|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
Maastrichtská konvergenční kritéria a jejich plnění Českou republikou
Punčochářová, Hana ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bartušková, Hana (oponent)
Plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií je nezbytnou podmínkou vstupu země do eurozóny, kterou v současnosti tvoří 18 státu EU. Hlavním cílem práce je zhodnotit připravenost České republiky na přijetí společné evropské měny. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje vývoj měnové integrace v Evropě, Maastrichtská kritéria a také kritéria reálné konvergence. Ve druhé kapitole zvažuji možné dopady zavedení společné měny na ČR. Předmětem poslední kapitoly je již samotná analýza plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou v letech 2010-2016. Dále se v této kapitole věnuji ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou a scénáři zavedení eura v ČR.
|
|
|
Je Eurozóna ekonomickou chybou? Přístup teorie optimálních měnových zón
Drobík, Michal ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je propojení teoretického konceptu optimálních měnových zón, jakožto nejucelenějšího přístupu k posouzení vhodnosti vzniku určité měnové zóny, s reálným a v současnosti problémy sužovaným prostředím Evropské měnové unie. První, teoreticko-metodologická část práce zachycuje vývoj koncepce optimálních měnových zón, objevené jejím autorem Robertem A. Mundellem a později rozšířené i dalšími ekonomy a kritiky. Tato část slouží především k definování kritérií optimality, která jsou poté analyzována v části empiricko-analytické. Za účelem vyhodnocení, v jaké míře eurozóna splňovala a splňuje jednotlivá kritéria optimality, jsou analyzována konkrétní-empirická data, zachycující vývoj vybraných ukazatelů od vzniku měnové unie v 90. letech až po současnost. V závěrečné části práce jsou rozebrány důsledky dříve zjištěné celkové míry optimality eurozóny pro ČR, jakožto kandidátskou zemi. Práce rovněž rozebírá otázku načasování vstupu ČR do eurozóny a nabízí dva pravděpodobné scénáře přijetí eura. V souvislosti s tím je také diskutována relevantnost posuzování připravenosti vstupu současných kandidátských zemí do EMU, dle parametrů vytyčených Maastrichtskými kritérii.
|
|
|
Ekonomická situace v zemích PIIGS před a po přijetí eura
Schneiderová, Jana ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickou situací zemí PIIGS -- Portugalska, Irska, Itálie, Řecka a Španělska od roku 1996 až po současnost, tedy před a po přijetí Eura. V první části je nastíněn vývoj evropské měnové integrace až k momentální ekonomické krizi. Na základě analýzy makroekonomických ukazatelů práce usiluje o vymezení zásadních příčin současných problémů v jednotlivých zemích PIIGS a snaží se objasnit výskyt nerovnováh a rozdílů mezi těmito zeměmi a dalšími členskými státy Eurozóny. V závěru je shrnuta komparace zemí PIIGS, zhodnocení jejich vývoje před a po přijetí do eurozóny a vliv inflace, úrokové míry a dalších ekonomických faktorů na vznik divergencí v rámci HMU.
|
|
|
Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny
Straka, Jakub ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Bakalářská práce "Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny" je zaměřena na problematiku přijetí jednotné měny evropské unie. První kapitola se zmiňuje o historii evropské měnové integrace. Druhá kapitola je věnována Maastrichtským (neboli nominálním) konvergenčním kritériím a rozebírá míru jejich naplňování Českou republikou. V následující části se zaměřím na teorii obchodní měnové oblasti a z ní vycházející reálná konvergenční kritéria. Nejprve se zmíním o faktorech, které mají schopnost zamezovat vzniku a působení ekonomických šoků na nově přistoupivší ekonomiky. Následně konkretizuji i mechanismy, které mají schopnost mírnit vážnost dopadů daných šoků. Dále charakterizuji připravenost ČR na samotný proces zavedení eura a uvádím hlavní uskupení, které mají na starost hladký průběh celého procesu. V poslední kapitole se zabývám možnými pozitivními a negativními efekty zavedení eura v ČR. V závěru je obsaženo shrnutí, které porovnává současné a budoucí naplňování nominálních a reálných kritérií.
|
|
| |
|
|
Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny
Baštová, Lucie ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Bakalářské práce "Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny" se věnuje problematice přistoupení ČR do eurozóny. V první kapitole je čtenář obeznámen se závazkem ČR přijmout jednotnou evropskou měnu, který je právně zakotven v Maastrichtské smlouvě. Další část práce je zaměřena na plnění nominálních konvergenčních kritérií Českou republikou. Třetí kapitola již analyzuje připravenost ČR na vstup do eurozóny pomocí vyhodnocení cyklické a strukturální sladěnosti ČR s eurozónou. Tato kapitola také popisuje mechanismy, na jejichž základě by se ČR mohla přizpůsobit zemím eurozóny v případě vzniku asymetrických šoků. Poslední kapitola se zmiňuje o strategii, která byla dosud vytvořena za účelem zavedení eura v ČR, o přínosech a rizikách, které budou moci z tohoto kroku vyplynout, a o institucionálním zajištění přechodu na jednotnou evropskou měnu. V závěru je shrnut postoj odborníků k tématu připravenosti ČR na přijetí eura a k možným perspektivám vstupu ČR do eurozóny.
|
|
|
Stav integrace ČR do Eurozóny
Krčmařová, Klára ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Sedláček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce na téma "Stav integrace ČR do Eurozóny" se věnuje problematice přijetí jednotné měny euro Českou republikou. Práce vychází z historických mezníků Evropské integrace a integrace ČR do Evropy. Dále je v práci vzhledem k ČR popsán komplexní vývoj jak všech potřebných nominálních konvergenčních kritérií, tak ukazatelů reálné konvergence. V souvislosti s kritérii je zmíněn rovněž Pakt stability a růstu. Jedna z kapitol se věnuje pouze připravenosti ČR na vstup do eurozóny. Konkrétně popisuje doposud vzniklá organizační a legislativní opatření. Závěrem jsou shrnuty možné pozitivní i negativní dopady eura a také nastíněn pravděpodobný vývoj a termín přijetí jednotné měny v ČR.
|
|
|
Zhodnocení připravenosti ČR na přijetí eura
Pudilová, Jitka ; Sedláček, Jiří (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky na přijetí eura z hlediska jak nominální, tak i reálné konvergence. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola popisuje proces formování Hospodářské a měnové unie. Druhá kapitola se zabývá jednotlivými Maastrichtskými konvergenčními kritérii a jejich plněním Českou republikou. Ve třetí kapitole je analyzována reálná konvergence domácí ekonomiky k eurozóně na základě vybraných kritérií.
|
host ::
RSS.