|
|
Vývoj vztahů Hizbulláhu s UNIFIL a dalšími mezinárodními aktéry od konce občanské války v Libanonu
Hurych, Vladimír ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vztahů Hizbulláhu s misí UNIFIL od konce občanské války v Libanonu. První kapitola se věnuje dopadu občanské války na hnutí Hizbulláh a procesu tzv. libanonizace, při kterém se z původně teroristického hnutí přetransformovalo na politické uskupení. Dále se věnuji misi UNIFIL, jejímu rozmístění v Libanonu a mandátu, který byl v roce 2006 pozměněn. Ve třetí části kladu důraz na prvotní vztahy Hizbulláhu a UNIFIL po konci občanské války v kontextu změny vedení, procesu libanonizace a přítomnosti IDF v Libanonu. Čtvrtá kapitola má za cíl nastínit vztahy po roce 2000 a případnou spolupráci hnutí s misí. V následující kapitole se věnuji změně mandátu a početních sil mise UNIFIL po roce 2006 a její dopad na vztahy s Hizbulláhem. Právě v tomto období dochází na jedné straně k pragmatické spolupráci, na druhé straně k občasným incidentům mezi Hizbulláhem a UNIFIL, přičemž sleduji události a východiska dalších vzájemných vztahů.
|
|
|
Írán jako případ státu podporujícího terorismus
Krausová, Hana ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumající fenomén státem podporovaného terorismu na příkladu Islámské republiky Írán sestává ze dvou oddílů, obecného a konkrétního. V první části práce jsou představeny hlavní teoretické koncepty a definice. Autorka usiluje především o rozlišení pojmů terorismus, státem podporovaný (sponzorovaný) terorismus a okrajově se též bude věnovat problémové definici pojmu státní terorismus. Následuje detailní popis konceptu státem podporovaného terorismu a v neposlední řadě poskytuje autorka vhled do historie výskytu této formy terorismu. Meritem práce ovšem zůstává studium konkrétního případu státu podporujícího terorismus, Islámské republiky Írán. Pro pochopení souvislostí a příčin podpory terorismu je nutné blíže se seznámit s historií Íránu (pro naše účely postačující především od roku 1979), jeho politickým systémem a momentální situací v zemi. Diplomová práce zkoumá důvody, které Írán vedou k podpoře terorismu na domácí i zahraniční půdě a konkrétně se zaměřuje na teroristickou organizaci Hizballáh, kterou Írán založil a dlouhodobě velmi výrazně sponzoruje. Záměrem diplomové práce je určit hlavní příčiny íránské podpory terorismus, zjistit, jak vztah obou aktérů funguje, jak se za dobu spolupráce změnil a jaký má potenciál do budoucnosti.
|
|
|
Suppressing violence or promoting destabilization? Analysis of Principal-Agent relationships to achieve different goals: Cases of Iran and Israel
Bora, Daniel ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Teorie zástupné války (proxy warfare) si zejména od počátku konfliktu v Sýrii získává stále větší pozornost širší veřejnosti, ale i akademické obce. Tento fenomén však není úplně nový. Cílem této diplomové práce je popsat vybrané proxy vztahy na Blízkém Východě a analyzovat je z pohledu motivace aktérů a managementu těchto vztahů. Pro dosažení tohoto cíle aplikujeme analýzu vztahu principal-agent, která nám k tomu poskytuje dostatečný prostor. Tento přístup je aplikován na třech případových studiích zvolených pro tuto práci. V první případové studii zkoumáme vztah hnutí Hizballáh s Iránem. V tomto případě jsou cíle a zájmy obou aktérů do značné míry totožné, tudíž je v tomto případě navázání principal-agent vztahu jednodušší než v jiných případech. Ve druhé případové studii se zaměřujeme na vztah Izraele s hnutím Hamás. Tento případ je zajímavý tím, že zájmy obou aktérů jsou na první pohled protichůdné. Proč by tedy měly obě strany navázat jakýkoliv typ proxy vztahu? Je to možné, pokud jdou deklarované/ideologické cíle a zájmy stranou a oba aktéři najdou alespoň jeden společný, pragmatický cíl. Poslední případová studie nahlíží na hnutí Hamás jako hybridního agenta. Hybridního proto, že je v principal-agent vztahu se dvěma znepřátelenými aktéry (Irán, Izrael). Podstata těchto dvou vztahů je však...
