|
|
Analýza srážkových úhrnů ve vybrané oblasti
JINDROVÁ, Eliška
Cílem této diplomové práce je porovnání srážkových úhrnů dvou časových období, a to před a po výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Data ze srážkových úhrnů byla testována a vyhodnocena z hlediska průkaznosti rozdílů mezi hodnocenými obdobími. Hodnocena byla i prostorová variabilita srážek ve vymezeném okolí Jaderné elektrárny Temelín. Obsahem práce bylo také teoretické seznámení s problematikou srážek a jejich měření v literární rešerši. Výsledky neprokázaly vliv Jaderné elektrárny Temelín na roční úhrny srážek ve zkoumané oblasti.
|
|
|
Přehled a analýza opatření provedených na základě výsledků zátěžových testů na jaderných elektrárnách u nás a ve světě
Ludvík, Lubomír ; bezpečnost, Ondřej Šťastný, Státní úřad pro jadernou (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou zátěžových testů, jakožto reakcí na události v jaderné elektrárně Fukušima. V první části se práce zabývá bezpečností na jaderných elektrárnách a způsobem řízení v různých režimech. Další kapitola rozebírá problematiku havárie v JE Fukušima a to během celého průběhu této události. Důležitost je upřena především na závěrečná poučení, na kterých jsou zátěžové testy stavěny. Hlavní částí této práce jsou samotné zátěžové testy, které byly provedeny na všech JE v Evropské unii. Rozsah testování byl soustředěn na odolnost vůči extrémním přírodním vlivům, úplné ztrátě bezpečnostních systémů a postupu při řešení těžkých havárií, včetně tavení AZ a následných efektů. Podrobněji jsou rozebrány pro české jaderné elektrárny, pro ty evropské jen okrajově. Nakonec jsou shrnuta doporučení, které budou v rámci několika let uskutečněny a tím posíleno zvládání nadprojektových událostí.
|
|
|
Problematika zapojení záchranné skupiny Delta do systému ostrahy a ochrany jaderné elektrárny Temelín
SUJA, Jan
Tato práce se zabývá vznikem a působením záchranné skupiny Delta zřízené na obou jaderných elektrárnách v České republice. Vzhledem k faktu, že od zadání k vytvoření skupiny uplynuly necelé tři roky, nemohl být pro její činnost vytvořen komplexní legislativní základ, jako např. pro Policii České republiky nebo Hasičský záchranný sbor České republiky. Práce se zabývá otázkou, do jaké míry může doplňovat činnost těchto složek a dodržet přitom platné zákony.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva a zaměstnanců JE Temelín o evakuaci při vzniku RMU
RYBÁK, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a laické veřejnosti o evakuaci při vzniku radiační mimořádné události. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření. Distribuce a vyplnění dotazníků proběhlo pomocí internetového nástroje pro tvorbu dotazníků na stánkách survio.com. Teoretická část práce je zaměřena na jadernou elektrárnu Temelín, na její geografickou polohu a technický popis. Dále je práce zaměřena na radiační bezpečnost jaderné elektrárny, jejich pracovníků a obyvatel před ozářením. V teoretické části jsou dále popsané vybrané havárie jaderných elektráren Jaslovské Bohunice, Černobyl a Fukušima. Pro účely praktické části byl vytvořen shodný dotazník pro zaměstnance jaderné elektrárny Temelín a laickou veřejnost. Dotazník byl sestaven z 34 otázek, kdy první 4 otázky slouží rozdělení respondentů a zbylé otázky zjišťují informovanost o evakuaci při vzniku RMU dotázaných respondentů. Šetření se zúčastnilo celkem 100 respondentů z toho 50 zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a (50 %) a 50 respondentů z laické veřejnosti (50 %). Výsledky šetření byly vyhodnoceny pomocí internetového nástroje survio.com a softwarového programu Microsoft Excel. Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost laické veřejnosti a zaměstnanců JE Temelín na evakuaci při vzniku mimořádné radiační události. Z dotazníkového šetření je patrné, že míra informovanosti zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín dosahuje 86 % a laické veřejnosti jen 68 %. Z výsledku je patrné, že zaměstnanci jsou lépe a více informováni než laická veřejnost. Na základě tohoto šetření bych doporučil více informovat veřejnost o možnostech evakuace při vzniku radiační mimořádné události.
