Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Írán jako případ státu podporujícího terorismus
Krausová, Hana ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumající fenomén státem podporovaného terorismu na příkladu Islámské republiky Írán sestává ze dvou oddílů, obecného a konkrétního. V první části práce jsou představeny hlavní teoretické koncepty a definice. Autorka usiluje především o rozlišení pojmů terorismus, státem podporovaný (sponzorovaný) terorismus a okrajově se též bude věnovat problémové definici pojmu státní terorismus. Následuje detailní popis konceptu státem podporovaného terorismu a v neposlední řadě poskytuje autorka vhled do historie výskytu této formy terorismu. Meritem práce ovšem zůstává studium konkrétního případu státu podporujícího terorismus, Islámské republiky Írán. Pro pochopení souvislostí a příčin podpory terorismu je nutné blíže se seznámit s historií Íránu (pro naše účely postačující především od roku 1979), jeho politickým systémem a momentální situací v zemi. Diplomová práce zkoumá důvody, které Írán vedou k podpoře terorismu na domácí i zahraniční půdě a konkrétně se zaměřuje na teroristickou organizaci Hizballáh, kterou Írán založil a dlouhodobě velmi výrazně sponzoruje. Záměrem diplomové práce je určit hlavní příčiny íránské podpory terorismus, zjistit, jak vztah obou aktérů funguje, jak se za dobu spolupráce změnil a jaký má potenciál do budoucnosti.
Suppressing violence or promoting destabilization? Analysis of Principal-Agent relationships to achieve different goals: Cases of Iran and Israel
Bora, Daniel ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Teorie zástupné války (proxy warfare) si zejména od počátku konfliktu v Sýrii získává stále větší pozornost širší veřejnosti, ale i akademické obce. Tento fenomén však není úplně nový. Cílem této diplomové práce je popsat vybrané proxy vztahy na Blízkém Východě a analyzovat je z pohledu motivace aktérů a managementu těchto vztahů. Pro dosažení tohoto cíle aplikujeme analýzu vztahu principal-agent, která nám k tomu poskytuje dostatečný prostor. Tento přístup je aplikován na třech případových studiích zvolených pro tuto práci. V první případové studii zkoumáme vztah hnutí Hizballáh s Iránem. V tomto případě jsou cíle a zájmy obou aktérů do značné míry totožné, tudíž je v tomto případě navázání principal-agent vztahu jednodušší než v jiných případech. Ve druhé případové studii se zaměřujeme na vztah Izraele s hnutím Hamás. Tento případ je zajímavý tím, že zájmy obou aktérů jsou na první pohled protichůdné. Proč by tedy měly obě strany navázat jakýkoliv typ proxy vztahu? Je to možné, pokud jdou deklarované/ideologické cíle a zájmy stranou a oba aktéři najdou alespoň jeden společný, pragmatický cíl. Poslední případová studie nahlíží na hnutí Hamás jako hybridního agenta. Hybridního proto, že je v principal-agent vztahu se dvěma znepřátelenými aktéry (Irán, Izrael). Podstata těchto dvou vztahů je však...
Írán jako případ státu podporujícího terorismus
Krausová, Hana ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumající fenomén státem podporovaného terorismu na příkladu Islámské republiky Írán sestává ze dvou oddílů, obecného a konkrétního. V první části práce jsou představeny hlavní teoretické koncepty a definice. Autorka usiluje především o rozlišení pojmů terorismus, státem podporovaný (sponzorovaný) terorismus a okrajově se též bude věnovat problémové definici pojmu státní terorismus. Následuje detailní popis konceptu státem podporovaného terorismu a v neposlední řadě poskytuje autorka vhled do historie výskytu této formy terorismu. Meritem práce ovšem zůstává studium konkrétního případu státu podporujícího terorismus, Islámské republiky Írán. Pro pochopení souvislostí a příčin podpory terorismu je nutné blíže se seznámit s historií Íránu (pro naše účely postačující především od roku 1979), jeho politickým systémem a momentální situací v zemi. Diplomová práce zkoumá důvody, které Írán vedou k podpoře terorismu na domácí i zahraniční půdě a konkrétně se zaměřuje na teroristickou organizaci Hizballáh, kterou Írán založil a dlouhodobě velmi výrazně sponzoruje. Záměrem diplomové práce je určit hlavní příčiny íránské podpory terorismus, zjistit, jak vztah obou aktérů funguje, jak se za dobu spolupráce změnil a jaký má potenciál do budoucnosti.
Druhá libanonská válka versus válka v Gaze
Hájek, Jan ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Fuxa, Filip (oponent)
Diplomová práce Druhá libanonská válka versus válka v Gaze- komparace izraelského postupu se zabývá dvěma posledními konflikty, které Izrael vedl. V roce 2006 válčil s šíitským hnutím Hizballáh a na přelomu roku 2008/2009 se sunitským Hamásem. Diplomová práce se převážně zaměřuje na izraelskou stranu, porovnává a určuje bezprostřední příčinu nejprve izraelského vojenského "neúspěchu" v bojích s Hizballáhem na jihu Libanonu s izraelským vojenským úspěchem v bojích s Hamásem v pásmu Gazy v operaci Lité olovo. Ze tří zkoumaných příčin: izraelské politické a armádní velení, připravenost izraelské armády-vliv EBO a připravenost Hamásu a Hizballáhu na konflikty, následně určí bezprostřední. Jako východisko pro svou analýzu izraelského vojenského neúspěchu v Libanonu a následného úspěchu v Gaze využiji teorii založenou na účinku, kterou Izrael zahrnul do své vojenské doktríny před Druhou Libanonskou válkou. Teorie poskytne rámec pro pochopení procesů, které vedly k libanonskému neúspěchu.
