|
|
Kategorie čísla v italštině: pravidelné a nepravidelné tvoření plurálu u substantiv
KMEŤOVÁ, Kamila
Tématem této diplomové práce je kategorie čísla v italštině. Cílem práce je detailně popsat tuto gramatickou kategorii, vytvořit typologii pravidelného a nepravidelného tvoření plurálu u italských substantiv a výskyt speciálních případů ověřit za pomoci italských synchronních korpusů. Nejdříve jsou řešeny gramatické kategorie obecně, poté je vystižena situace v italském jazyce. V rámci této části práce je dále detailně charakterizována kategorie čísla a pravidelné tvoření plurálu podstatných jmen. Druhá část práce je věnována nepravidelnému tvoření čísla. Zde je zhotovena typologie substantiv na základě stejných nepravidelností. Pozornost je věnována především substantivům s dvěma tvary plurálu, u nichž je ověřována četnost výskytů v korpusech.
|
|
|
Implicitní vedlejší věty s infinitivem v italštině
Večeřová, Dobromila ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá implicitními vedlejšími větami s infinitivem v italštině. V první kapitole je popsáno několik termínů týkajících se těchto vět (infinitiv, podřadnost a souřadnost, explicitnost a implicitnost, shodnost podmětů hlavní a vedlejší věty apod.). Ve druhé kapitole je provedena klasifikace všech druhů implicitních infinitivních vět doplněna restrikcemi při jejich tvorbě, ve třetí kapitole jsou uvedeny explicitní druhy vedlejších vět. Poslední kapitola je zaměřena praktičtěji, protože je věnována možnostem překladu italských implicitních vět s infinitivem do češtiny. Klíčová slova: italština, italská gramatika, implicitní věty, infinitiv
|
|
|
Sufix -bile v současné italštině a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu
Weinertová, Veronika ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou popisu funkčních protějšků italských adjektiv se sufixem -bile v současné italštině, a to na základě česko-italského paralelního korpusu InterCorp. V úvodní teoretické části je představen primární cíl práce - srovnání českého sufixu - telný a italského sufixu -bile. V následujících kapitolách se práce z kvalitativního i kvantitativního hlediska soustředí na samotnou charakteristiku korpusového materiálu - frekvenčního seznamu - a na typologii českých ekvivalentů. Poslední část práce je zaměřena na statistické vyhodnocení českých překladových řešení, na procentní zastoupení jednotlivých variant českých ekvivalentů a na obecné tendence při překladu italských adjektiv se sufixem - bile do češtiny.
|
|
|
Verbonominální konstrukce v italských právních textech
Bizzuto, Dagmar ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato práce se bude snažit postihnout pojem verbonominálních konstrukcí a jejich užití v jazyce právních textů. Je rozdělena do dvou částí- teoretické, kde jsou vymezeny základní pojmy s komparativním exkursem o situaci verbonominálních spojení v češtině, a praktické, ve které jsou tato spojení analyzována v italských právních textech, přičemž pozornost bude věnována jak gramatickému, tak i sémantickému hledisku struktur a jejich českých ekvivalentů. Práce bude obsahovat italsko-český terminologický slovník.
|
|
|
Substantivizovaný infinitiv v italštině a některé jeho české protějšky v paralelním korpusu
Červenková, Monika ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce je pokus o typologii českých protějšků italského jevu zvaného substantivizovaný infinitiv. Práce bude v první části pojednávat o teoretické stránce věci, tedy o definicích souvisejících pojmů, prostředcích substantivizace, kategorizaci druhů substantivizovaného infinitivu, syntaktických komplementech, které mohou se substantivizovaným infinitivem tvořit syntagmata a funkci ve větě. V praktické části se pak bude zabývat srovnáním nejprve více českých překladů odpovídajícím jednomu italskému originálu, poté se zaměří na výzkum založený na porovnávání substantivizovaných infinitivů s jejich českými protějšky na základě paralelního korpusu InterCorp. Následně se bude soustředit na zhodnocení a okomentování dosažených výsledků.