|
|
| |
|
|
From revolutionary armed forces to revolutionary regimes, empirical analysis of the transformation
Cuby, Alexandre ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The purpose of this thesis is to investigate the role that political ideologies plays in determining the target of insurgency movements. In order to understand how these groups operate, I use Janowitz's military establishment to apply it on the three main revolutionary ideologies of the 20th century, Khomeinism, Marxism/Leninism and Fanonian. Based on these analyses, I hypothesize the three main targets by ideology based on the clarity of the indoctrination and on the level of bureaucracy entailed in the revolutionary texts. I then proceed to compare these theories to three case studies, the Hezbollah, the FARC and finally the PKK. I try to offer an explanation on why religious insurgencies target most of their attacks towards rival factions or why nationalist left-wing groups are mostly focused on attacking security forces. I argue that a well-structured hierarchy, a reliance on the civil society and a clear definition of the political and military targets are quintessential to prevent civilian causalities. But contrarily to most papers on the topic, I find that a strict military discipline has the reversed result that expected. For instance, the FARC and the PKK have such a strict internal code of discipline that it led the members to desert the organizations by thousands and have civilians as...
|
|
|
Írán jako případ státu podporujícího terorismus
Krausová, Hana ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumající fenomén státem podporovaného terorismu na příkladu Islámské republiky Írán sestává ze dvou oddílů, obecného a konkrétního. V první části práce jsou představeny hlavní teoretické koncepty a definice. Autorka usiluje především o rozlišení pojmů terorismus, státem podporovaný (sponzorovaný) terorismus a okrajově se též bude věnovat problémové definici pojmu státní terorismus. Následuje detailní popis konceptu státem podporovaného terorismu a v neposlední řadě poskytuje autorka vhled do historie výskytu této formy terorismu. Meritem práce ovšem zůstává studium konkrétního případu státu podporujícího terorismus, Islámské republiky Írán. Pro pochopení souvislostí a příčin podpory terorismu je nutné blíže se seznámit s historií Íránu (pro naše účely postačující především od roku 1979), jeho politickým systémem a momentální situací v zemi. Diplomová práce zkoumá důvody, které Írán vedou k podpoře terorismu na domácí i zahraniční půdě a konkrétně se zaměřuje na teroristickou organizaci Hizballáh, kterou Írán založil a dlouhodobě velmi výrazně sponzoruje. Záměrem diplomové práce je určit hlavní příčiny íránské podpory terorismus, zjistit, jak vztah obou aktérů funguje, jak se za dobu spolupráce změnil a jaký má potenciál do budoucnosti.
|
|
|
Vývoj vztahů Hizbulláhu s UNIFIL a dalšími mezinárodními aktéry od konce občanské války v Libanonu
Hurych, Vladimír ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vztahů Hizbulláhu s misí UNIFIL od konce občanské války v Libanonu. První kapitola se věnuje dopadu občanské války na hnutí Hizbulláh a procesu tzv. libanonizace, při kterém se z původně teroristického hnutí přetransformovalo na politické uskupení. Dále se věnuji misi UNIFIL, jejímu rozmístění v Libanonu a mandátu, který byl v roce 2006 pozměněn. Ve třetí části kladu důraz na prvotní vztahy Hizbulláhu a UNIFIL po konci občanské války v kontextu změny vedení, procesu libanonizace a přítomnosti IDF v Libanonu. Čtvrtá kapitola má za cíl nastínit vztahy po roce 2000 a případnou spolupráci hnutí s misí. V následující kapitole se věnuji změně mandátu a početních sil mise UNIFIL po roce 2006 a její dopad na vztahy s Hizbulláhem. Právě v tomto období dochází na jedné straně k pragmatické spolupráci, na druhé straně k občasným incidentům mezi Hizbulláhem a UNIFIL, přičemž sleduji události a východiska dalších vzájemných vztahů.
