Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pozitivní vliv učení a aktivizujících metod uplatněných v dospělosti jako předpoklad plnohodnotného stáří
Hušinová, Irena ; Šulová, Lenka (oponent) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce se vztahuje k životu a vzdělávání dospělých, s ohledem na zvláštnosti jejich vývoje, s akcentem na seniorskou populaci. Zabývá se vlivem fyziologických změn v období interevia a senia, které se významně podílejí na úrovni učení a vzdělávání a v konečném důsledku ovlivňují sebevědomí jedince, jeho aktivní přístup ke stáří a vnímání životní pohody. Autorka do práce promítá své pocity, postoje, názory, zkušenosti a prožitky. Pracuje s mnemotechnikami, které usnadňují dlouhodobější zapamatování a podporují zdravou aktivitu jedince. Zamýšlí se nad současnými potřebami seniorů, které se pokusila graficky znázornit do podoby koruny stromu. Výzkum formou jednoduchého dotazníku byl proveden v řadách seniorů za účelem zjištění jejich zájmu o vzdělávání a pochopení učení jako prevence pro aktivní a zdravý život ve stáří. Zúčastnilo se 150 respondentů, převážně žen, z Centra sociální a ošetřovatelské pomoci na Praze 10 a v rámci aktivit sdružení Život 90. Klíčová slova Interevium, senium, mnemotechniky, prevence, edukační programy
Tvorba specifického citového vztahu u dětí z dětského domova
Králíková, Lucie ; Junková, Vendula (oponent) ; Rezková, Vlasta (oponent)
8 ABSTRAKT Jednou ze základních psychických potřeb dítěte je potřeba specifického citového vztahu. Výzkum rigorózní práce pojednává o tom, zda jsou děti v soukromém dětském domově Radost schopné takový citový vztah navázat. Tento dětský domov staví na dlouholeté zkušenosti německého modelu. Jeho hlavní prioritou je důraz na citové vztahy dětí. V řadě oblastí se liší od státních zařízení. Je zde předpoklad, že dává dětem velkou naději na vytvoření specifického citového vztahu. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní evaluativní typ výzkumu s dominantní metodou zúčastněného pozorování. Data jsou triangulována dalšími metodami: polostrukturovaný rozhovor, analýza spisové dokumentace a test rodinných vztahů (Kovařík, 1993). Analýza dat je obohacena o srovnání s poznatky ze dvou zahraničních modelů dětských domovů, kde je naplňování psychických potřeb dětí hlavní prioritou (dánského a německého). Výzkum je pokračováním diplomové práce (Zemánková, 2003), kde byla otázka specifického citového vztahu zkoumána ve dvou klasických státních typech dětských domovů (internátní a rodinný). Výsledky současného výzkumu sice - stejně jako v předešlém výzkumu ve státních zařízeních - nepotvrdily, že by děti vytvářely specifické citové vztahy. Výzkum v dětském domově Radost však odhalil řadu důležitých faktorů, které mohou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.