|
|
|
Srovnání znalostí laiků a odborníků o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín
ŠPLÍCHAL, Vojtěch
Informovanost o mimořádné události v rámci jaderné elektrárny je důležitá z hlediska bezpečnosti zaměstnanců elektrárny a civilního obyvatelstva. Diplomová práce je zprávou o aplikovaném kvantitativním výzkumu splňující cíl globální a tři dílčí cíle. Globální cíl v rámci diplomové práce (vývoj ochrany obyvatelstva s popisem postupného vývoje jaderných zařízení s využitím pro mírové účely, popis rizik, radiačních mimořádných událostí a opatření pro ochranu obyvatelstva, která jsou spojená s provozem jaderně energetických zařízení.) byl splněn v rámci teoretické části. V rámci globálního cíle výzkumu byl vytvořen dotazník se základními parametry výchozí teorie (teorie ochrany obyvatelstva) a vybrané provozní parametry z oblasti provozu jaderných elektráren. Dále byly generovány tři dílčí cíle spojené s potvrzením hypotéz H1, H2 a H3. H1: Empirické rozdělení znalostí laické veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín je blízké rozdělení normálnímu. H2: Empirické rozdělení znalostí odborné veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín je vzdálené rozdělení normálnímu. H3: Znalosti laické a odborné veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín jsou na zvolené hladině statistické významnosti odlišné. Ověření hypotéz H1 a H2 bylo provedeno pomocí matematické a deskriptivní statistiky. Ověření hypotézy H3 bylo provedeno pomocí metod matematické analýzy. Globální cíl byl splněn za pomoci metod systémové analýzy. Pro splnění a potvrzení dílčích cílů bylo využito metod jednodimenzionálních a dvojdimenzionálních statistických analýz. Teoretickými přínosy této práce je potvrzení aplikability jednodimenzionálních a dvojdimenzionálních statistických analýz ve spojení s výzkumem výzkumných proměnných "Znalosti laické veřejnosti", "Znalosti odborné veřejnosti" a "Typy teoretických rozdělení". Praktickým přínosem je normalita znalostí u laické veřejnosti a vzdálení od normality u odborné veřejnosti. Předpoklad vzdálení od normality u odborné veřejnosti byl potvrzen, avšak je otázkou, zda by odborníci neměli dosahovat vyšších bodových hodnocení s ohledem na pravidelnost školení pro vstup pracovníků do prostoru kontrolovaného pásma a životně důležitých prostor v rámci provozu JE Temelín. Pro navazující práce by mohla být zjištěná vzdálenost od normality u odborné veřejnosti základem pro další zkoumání spolu s analýzou jednotlivých otázek dotazníku. To by mohlo např. vést k optimálnější strukturovanosti školení pracovníků (odborné veřejnosti) na identifikované oblasti.
|
|
|
Příprava náhrady souboru ochran řady SPACOM za terminály RELION řady 650 nebo 670 na jaderné elektrárně Temelín
DOUBRAVA, Jan
Práce se zabývá náhradou souboru ochran SPACOM novými terminály řady RELION. U souborů ochran SPACOM byla ukončena výroba a výrobce ukončuje i jejich podporu (tj. ukončení dodávek celých přístrojů ze skladů a ukončení oprav a dodávek náhradních dílů), a to znamená nutnost tyto soubory ochran vyměnit za dostupné přístroje.Jako možnou náhradu jsem vybral terminály RELION stejného výrobce.Ty mají v porovnání k dnes již zastaralým ochranám SPACOM, řadu výhod. Základní výhodou je podstatně větší rozsah ochranných funkcí, které jsou k dispozici, a volná programovatelnost jak těchto funkcí, tak i binárních vstupů a výstupů. Dalšími výhodami jsou možnost kompletního ovládaní daného vývodu přímo z terminálu, evidence změn vstupů, výstupů a stavů ochranných funkcí, zápis analogových a stavových veličin v průběhu poruch na silovém zařízení, trvalé měření silových analogových veličin, časová synchronizace a přenos všech informací do nadřazeného řídícího a nebo informačního systému, v našem případě do systému NEMES, kde se tyto informace archivují a je možné je zpětně dohledat. Terminál provádí i kontrolu uzavřenosti zapínacích a vypínacích cest, což zajišťuje lepší přehled o stavu připravenosti silového vypínače.Významnou výhodou je i značná redukce množství ostatních přístrojů (výkonová, pomocná, časová, a speciální relé, převodníky atp.) a tím i omezení jejich možných poruch. Teoretická část se zabývá popisem jednotlivých souboru ochran a terminálů, jejich ochrannými a jinými funkcemi a jejich použitím. V praktické části je zpracován návrh logiky nových terminálů pro použití při samotné záměně. V závěru práce jsou shrnuty klady a zápory jednotlivých souboru ochran a terminálů a je doporučena vhodná varianta pro záměnu souboru ochran SPACOM. Zde bylo přihlédnuto jak k funkčním vlastnostem daných terminálů, tak i provozním požadavkům a také k ekonomickému hledisku. Cílem této práce je připravit podklady na záměnu ochran na jaderné elektrárně, která je nezbytná z hlediska dalšího dlouhodobého provozu. Dále může pomoci při zpracování jak zadávací, tak i realizační dokumentace a pomůže připravit se na samotnou výměnu, která je vzhledem k harmonogramu odstávky, vždy zásadně časově omezena.
