|
|
Barack Obama a Blízký východ
Černý, Ondřej ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Barack Obama a Blízký východ zkoumá americkou zahraniční politi-ku vůči regionu Blízkého východu, konkrétně Iráku, Íránu a Izraeli. Po dvou prezi-dentských obdobích George W. Bushe přichází s prezidentem Obamou nová politika a Blízký východ v ní stále hraje důležitou roli. Bakalářská práce odpovídá na tři zá-kladní otázky - jakou politiku chtěl Barack Obama na Blízkém východě praktikovat, v jakých aspektech se lišila od politiky jeho předchůdce, a konečně jestli praktické kroky Obamovy administrativy v prvních letech odpovídají předvolebním slibům. Závazky jsou vybrány především z projevů a článků samotného prezidentského kan-didáta a také z doporučení jeho blízkých poradců. V každé části práce jsou dále shrnu-ty hlavní rozdíly mezi politikou republikánského prezidenta George Bushe a sliby demokratického kandidáta. Následuje shrnutí zahraniční politiky Obamovy adminis-trativy v regionu během prvních několika let a zhodnocení, zda se mu podařilo závaz-ky stanovené ještě před zvolením naplnit.
|
|
|
Invaze do Iráku - spravedlivá válka?
Raiser, Jaroslav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Invaze do Iráku - spravedlivá válka?" se zabývá teorií spravedlivé války, zejména kritérii oblasti jus ad bellum, které jsou v druhé části práce aplikovány na invazi do Iráku, vojenský konflikt z roku 2003. Pozornost je věnována historickému vývoji a hlavním myslitelům této teorie až do současnosti, načež práce detailněji rozebírá teoretický rámec oblasti jus ad bellum, konkrétně kritérium spravedlivé příčiny, řádné autority, správného záměru, naděje na úspěch, proporcionality a kritérium války jako poslední možnosti. Ačkoliv hlavním cílem práce je rozebrat ospravedlnitelnost vojenského zásahu z roku 2003, pro pochopení základních souvislostí je část práce věnována historickému vývoji Iráku od roku 1979 se zvláštním zřetelem na irácký zbrojní program a reakci mezinárodního společenství na něj. Na samotný konflikt jsou pak aplikována kritéria jus ad bellum, která jsou zkoumána na základě veřejných prohlášení politických představitelů Spojených států a s ohledem na informace a fakta, které byly těmto představitelům, případně zpravodajským službám koaličních států, k dispozici.
|
|
|
Barack Obama a Blízký východ
Černý, Ondřej ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Barack Obama a Blízký východ zkoumá americkou zahraniční politi-ku vůči regionu Blízkého východu, konkrétně Iráku, Íránu a Izraeli. Po dvou prezi-dentských obdobích George W. Bushe přichází s prezidentem Obamou nová politika a Blízký východ v ní stále hraje důležitou roli. Bakalářská práce odpovídá na tři zá-kladní otázky - jakou politiku chtěl Barack Obama na Blízkém východě praktikovat, v jakých aspektech se lišila od politiky jeho předchůdce, a konečně jestli praktické kroky Obamovy administrativy v prvních letech odpovídají předvolebním slibům. Závazky jsou vybrány především z projevů a článků samotného prezidentského kan-didáta a také z doporučení jeho blízkých poradců. V každé části práce jsou dále shrnu-ty hlavní rozdíly mezi politikou republikánského prezidenta George Bushe a sliby demokratického kandidáta. Následuje shrnutí zahraniční politiky Obamovy adminis-trativy v regionu během prvních několika let a zhodnocení, zda se mu podařilo závaz-ky stanovené ještě před zvolením naplnit.
|
|
|
Obraz válečných zajatců v amerických médiích po nástupu Baracka Obamy
Jelínek, Jiří ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Americký vztah k válečným zajatcům, přesněji řečeno jeho mediální zobrazení, je hlavním motivem této bakalářské práce. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tento vztah v amerických filmech a seriálech odpovídá reálnému přístupu americké administrativy k zajatcům. Ten se totiž od roku 2001 velmi proměňoval v závislosti na situaci v Afgánistánu a Iráku, ale také ve vztahu k rozhodnutím nejvyššího soudu a podpoře americké veřejnosti. Tato práce čerpá zj. z oficiálních dokumentů americké administrativy, a také z několika vybraných snímků (24 hodin, Ve jménu vlasti, 30 minut po půlnoci a Přízraky z Abu Ghraib). Výchozí teze, že se reálný přístup odrazil i ve snímcích, byla v práci v zásadě potvrzena, avšak rozdíly mezi snímky byly značné, a proto nelze výrok jednostranně paušalizovat.
|
host ::
RSS.