Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obrazy Hendricka van Balena ve sbírkách zemí českých. Inspirace pro van Balenovy figurální kompozice a jejich vliv na další umělecké generace.
Nerudová, Magdalena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Obrazy Hendricka van Balena ve sbírkách zemí českých. Inspirace pro van Balenovy figurální kompozice a jejich vliv na další umělecké generace. Anotace Diplomová práce se soustřeďuje na obrazy Hendricka van Balena (1575-1632), které se nacházejí ve sbírkách ČR. Těžištěm této práce je figurální stafáž v kabinetní malbě, která byla doménou antverpského malíře Hedricka van Balena. Také bude připomenuta spolupráce Hedricka van Balena s Janem Brueghlem starším, který se stal součástí jeho tvorby jako autor zátiší a přírodnin na Balenových obrazech. Na konkrétních dílech ze sbírek ČR bude poukázáno na možnou inspiraci ve figurách rudolfínských mistrů, jako je Hans von Aachen a Josef Heintz a paralely v jejich tvorbě a dále na vliv na kabinetní malbu malířů 18. století, Johana Georga Platzera (1704-1761) a jeho žáka Franze Christophera Jannecka (1703-1761). Klíčová slova Hendrick van Balen, inspirace, Hans von Aachen, Josef Heintz, Johan George Platzer, Franz Christoph Janneck, kabinetní malba, mytologie, sbírky v ČR, Jan Brueghel starší, Jan Brueghel mladší
Obrazy kostela Všech svatých na Pražském hradě
Trunkátová, Monika ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malířská výzdoba kolegiátního kostela P. Marie a Všech svatých na Pražském hradě (dále jen kaple Všech svatých). Úvod je věnován samotné kapli. Následuje popis a umělecko-historické zhodnocení jednotlivých, zde zavěšených, obrazů. V rámci této části práce jsou sledovány okolnosti a doba vzniku, osoby umělců i objednavatelů, ikonografie ale také úpravy a restaurování popřípadě změny umístění obrazů. Ačkoliv se v kapli nachází malby od významných domácích i zahraničních umělců renesance a baroka; jmenovitě od Hanse von Aachena (1551/52-1615), Charlese Dorignyho (1534-1551), Václava Vavřince Reinera (1689-1743) a Kristiana Šebestiána Dittmanna z Lavensteinu (1639-1701), přesto zdejší malby doposud nebyly náležitě zhodnoceny. To je cílem této práce, která si nečiní nároky na přesahy v oblasti architektury a kulturní historie ale zaměřuje téměř výhradně na malířství. Klíčová slova kaple Všech svatých, Pražský hrad, malířství, renesance, baroko, sv. Prokop, Hans von Aachen, Charles Dorigny, Václav Vavřinec Reiner, Kristian Šebestian Dittmann z Lavensteinu aj.
Svět Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz optikou jeho deníků
Tůmová, Ludmila ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce se stala snaha představit osobnost Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz (1549−1609) na základě jeho deníků, které se nám dochovaly z let 1602−1604. Edice těchto deníků celou práci doplňuje. Témata jednotlivých kapitol přirozeně vycházejí právě z obsahu tohoto pramene - věnují se tedy Lobkowiczovu soukromému i veřejnému životu a rovněž jeho mecenátu. Předkládaný text čtenáři zároveň umožňuje náhlednout do každodenního života šlechty odehrávajícícho se v pražských palácích na počátku sedmnáctého století.
Aspekty komična v umění raného novověku
Bartlová, Anežka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Ve své práci jsem se věnovala obrazu Hanse von Aachena Smějící se sedláci z pohledu smíchové kultury a jejích konotací ve dvorské kultuře Rudolfa II. Tento obraz jsme zkoumala v porovnání s obrazy podobných námětů slavností sedláků. Výsledkem mého zkoumání bylo zjištění, že zkoumaný obraz nemá s ostatními díly s tematikou sedláckých slavností mnoho společného, že jde spíše o typ portrétu. Námětem obrazu je pravděpodobně soukromá hra malíře a adresáta obrazu. Hra se odehrává mezi divákem a zobrazenými postavami, zajímavě je také rozehrána hra s mediem obrazu samým. Annotation I have chosen Hans von Aachen's image Laughing peasants for my work and I suggest its interpretation from the point of "vulgar" culture of laughter and also its connection with art at the court of Rudolf II. I have recompared the picture with some images depicting a similar topic of peasant's festivals. RI suggest as a conclusion that the image has no connection with these works, and I think it is more likely a certain type of portrait. The correct topic of von Aachen`s image is private a play between the painter and recepient. This interplay is enacted between the beholder and figures in the image and another interesting play takes place concerning the image medium itself.
Hans von Aachen 1604 - 1912: Three centuries of fortuna critica
Konečný, Lubomír
The article charts the vicissitudes of opinions about the painter Hans von Aachen between 1604 (Karel van Mander) and 1912 (Rudolf A. Peltzer). These can be explained by changes of both the taste and critical concepts of art history.
Hans von Aachen in Context. Proceedings of the International conference Prague 22-25 September 2010
Konečný, Lubomír ; Vácha, Štěpán ; Bukovinská, Beket
The conference on which this volume of proceedings has been based brought together fifty specialists who discussed various aspects of the work and life of Hans von Aachen (1552–1615).
Ženský akt v malbě na počátku novověku v Zaalpí
KLIMTOVÁ, Eva
Ve své bakalářské práci Ženský akt v malbě na počátku novověku v Zaalpí se zabývám uměleckým kánonem zobrazování žen od starověku do baroka. Věnuji se malbám manýristického malíře Hanse von Aachena, který se svými díly přináší významné inovace proti ustálené ikonografii aktu. Mým záměrem je vyvrátit tradiční vnímání modelek ženských aktu jako prostitutek a poukázat na skutečnost, že se v tomto žánru objevují i podoby žen z vyšší společenské vrstvy. Hlavní důraz kladu na identifikaci portrétovaných osob, členů umělcovy rodiny, v prvé řadě na manželku H. von Aachena, Reginu di Lasso. Obrazy s akty jsem rozdělila podle témat na dva okruhy. První kategorie obsahuje žánrové obrazy, které byly privátního charakteru. Mytologie a alegorie určené císařovi Rudolfu II. Hasburskému jsou uvedeny v druhé části. Cílem mé práce je vysvětlit zobrazení aktu vdaných žen - manželek umělců - v manýristickém umění, které svou přítomností v obraze a nezastřenou identitou otevřeně kontrastují s ideálem křesťanské vzorné manželky, tak jak jej formulovala dobová mravoučná literatura.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.