|
|
|
Připravenost vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
HÁJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce je založena na posouzení připravenosti personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V mateřských školách se sdružuje velký počet malých dětí, které jsou odkázány na pomoc dospělých lidí. V případě vzniku radiační havárie nebudou děti schopny se samy o sebe postarat a jednoznačně budou závislé na pomoci pedagogů. Proto připravenost personálu tohoto typu školského zařízení v zóně havarijního plánování by neměla být podceňována. Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu znalostí personálu ve vybraných mateřských školách (Dříteň, Zliv, Albrechtice nad Vltavou, Neznašov) v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel byla stanovena hypotéza: "Znalosti personálu vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín budou vyšší než 60 %". K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotézy bylo uskutečněno dotazníkové šetření pomocí vypracovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 55 respondentů. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Byla potvrzena hypotéza, že znalosti personálu vybraných mateřských škol jsou vyšší než 60 %. Aritmetický průměr znalostí personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín činil 61,47 %. Současný stav znalostí personálu ve vybraných mateřských školách považuji za dostatečný, ale výsledky ukázaly nedostatečné znalosti v oblastech improvizované ochrany těla a jodové profylaxe.
|
|
|
Post-fukušimská opatření z pohledu HZS podniku JE Temelín
MLSEK, Jiří
Cílem práce bylo na základě studia odborné literatury, elektronických zdrojů, interních dokumentů, výukových materiálů Jaderné elektrárny Temelín, zákonů a vyhlášek zjistit, jaké dopady mají nová opatření na zvládnutí těžké havárie z pohledu Hasičského záchranného sboru podniku Jaderné elektrárny Temelín a jejich znalostí. Teoretická část bakalářské práce pojednává o havárii a charakteru Jaderné elektrárny ve Fukušimě. Následně popisuje samotnou elektrárnu Temelín a její historii od jejího počátku až do současné doby. Dále se věnuje principu výroby elektřiny nebo připravenosti na zvládání těžké havárie, proto je v práci zmíněná havarijní připravenost elektrárny a postupy, které mají zmírnit následky na obyvatelstvo. Dalším potřebným článkem v práci je hasičský záchranný sbor, který je zde popsán více do hloubky, ať už od personálního rozdělení až po techniku, kterou sbor disponuje. V praktické části byly pro potřeby výzkumu zaslaný dotazník členům Hasičského záchranného sporu podniku Jaderné elektrárny Temelín. Na základě analýzy anonymních odpovědí ze zaslaného dotazníku vyplívá, že zaměstnanci Hasičského záchranného sbor podniku JE Temelín mají dostatečné množství vybavení a znalostí, díky kterým je možné zvládnout, popřípadě zmírnit následky těžké havárie, kterou byla událost ve Fukušimě.
|
|
|
Sorpce radionuklidu85Sr na zeminy z areálu jaderné elektrárny Temelín
Reidingerová, Markéta ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na studium sorpce radionuklidu 85 Sr na zeminy odebrané v areálu jaderné elektrárny Temelín. Byla použita metoda jednorázového vsádkového experimentu, kdy k zemině byl přidán roztok radionuklidu 85 Sr o známé aktivitě. Experimenty směřovaly k vlivu pH na velikosti sorpce a vliv doby styku směsi na sorpci. Při experimentu s hodnotou pH, která byla nejblíže pH podzemní vody z JE Temelín, zeminy sorbovaly v rozmezí 31 - 44 %. Při zkoumání vlivu času na sorpci se radionuklid 85 Sr sorboval velmi rychle. Pro porovnání velikosti sorpce v závislosti na čase byl vybrán čas 120 minut, při kterém byla sorpce téměř konstantní a dosahovala hodnot 40 - 48 %. Klíčová slova Radioaktivita, radionuklid 85 Sr, sorpce, jaderná elektrárna Temelín
|
|
|
Výstavba jaderné elektrárny Temelín a její důsledky pro okolní krajinu
Maříková, Olga ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá změnami krajiny způsobenými výstavbou jaderné elektrárny Temelín, což představuje zejména zmizelé obce nejen v bezprostřední blízkosti elektrárny, ale také v oblasti vodního díla Hněvkovice. Celkem muselo být zbouráno osm vesnic a byly přeměněny obrovské plochy převážně zemědělské půdy. Jednotlivé zmizelé obce jsou stručně charakterizovány z hlediska historického vývoje a poté je popsáno, co konkrétně bylo zdemolováno, a co zůstalo. Podstata práce spočívá v porovnávání snímků z minulosti se současným stavem.
|
host ::
RSS.