|
| |
|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
|
|
Pojem suverenity u Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa a jeho role v konstituci moderního pojetí státu
Belling, Vojtěch ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Mluvit o "změně" konceptu suverenity a klást současné formy existence státu do protikladu ke "klasickým" teoriím suverenity se stalo oblíbeným topos postmoderní právní a politické filosofie. Teoretický obsah těchto "klasických" teorií je ovšem velmi často identifikován s empirickou realitou vestfálského systému států a pokládán za apoteózu autonomních, nezávislých států a právních systémů. V této práci jsem se proto snažil blíže zkoumat logické jádro teorie suverenity u dvou významných politických a právních filosofů 17. století, Thomase Hobbese a Samuela Pufendorfa. Na základě podrobné analýzy ústředních děl obou autorů a ve světle recentní literatury jsem ukázal, že jejich chápání suverenity lze pochopit jen s pomocí analýzy jejich pojmů fiktivní, resp. morální osoby. Suverenita se totiž v jejich pojetí nevztahuje k empirické realitě a faktické moci, nýbrž k imaginativní realitě fiktivních jsoucen v podobě osob. Je tedy pojmem fiktivní moci imaginativního tělesa - lidu, který existuje pouze na abstraktně-transcendentální úrovni, jako jednotka, jež může empiricky jednat pouze prostřednictvím reprezentanta. Na rozdíl od republikánských pojetí téže doby u Hobbese neexistuje lid před aktem reprezentace, nýbrž je konstituován teprve tímto aktem. Toto pojetí umožňuje pochopit absolutní povahu...
|
|
|
Společenská smlouva u vybraných autorů
ĎULÍKOVÁ, Karolína
Diplomová práce se týká především pojetí společenské smlouvy u vybraných autorů. Nejprve se zabývám jednotlivými autory a jejich pojetím, poté se zaměřuji na jejich srovnání. Diplomová práce má politicko-etický charakter. Vybranými autory jsou Thomas Hobbes a jeho "Leviathan aneb látka, forma a moc státu církevního a politického", John Locke a "Druhé pojednání o vládě", Baruch Spinoza a jeho "Rozprava politická" a "Traktát theologicko-politický" a konečně Jean-Jacques Rousseau a jeho dílo "O společenské smlouvě".
|
host ::
RSS.