|
|
Vliv přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů
Bílek, Vlastimil ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů. Byl zkoumán a vzájemně porovnáván vývoj pevností v tlaku a v tahu za ohybu u binárních a ternárních systémů (past), ve kterých bylo vždy 25 % hmotnosti cementu nahrazeno jednou či dvěmi příměsmi v různém poměru. Těmito příměsmi byla granulovaná vysokopecní struska a tři různé vápence, z nichž dva byly přírodní a jeden připravený srážením. Pro porovnání byly připraveny též směsi, do kterých byl místo strusky přidáván popílek. Mechanismus, kterým se jemně mletý vápenec zapojuje do hydratačního procesu, byl studován jednak pomocí měření vodivosti systémů simulujících prostředí v čerstvých pastách a jednak metodou TG-DTA, kterou bylo zjišťováno, jaké množství přidaného vápence zůstalo ve své původní formě a jaké množství se aktivně zapojilo do tvorby hydratačních produktů.
|
|
|
Účinek plastifikátorů na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů
Langová, Markéta ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály mohou být vhodnou alternativou konstrukčních materiálů na bázi klasického portlandského cementu (OPC). Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Cílem této diplomové práce je objasnit účinek plastifikátoru na bázi lignosulfonanu a superplastifikátoru na bázi polykarboxylátu na chování a vlastnosti alkalicky aktivovaných materiálů. Pro studium účinku plastifikačních přísad byla sledována změna zpracovatelnosti alkalicky aktivované vysokopecní strusky v závislosti na čase, vliv přísad na mechanické vlastnosti a v neposlední řadě jejich vliv na kinetiku tuhnutí a tvrdnutí, který byla sledována pomocí izotermální kalorimetrie. Pomocí infračervené spektrometrie byla studována stabilita plastifikační přísady v silně alkalickém prostředí, jako je vodní sklo a hydroxid sodný. Nakonec pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) byly objasněny chemické změny ve struktuře plastifikačních přísad po adsorpci na vysokopecní strusku.
|
|
|
Studium účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky
Flídrová, Michaela ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Tato diplomová práce se zabývá sledováním účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky. Pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky bylo využito hydroxidu sodného a sodného vodního skla jako alkalického aktivátoru. Pro studium účinnosti plastifikátoru na bázi lignosulfonátu byla sledována zpracovatelnost pomocí měření napětí na mezi kluzu, tepelný tok v průběhu alkalické aktivace, adsorpce a zeta potenciál v závislosti na množství a čase, kdy byl přidán plastifikátor do systému. Z dosažených výsledků je patrné, že důležitou roli hraje typ použitého aktivátoru ve směsích. Nejvyšší účinnost měl lignosulfonátový plastifikátor u vzorků aktivovaných pomocí NaOH. Klíčovým faktorem při studiu chování sledovaných směsí bylo měření zeta potenciálu, který poskytl náhled na povrchový náboj částic vysokopecní strusky, což bylo dáno do souvislosti se schopností lignosulfonátu adsorbovat se na zrna alkalicky aktivované strusky.
|
|
|
Způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot
Sikorová, Věra ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot. By-passové odprašky byly upraveny tak, aby došlo k odstranění chloridů a mohly být poté použity do různých druhů cementů jako doplňující složka v množství 0–5 hm. % dle normy ČSN EN 197-1. Byly stanoveny vlastnosti odprašků před i po odstranění chloridů a po začlenění by-passových odprašků do cementu byly stanoveny vlastnosti čerstvých a ztvrdlých cementových past a malt. Bylo zjištěno, že upravené by-passové odprašky po začlenění do cementu splňují požadavky normy ČSN EN 197-1.
