Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.09 vteřin. 
Dílo Františka Bílka v Českých Budějovicích: uměleckohistorická charakteristika
FILOUS, Štěpán
Tato bakalářská práce se zaměří na dílo sochaře Františka Bílka (1872-1941) v Českých Budějovicích. Bílek přímo ve městě zanechal dvě monumentální sochařská díla - kamenný pomník spisovatele Otakara Mokrého (1919) v dnešním parku Na Sadech a několik kusů sochařské výzdoby v interiéru kostela Husova sboru (1924) na dnešním Palackého náměstí. K oběma dílům se ve sbírkách Alšově jihočeské galerii na Hluboké zachovaly kresebné i sochařské předstupně. Cílem práce bude především důkladný ikonografický rozbor Bílkových monumentálních realizací a dále jejich uměleckohistorická analýza, přičemž autor využije právě zmíněných souvisejících děl v AJG. V rámci ní se autor zaměří rovněž na objednavatelský kontext vzniku pomníku i kostelní výzdoby či pozici obou děl v Bílkově související tvorbě. Pokud to bude možné a vhodné, zpracovatel do textu zapojí i zmínky o dalších dílech v AJG, která dokreslují ikonografickou i materiálovou šíři rozpětí Bílkovy tvorby.
Dějiny NO ČCSH Vodňany v letech 1925 - 1990
Kissová, Edita ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl podat stručně zdokumentovanou historii náboženské obce CČSH Vodňany v letech 1925 až 1990. Svědectví o vzniku a existenci náboženské obce je uvedeno obecnou historií města Vodňany. Následuje předpoklad pro založení náboženské obce CČSH. Město Vodňany se po první světové válce vyznačovalo velkou nákloností k reformaci katolické církve. Založení náboženské obce nové církve CČSH se neslo v duchu velké radosti z nových začátků. Ty byly ihned vystřídány povinnostmi při výstavbě budovy sboru a následnými komplikacemi se splácením nákladů na stavbu. Studie se věnuje také architektuře sboru. Členové náboženské obce byli aktivní. Věnovali se nejen fungování obce, ale také rozvíjeli kulturní (divadelní) a sportovní aktivity. O těchto aktivitách vypovídá nejvíce svědectví Jednoty mládeže CČSH Vodňany a divadelního spolku Zeyer. S příchodem druhé světové války se činnost náboženské obce omezila na to nejnutnější. Poválečná léta znamenala nabrání nového dechu, avšak vzpamatování z války nevydrželo dlouho. Příchod totalitního režim s sebou nesl novou vlnu omezování na svobodách jedinců a společenstvích. Církevních obzvláště. Náboženská obec se udržela po celou dobu tohoto režimu. V padesátých letech se zdařilo zrealizovat v prostorách Husova sboru výstavu Petra Chelčického k 500....
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942 - 1961
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942- 1961" pojednává o vývoji náboženské obce Církve československé (husitské) v Praze na Vinohradech v období let 1942 až 1961 v kontextu historického vývoje Církve československé (husitské). Úvodní část práce se zabývá dějinnými předpoklady vzniku Církve československé (husitské). Vedle osvícenství to byl především katolický modernismus - obrodné reformní hnutí uvnitř Římskokatolické církve na přelomu 19. a 20. století. Nelze opomenout ani významný vliv první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a vznik svobodné Československé republiky v roce 1918, stojící na myšlenkách demokracie a humanismu. Druhá část práce přibližuje vznik náboženské obce CČS(H) v Praze na Vinohradech, její vývoj od doby založení CČS(H) do jejího státního uznání. Následuje obecný přehled prvních dvaceti let jejího vývoje v období první republiky, těžké období protektorátu se zaměřením na vývoj od roku 1942 až do poválečných let 1945-1950. Třetí část práce se podrobněji zabývá vývojem vinohradské náboženské obce v období let 1951-1961, které bylo poznamenáno vzrůstajícím tlakem ateistického totalitního státu a uplatňováním jeho proticírkevní politiky. Tato část práce blíže seznamuje s vedením náboženské obce, její duchovní správou a činností,...
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.