Hizbulláh - fenomén transformace teroristického hnutí v politickou stranu
Harmach, Daniel ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Předkládaná diplomová práce sleduje politický vývoj šíitského hnutí Hizbulláh od jeho teroristických počátků v 80. letech, přes první poltické úspěchy na počátku let 90., až po vysoce aktuální současnost. Hizbulláh je příkladem fenomenální transformace v politicky silný subjekt s vlastní politickou stranou a mocí, která byla často v mnoha ohledech silnější, než-li moc vládní. Cílem práce je poukázat na dynamický proces transformace teroristického hnutí v politickou stranu. Ten je operacionalizován ve dvou rovinách. Proces vnější sleduje povahu libanonského politického systému transformaci Hizbulláhu povolující, vnitřní pak sleduje vývoj participace samotného Hizbulláhu. Proces transformace je líčen nejen v době klíčových parlamentních voleb v roce 1992, ale též v kontextu následného politického vývoje, který vyústil v získání dominantního postavení Hizbulláhu v libanonské vládě. Součástí textu je také zasazení Hizbulláhu do celkového kontextu šíitských fundamentalistických hnutí a autorovo nastínění možného dalšího jeho vývoje. Autor práce také věří, že závěry práce mohou obohatit celkový náhled na libanonský Hizbulláh a poskytnout tak alternativní obraz tohoto hnutí, odlišný od nepřesné prezentace Hizbulláhu v západním diskurzu.
Kritická analýza 'teroristického přívlastku'
Zich, Tomáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Teroristický přívlastek se začal v nedávné době hojně využívat. Důrazně vstoupil do řeči médií, politických reprezentantů i společnosti. Zdá se, že samotný bezpečnostní diskurz je dominován právě protiteroristickými strategiemi. Zákony namířené proti terorismu jsou implementovány na státní i mezinárodní úrovni. Paradoxem je ale skutečnost chybějící univerzální definice terorismu, a tak označování za terorismus podléhá především vlastní interpretaci. Účelem práce je kriticky analyzovat teroristický přívlastek a zjistit, zda jeho užívání brání mírovému řešení sporů mezi takzvanými teroristy a zbytkem společnosti. První kapitola představuje teoretická a metodologická východiska výzkumu. Práce pak pokračuje analýzou uznání militantního křídla Hizballáhu za teroristickou organizaci Evropskou Unií v druhé kapitole. Zvláštní pozornost je věnována izraelskému diplomatickému tlaku na Evropskou Unii, aby zařadila Hizballáh na seznam teroristických organizací. Tento jev byl vybrán jako vhodný příklad označování za terorismus.
International security with the focus on Islamic region. Searching the premises of the Hizbullah martyrdom on a multilevel analysis
Kočišíková, Viera ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Danics, Štefan (oponent)
Témou práce je hľadanie racionality v použití martýrskych operácií Hizballáhu na základe vybraných skúmaných aspektov, ktoré sú pozorované na troch rôznych hladinách, individuálnej, organizačnej/kolektívnej a štrukturálnej. Predkladaná štúdia je postavená na základoch výskumu Assafa Moghadama a jeho trojúrovňovej analýzy samovražedného terorizmu. Pomocou adaptácie Moghadamovho modelu na problematiku Hizballáhu sú hľadané predpoklady k martýrskym operáciám v rámci Hizballáhu a ich pôvod. V danom kontexte je hľadaná miera racionality týchto operácií. Hlavným cieľom práce je aplikácia Moghadamovho modelu na martýrske operácie Hizballáhu a na jej základe hľadanie miery racionality týchto martýrskych operácií.
Israeli Security and Existential threats in 21. Century
Podracká, Petra ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá novodobými existenčními bezpečnostními hrozbami pro Izrael - židovskou zemi uprostřed muslimského regionu, jejíž zánik si přeje nejedna zúčastněná strana. Autorka popisuje sofistikované bezpečnostní systémy země, jejich efektivitu a neoficiální jaderný program Izraele. Mezi státy nejvíce vyniká Írán, který se díky své rétorice, podpoře teroristickým skupinám a jadernému programu dostal na přední místo vnímaných hrozeb v Izraeli. Izrael je často aktérem v asymetrických konfliktech, kde stojí proti nestátním aktérům jako Hamás a Hizballáh. Potenciální hrozbou se může stát i nová extrémistická skupina současnosti Islámský stát. Má Izrael důvody obávat se o svou existenci? Přineslo Arabské jaro pozitiva, negativa, anebo nové příležitosti? Na tyto otázky autorka v této práci odpoví.
Srovnání hnutí Hamás a Hizballáh v boji o Svatou zemi
PILNÁ, Martina
Práce se zabývá srovnáním základních charakteristik hnutí Hamás a Hizballáh, jak se projevují v boji proti Státu Izrael. Jelikož jedno z hnutí je sunnitské a druhé ší{\crq}itské, je první kapitola věnována právě vzniku schizmatu v islámu. V následujících dvou částech jsou obě hnutí představena z hlediska jejich vzniku, struktury a cílů. Čtvrtá kapitola popisuje sled událostí na území Izraele a Palestiny od pádu Osmanské říše do roku 1982, kdy vzniká hnutí Hizballáh. Následující pátá kapitola se zbývá ozbrojeným bojem Hamásu a Hizballáhu proti Státu Izrael a problematikou sebevražedných útoků. Poslední kapitola je věnována politickému úsilí obou organizací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.