Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
William Ewart Gladstone a pokus o první Home Rule
Hrubá, Barbora ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předložená práce si klade za cíl představit události, které provázely první návrh home rule pro Irsko, předložený ministerským předsedou Williamem Ewartem Gladstonem. Nejprve se věnuje sociálnímu a politickému kontextu ve druhé polovině devatenáctého století, následně zákonu jako takovému a nakonec reakcím politické reprezentace i široké věřejnosti. Klíčová slova: W. E. Gladstone, Home Rule, C. S. Parnell, Liberální strana, Britské impérium
Ohlas vzniku nezávislého irského státu v Československu
Makaj, Michal ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce pojednává o událostech irské války za nezávislost mezi irskými nacionalisty a britskou vládou v období let 1919-1921 a jejich reflexi v dobovém československém tisku. V práci jsou obsaženy také kapitoly věnované vzájemnému poznání, následným stykům, návštěvám a vztahové provázanosti mezi občany irského ostrova a občany českých zemí. Pro představu, jak rozdílné kruhy české společnosti smýšlely o irské otázce, je na příkladu zobrazení československých novin, do jaké míry byly různé vrstvy československé společnosti o dění na Britských ostrovech informováni. Práce zpracovává, do jaké míry byla válka zmíněna v československém tisku, jaké informace se vůbec k československým reportérům dostaly, jakým konkrétním událostem se tisk věnoval, jestli československý národ podporoval irské úsilí a zda se v reportážích odráželo srovnání s událostmi českého boje za samostatnost. Klíčová slova: Irská válka za nezávislost, česko-irské vztahy, irská otázka, Home Rule, československý tisk
Na cestě k nezávisloti: Příspěvek ke studiu anglo-irských vztahů ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století (1851-1914)
Breiová, Alexandra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Moje práce se zaměřuje zejména na analýzu vztahů mezi Angličany (Brity) a Iry v období po velkém hladomoru do první světové války. Snaží se vystihnout klíčové události a analyzovat jejich vliv na vztahy obou zemí. V roce 1801 se Irsko stalo součástí Velké Británie a vztahy Britů (Angličanů) a Irů se velmi úzce formovaly v rámci společného státu. Velký hladomor zásadním způsobem poškodil jejich vztahy a od té doby se Irové stále silněji snažili o získání větší nezávislosti ve správě své země, především obnovením irského parlamentu. Jejich snahu ztělesňovalo hnutí Home Rule, ke kterému se upínaly naděje irských nacionalistů. Od sedmdesátých let irská reprezentace prosazovala požadavky autonomie na parlamentní půdě. Zákon o autonomii, jehož přijetí prosazoval britský ministerský předseda William Ewart Gladstone, však parlament dvakrát odmítl schválit. Teprve v roce 1914 po omezení práva veta horní sněmovny, byl zákon o irské autonomii schválen, okolnosti vypuknutí první světové války zabránily jeho naplnění. Klíčová slova: mezinárodní vztahy, 19. století, začátek 20. století, Irsko, Velká Británie, velký hladomor, nacionalismus, William E. Gladstone, feniáni, Home Rule

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.