|
|
|
Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu
Harmach, Daniel ; Pelikán, Petr (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Magisterský výzkum na téma "Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu" přistupuje k této organizaci netradičním náhledem socio-kulturní antropologie. Skrze aplikaci teorie umění Alfreda Gella a Roberta Laytona se snaží sumarizovat hodnoty, které Hizbulláh využívá v sebeprezentaci, v rámci rozličné materielní kultury. Skrze konkrétní příklady poskytuje autor paralely ve zpracování jednotlivých indexů Hizbulláhu a jaká agency je tedy těmito obrazy nesena. Pro celkové zjednodušení je práce rozdělenana teoretickou a empirickou část, přičemž je také krátce zmíněna historie šíitské konfese v Libanonu a jižních předměstí Bejrútu, stejně jako historie samotného Hizbulláhu. Empirická část je autorem členěna na sekci věnující se plakátové a billboardové sebeprezentaci Hizbulláhu, na sekci věnující se urbánní zástavbě jižních předměstí (ve které je agency Hizbulláhu rovněž patrná) a sekci věnující se drobným upomínkovým předmětům a předmětům denního užitku. Autor dochází k závěru, že zkoumané věci v rámci Dáhije se zdají být propojené v celkem logických, avšak nečekaných, souvislostech. Umění je propojené s politikou, komunikace s urbánním prostorem a technologie s kulturou. Autor se též pokusil postihnout citelný trend komodifikace věcí spojených s Hizbulláhem, jak jej sám v terénu pozoroval. Výsledná tvrzení...
|
|
|
Hizbulláh - fenomén transformace teroristického hnutí v politickou stranu
Harmach, Daniel ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Předkládaná diplomová práce sleduje politický vývoj šíitského hnutí Hizbulláh od jeho teroristických počátků v 80. letech, přes první poltické úspěchy na počátku let 90., až po vysoce aktuální současnost. Hizbulláh je příkladem fenomenální transformace v politicky silný subjekt s vlastní politickou stranou a mocí, která byla často v mnoha ohledech silnější, než-li moc vládní. Cílem práce je poukázat na dynamický proces transformace teroristického hnutí v politickou stranu. Ten je operacionalizován ve dvou rovinách. Proces vnější sleduje povahu libanonského politického systému transformaci Hizbulláhu povolující, vnitřní pak sleduje vývoj participace samotného Hizbulláhu. Proces transformace je líčen nejen v době klíčových parlamentních voleb v roce 1992, ale též v kontextu následného politického vývoje, který vyústil v získání dominantního postavení Hizbulláhu v libanonské vládě. Součástí textu je také zasazení Hizbulláhu do celkového kontextu šíitských fundamentalistických hnutí a autorovo nastínění možného dalšího jeho vývoje. Autor práce také věří, že závěry práce mohou obohatit celkový náhled na libanonský Hizbulláh a poskytnout tak alternativní obraz tohoto hnutí, odlišný od nepřesné prezentace Hizbulláhu v západním diskurzu.
|
|
|
Kritická analýza 'teroristického přívlastku'
Zich, Tomáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Teroristický přívlastek se začal v nedávné době hojně využívat. Důrazně vstoupil do řeči médií, politických reprezentantů i společnosti. Zdá se, že samotný bezpečnostní diskurz je dominován právě protiteroristickými strategiemi. Zákony namířené proti terorismu jsou implementovány na státní i mezinárodní úrovni. Paradoxem je ale skutečnost chybějící univerzální definice terorismu, a tak označování za terorismus podléhá především vlastní interpretaci. Účelem práce je kriticky analyzovat teroristický přívlastek a zjistit, zda jeho užívání brání mírovému řešení sporů mezi takzvanými teroristy a zbytkem společnosti. První kapitola představuje teoretická a metodologická východiska výzkumu. Práce pak pokračuje analýzou uznání militantního křídla Hizballáhu za teroristickou organizaci Evropskou Unií v druhé kapitole. Zvláštní pozornost je věnována izraelskému diplomatickému tlaku na Evropskou Unii, aby zařadila Hizballáh na seznam teroristických organizací. Tento jev byl vybrán jako vhodný příklad označování za terorismus.
|
host ::
RSS.