|
|
|
Experimentální paremiologie - italská a francouzská přísloví v kontextu
Bezoušková, Petra ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Součástí lidové moudrosti každého jazyka jsou přísloví. Práce je zaměřená na francouzská a italská přísloví, která představují velice zajímavý předmět zkoumání. Pro uvedení do celé problematiky nejdříve přísloví definujeme, jak z hlediska francouzských, tak i italských gramatik, a uvedeme jeho obecné charakteristické rysy a typologii. Poté, zkoumáme funkci přísloví v textu, dále morfologické, syntaktické a lexikální rozdíly mezi francouzskými a italskými příslovími a na závěr možná úskalí jejich interpretace. Pomocí dotazníků zjišťujeme, jaká je všeobecná schopnost interpretace přísloví a zda jsou nějaké rozdíly v jejich percepci mezi francouzskými a italskými respondenty. Tato bakalářská práce má za cíl poskytnout komplexní informace o studiu přísloví a zmapovat rozdíly mezi francouzskými a italskými příslovími.
|
|
|
Interpunkce v italštině - pravidla a současný úzus
Papayová, Tereza ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Resumé Tato práce nese název Interpunkce - pravidla a současný úzus. Předtím, než se přistoupí na popis samotné interpunkce a jejích pravidel, je několik stránek věnováno historickému vývoji členících znamének. Od počátků, kdy v podobě teček ve třech různých výškách značila pauzy v recitovaném textu, přes nové způsoby využití zavedené dvojicí Bembo-Manuzio, až po jejich speciální formy ve století výpočetní techniky a on-line komunikace. Je připojena také krátká kapitola o vývoji interpunkce v českých poměrech. Hlavním zdrojem informací se stala kniha Storia della punteggiatura in Europa. Následuje širší pojednání o interpunkci, jejích jednotlivých funkcích a jejím významu pro porozumění textu. V rámci prosodické funkce se dotkne ve stručnosti i problému vztahu mezi psanou a mluvenou formou řeči. Následující kapitola pojednává o jednotlivých interpunkčních znaménkách. U každého jsou nejprve zmíněna pravidla tak, jak jsou popsána v gramatikách. Byly konzultovány tři různé gramatiky a to z toho důvodu, že žádná nepodává vyčerpávající přehled pravidel a také se poněkud liší v terminologii. Kromě gramatik jsou informace k sepsání této kapitoly čerpány z knihy Prontuario di punteggatura autorky Bice Mortara Garavelli, která je zároveň autorkou výše zmíněného spisu o historii. V této knize Mortara Garavelli kromě...
|
|
|
Frázová slovesa v italštině a jejich české protějšky v paralelním korpusu InterCorp
GABRIŠKOVÁ, Denisa
Ve své diplomové práci popíši tzv. frázová slovesa v italštině (it. verbi sintagmatici), jako jsou andare via, andare su, buttare via, mandare gi? apod. Na základě sekundární literatury nejprve teoreticky popíši povahu těchto komplexních sloves, poté pak jejich místo v současné italštině, tj. zejména jejich frekvenci na základě slovníků a korpusů. Jádro práce pak bude představovat druhá, praktická část, ve které vyhledám české protějšky vybraného vzorku frázových sloves a zaměřím se na jejich možné významy. Práce bude obsahovat slovník významů frázových sloves.
|
|
|
Užití členů a dalších determinantů u posesiv v italštině
GABRIŠKOVÁ, Denisa
Tématem bakalářské práce je užití členů a dalších determinantů u posesiv. Práce je rozdělena do dvou částí. V první teoretické části bude mým cílem na základě odborné literatury popsat teorii posesiv, především pak postavení se členy a determinanty. Dále popíšu jejich postavení ve větě, vývoj v historii a porovnám posesiva s jinými jazyky. Ve druhé teoretické části pak pomocí korpusu InterCorp ověřím postavení členů a determinantů u posesiv, zejména se zaměřím na členy rodiny a blízkých příbuzných, což bude jádrem mé práce. Dále pak na postpozici posesiva. Všechny výsledky zapíši do tabulky.
|
|
|
Substantivizovaný infinitiv v italštině ve vztahu k ostatním způsobům deverbální derivace substantiv
DVOŘÁKOVÁ, Michaela
Hlavním tématem této bakalářské práce je substantivizovaný infinitiv ve vztahu k ostatním způsobům deverbální derivace substantiv. V první části budou definovány základní pojmy související s tématem substantivizovaného infinitivu, dále determinanty substantivizovaného infinitivu, jeho druhy, syntaktické elementy a funkce tohoto infinitivu. Pro ucelení poznatků budou zmíněny možné překlady tohoto jevu do češtiny. Praktická část práce bude krátce pojednávat o obecné tvorbě slov v italštině. Přednostně však bude zaměřena na deverbální derivaci substantiv a porovnání substantivizovaného infinitivu s dějovými podstatnými jmény.
|
host ::
RSS.