|
|
Téma manipulace v románech Nineteen Eighty-Four George Orwella a Catch-22 Josepha Hellera
RAUSCHER, Tomáš
Cílem této diplomové práce je analýza motivu manipulace v nejznámějším antiutopickém děl dvacátého století, a to v románu Nineteen Eighty-Four od britského autora George Orwella a v protiválečném, satirickém románu Catch-22 od Američana Josepha Hellera. Práci otevírá kapitola, zabývající teoretickými východiska práce. Tato část stručně pojednává o pojmech spojených s analyzovanými romány. Následující část představuje autory analyzovaných románů, jejich cesty životem a vývoj vedoucí k tvorbě jejich nejslavnějších románů. Poslední dvě kapitoly práce obsahují vlastní analýzu děl, z nichž první v řadě je Orwellův román, následovaný Hlavou 22. Závěrem autor porovnává manipulaci v obou dílech. Při sledování manipulace v těchto dílech se autor práce zaměřuje jak na její společenské dopady, tak i na to, jakým způsobem ovlivňuje jedince ve světech vytvořených Orwellem a Hellerem.
|
|
|
Vliv NRA na soudní rozhodnutí v případu D.C. v. Heller
Bastlová, Renée ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o zlomovém soudním případu z roku 2008, který se zabýval zákazem zbraní na úrovni města. V tomto případu bylo poprvé v historii druhého dodatku rozhodnuto ve prospěch tzv. individuálního práva držet zbraň, a to konkrétně za účelem sebeobrany. Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických říká, že "Dobře udržované milice jsou nezbytné k zabezpečení svobodného státu, právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno." Existují dvě interpretace tohoto dodatku. Jedna strana sporu tvrdí, že druhý dodatek zajišťuje individuální právo držet zbraň. Ta druhá, že druhý dodatek zajišťuje právo držet zbraň pouze v souvislosti s domobranou. NRA, jež je jednou z nejsilnějších lobbistických skupin v USA, prosazuje individuální právo držet zbraň. Součástí práce je analýza způsobu lobbování NRA a projevů tohoto lobbingu. Zkoumá, do jaké míry Nejvyšší soud Spojených států amerických a jeho soudci kopírovali myšlenky NRA v tomto soudním případu. Cílem práce je pomocí dlouhodobě prosazovaných argumentů této organizace, které se objevují v tzv. amicus curiae brief určit shodu s argumenty stanoviska Nejvyššího soudu. Z mé provedené analýzy vyplývá, že NRA nestála za vznikem tohoto soudního případu. Bez její dlouholeté kampaně by však případ nemohl vzniknout a soud by zajisté nerozhodl...
|
host ::
RSS.