|
|
Žánrová analýza antiutopie v dílech George Orwella
TEZNEROVÁ, Veronika
Bakalářská práce Žánrová analýza antiutopie vdílech George Orwella si klade za cíl žánrově analyzovat antiutopická díla Farma zvířat (Animal Farm, 1945) a 1984 (Nineteen Eighty-Four, 1949) britského spisovatele George Orwella. V první části bakalářská práce krátce představí autorův život nejen jako kritika, ale také jako esejisty a novináře, začátek jeho literární kariéry a proces psaní zmíněných děl. Prostřední část práce se bude věnovat utopii a dystopii: její definici, historii a vývoji vliteratuře jako fiktivním žánru aideologii totalitarismu. Vposlední, klíčové části bakalářské práce přistoupíme přímo k analýze děl Farma zvířat a 1984 a budeme zkoumat jejich žánrové zařazení.
|
|
|
Model utopické společnosti a vliv jejích totalitních mechanismů na život jedince v dílech Konec civilizace Aldouse Huxleyho a 1984 George Orwella
OSUCHOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce zkoumá obraz utopické společnosti a vliv totalitních režimů na život jednotlivců v románech 1984 George Orwella a Konec civilizace Aldouse Huxleyho. Tato dystopická díla reflektují svět v první polovině dvacátého století a nabízejí čtenářům kritiku moderního společenského řádu. Práce nejprve představí oba autory i s jejich díly, poté se práce zaměřuje na historicko-sociální kontext. Na vybraných knihách jsou analyzovány prvky utopické společnosti a totalitních mechanismů, které poukážou na to, jak mohou být výše zmíněné faktory použity (resp. zneužity) k manipulaci, kontrole a potlačování lidské svobody a individuality a jaký vliv mají na formování společnosti, ovládané a omezované utopickými ideologiemi.
|
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
| |
|
|
Komparace antiuopické vize v dílech 1984 George Orwella a My Jevgenije Zamjatina
SKALÁKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zaměří na antiutopie Nineteen Eighty-Four od anglického spisovatele George Orwella a My ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina. Nejprve obecně popíšu totalitní společnost a ideologii. Poté se přesunu ke krátkému popisu žánrů politického románu, utopie a antiutopie. Nakonec obě totalitní společnosti popíšu a porovnám, z čehož vyplynou odlišnosti a podobnosti v obou románech.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Reflexe španělské občanské války v díle Ernesta Hemingwaye a George Orwella
Macáková, Martina ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Španělská občanská válka byla vyjímečnou událostí, která přitáhla nebývalou pozornost intelektuálů z celého světa. Naprostá většina z nich se angažovala na straně republikánů. Tak tomu bylo i v případě dvou spisovatelů, jejichž díla zaznamenala největší ohlas a do jisté míry ovlivnila, jak naše společnost vnímá konflikt z let 1936 - 1939. Ernest Hemingway a George Orwell přijeli do Španělska s rozdílnými představami, každý z nich hrál ve španělském dramatu jinou roli a rovněž svoje zážitky reflektovali odlišným způsobem, avšak sdíleli názor, že republika je něco, za co stojí bojovat. Cílem této bakalářské práce je analyzovat politický odkaz dvou nejvýznamnějších literárních děl, jež byla na pozadí se španělské občanské války napsána, přiblížit okolnosti jejich vzniku i vydání a zmapovat, jak byla přijata veřejností ve Španělsku, v jejich rodných zemích a také v Československu. Hemingwayova novela Komu zvoní hrana a Orwellův Hold Katalánsku jsou důkazem, jak silné je pouto spojující historii s literaturou. Obraz Španělska vytvořený spisovateli jako Hemingway a Orwell s Francovou diktaturou nezmizel, jen byl odklizen do pozadí a dnes je znovu připraven probouzet emoce.
|
|
|
Téma zla a morálního zájmu v románech George Orwella A Clergyman´s Daughter, Animal Farm a Nineteen Eighty-Four
ŤUPA, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou zásadních literárních děl anglického spisovatele George Orwella a sleduje souvislosti mezi filosofickou koncepcí francouzského filosofa Emmanuela Lévinase a zásadními východisky Orwellova díla. Práce se zabývá tématikou společenského zla ve všech jeho podstatných aspektech. Zkoumá příčiny některých historických událostí a hledá odpověď, proč je zlo v lidské společnosti stále latentně přítomné a může kdykoli v různých formách fungování společnosti ohrožovat. Práce konkrétně sleduje prvky jako demagogie, psychický a fyzický teror vůči lidskému jedinci v určitých fázích diktatur všech druhů. V závěru se autor pokusí na základě znalostí Orwellových děl a základních východisek Lévinasovy teorie stanovit určitá pravidla, která by měla být respektována při správném fungování společenského systému a jejich porušení může vést k různým diktaturám, fašistickým a jiným nacionalistickým úchylkám.
|
|
|
Specifičnost a originalita jazyka v románech A. Burgesse a G. Orwella
ZEMANOVÁ, Lucie
Cílem práce je srovnání dvou odlišných principů výstavby specifických jazykových forem a jejich fungování ve fiktivní uzavřené společnosti. Práce představí oba romány (Mechanický pomeranč Anthonyho Burgesse a 1984 George Orwella) a zaměří se na fungování a principy tvoření novotvarů. V závěru se práce soustředí na shrnutí a porovnání obou principů a analyzuje funkci obou jazykových forem v daných dílech.
|
host ::
RSS.