|
|
|
Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky
Markusík, David ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
|
|
|
Působení organických přísad v různých alkalicky aktivovaných pojivech
Markusík, David ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem organických přísad (lignosulfonátový plastifikátor, hexylenglykol) na reologické vlastnosti AAM. V práci jsou po charakterizaci prekurzorů nejprve zkoumány reologické vlastnosti neaditivovaných AAM v závislosti na volbě aktivátoru a následně vliv zmíněných přísad. Tato měření jsou následně doplněna o stanovení naadsorbovaného množství LS přísady na zvolené prekurzory v prostředí NaOH, NaVS a Na2CO3 a stanovením zeta potenciálů vybraných plastifikovaných AAP. S měřením AAM bylo paralelně prováděno i měření aditivovaných cementových past pro porovnání. Dosažené výsledky ukazují funkčnost plastifikátoru na zlepšení zpracovatelnosti AAM na bázi strusky a popílku při aktivaci NaOH. V případě past na bázi MK nebyla nalezena schopnost plastifikace v žádných studovaných prostředích. Výstup reologických měření koreloval s většinou měřených adsorpcí i stanovením zeta potenciálů. V případě aditivace hexylenglykolu byla zjištěno, že reologie měřených past je primárně ovlivněna kombinací prekurzor aditivum a jako jediný nepoužitelný aktivátor je zde NaVS, protože dochází k interakcím mezi křemičitany a hexylenglykolem a tím k zhoršení reologických vlastností aditivovaných AAP.
|
|
|
Působení organických přísad v různých alkalicky aktivovaných pojivech
Markusík, David ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem organických přísad (lignosulfonátový plastifikátor, hexylenglykol) na reologické vlastnosti AAM. V práci jsou po charakterizaci prekurzorů nejprve zkoumány reologické vlastnosti neaditivovaných AAM v závislosti na volbě aktivátoru a následně vliv zmíněných přísad. Tato měření jsou následně doplněna o stanovení naadsorbovaného množství LS přísady na zvolené prekurzory v prostředí NaOH, NaVS a Na2CO3 a stanovením zeta potenciálů vybraných plastifikovaných AAP. S měřením AAM bylo paralelně prováděno i měření aditivovaných cementových past pro porovnání. Dosažené výsledky ukazují funkčnost plastifikátoru na zlepšení zpracovatelnosti AAM na bázi strusky a popílku při aktivaci NaOH. V případě past na bázi MK nebyla nalezena schopnost plastifikace v žádných studovaných prostředích. Výstup reologických měření koreloval s většinou měřených adsorpcí i stanovením zeta potenciálů. V případě aditivace hexylenglykolu byla zjištěno, že reologie měřených past je primárně ovlivněna kombinací prekurzor aditivum a jako jediný nepoužitelný aktivátor je zde NaVS, protože dochází k interakcím mezi křemičitany a hexylenglykolem a tím k zhoršení reologických vlastností aditivovaných AAP.
|
|
|
Studium účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky
Flídrová, Michaela ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Proto je vhodné se těmto pojivům dále věnovat. Tato diplomová práce se zabývá sledováním účinnosti plastifikačních přísad v souvislosti s povrchovou chemií systému alkalicky aktivované strusky. Pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky bylo využito hydroxidu sodného a sodného vodního skla jako alkalického aktivátoru. Pro studium účinnosti plastifikátoru na bázi lignosulfonátu byla sledována zpracovatelnost pomocí měření napětí na mezi kluzu, tepelný tok v průběhu alkalické aktivace, adsorpce a zeta potenciál v závislosti na množství a čase, kdy byl přidán plastifikátor do systému. Z dosažených výsledků je patrné, že důležitou roli hraje typ použitého aktivátoru ve směsích. Nejvyšší účinnost měl lignosulfonátový plastifikátor u vzorků aktivovaných pomocí NaOH. Klíčovým faktorem při studiu chování sledovaných směsí bylo měření zeta potenciálu, který poskytl náhled na povrchový náboj částic vysokopecní strusky, což bylo dáno do souvislosti se schopností lignosulfonátu adsorbovat se na zrna alkalicky aktivované strusky.
|
|
|
Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky
Markusík, David ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
|
|
|
Způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot
Sikorová, Věra ; Koplík, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby využití by-passových cementářských odprašků v technologii stavebních hmot. By-passové odprašky byly upraveny tak, aby došlo k odstranění chloridů a mohly být poté použity do různých druhů cementů jako doplňující složka v množství 0–5 hm. % dle normy ČSN EN 197-1. Byly stanoveny vlastnosti odprašků před i po odstranění chloridů a po začlenění by-passových odprašků do cementu byly stanoveny vlastnosti čerstvých a ztvrdlých cementových past a malt. Bylo zjištěno, že upravené by-passové odprašky po začlenění do cementu splňují požadavky normy ČSN EN 197-1.
|
host ::
RSS.