi na základě zkoumání v diskuzních fórech, která se tématu jazyka věnují. Mnou vybraná internetová fóra nabízejí jazykovou pomoc zejména při učení cizího jazyka, v našem případě němčiny, ať už pomocí korektur, či přímých odpovědí na specifické otázky. Východiskem je pro mne teorie jazykového managementu a model sociálního silového pole Ulricha Ammona. K instancím, jež dle Ammona normu určují, jsem zařadila i účastníky diskuzí. Ti často svými korekturami rozhodují, co je standard, a tím tak ovlivňují ty, pro něž němčina mateřským jazykem není. Analýza zkoumá korektury mnou vytvořených modelových textů, které provedli rodilí mluvčí v daných internetových fórech. Za pomoci principů jazykového managementu jsem v komentářích diskutovala s účastníky o provedené či neprovedené korektuře, či té které zvolené variantě. Cílem mé práce je pak sledovat chování normových autorit ve vztahu ke kodifikované normě, zda ji znají a dodržují, a tím i předávají normovým subjektům. Dále se mimo jiné zajímám o to, jaká je jazyková způsobilost těchto účastníků internetových fór, což zjišťuji pomocí dotazníků.
|
host ::
RSS.