Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"Henry III"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
První válka baronů a Ludvík VIII. jako král Anglie (1215-1217). Pohled pramenů
 Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
V roce 1215 byl anglický král Jan Bezzemek donucen připojit svojí pečeť pod listinu, která je známá jako Magna Charta. Jednalo se o jednoduchý právní dokument. Přesto stál na počátku konfliktu mezi královskou mocí a anglickou nobilitou, který se obecně nazývá první válkou baronů. Probíhal od roku 1215 do roku 1217 a jeho vrcholem bylo vylodění francouzského korunního prince Ludvíka v Anglii poté, co mu byla anglickou šlechtou nabídnuta královská koruna. Po smrti krále Jana na podzim 1216 se ale původní odboj, motivovaný většinou osobní záští vůči panovníkovi změnil ve snahu prince Ludvíka o zisk titulu anglického krále. Většina původních členů opozice se velice rychle připojila k Janovu malému synovi Jindřichovi (král Jindřich III.) a Ludvíkovi zůstala opora pouze několika vůdců rebelie. Po sérii porážek v první polovině roku 1217 byl kapetovský princ donucen se svých cílů vzdát a z Ostrovů se stáhnout. Práce sleduje rovněž pohled vybraných dobových narativních pramenů především na působení francouzského prince v Anglii a jeho vztah k povstání.
Úplný záznam
Od mohučského Ordo po Liber visionum: pojetí panovnické moci za vlády Jindřicha II. a Jindřicha III. v zrcadle vybraných dobových pramenů
 Navrátil, Petr ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Cílem této práce je analýza vybraných pramenů z období panování Jindřicha II. a Jindřicha III., a to z hlediska pojetí panovnické moci a její legitimity. Důvodem této analýzy je skutečnost, že otázka pojetí panovnické moci podléhá výraznému dějinnému diskurzu a jako taková je široce diskutovaným teoretickým problémem medievalistického bádání s výraznými přesahy do současnosti. Východiskem celé práce jsou metody analytická a komparativní. Samotná práce je členěna do šesti kapitol. Kapitola první je úvodní a definuje základní otázky práce. Rozbor relevantního odborného diskurzu je v kapitole druhé.Kapitola třetí je rozdělena do tří podkapitol a je v ní pojednáno o pramenech a myšlenkových zdrojích středověkých státoprávních názorů. Podkapitola první se zabývá definicí legitimity a sakrality v obecné rovině. Druhá podkapitola pojednává o kořenech panovnické sakrality. Podkapitola třetí je namnoze stručným shrnutím vývoje nazírání na legitimitu panovnické moci ve franské říši, který předcházel panování Jindřicha II. Kapitola čtvrtá je rozdělena do čtyř podkapitol a zaobírá se zejména vládou Jindřicha II. První podkapitola se věnuje vládě Jindřichova předchůdce, na kterého v mnohém sám Jindřich navazoval. Druhá podkapitola analyzuje reflexi vlády Jindřicha ve vybraných narativních pramenech. Třetí...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English