|
|
Srovnání mezigeneračního pohledu na sexuální chování a partnerské vztahy
NEJEDLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřena na postoje a chování dvou generací a zároveň i genderových rozdílů. U těchto generací je srovnáván pohled na sexuální chování a partnerské vztahy. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol, přičemž první kapitola je zaměřena na sexuální chování. V této části byly shrnuty základní teoretické předpoklady pro sexuální chování, výběr sexuálního partnera a proměny sexuálního chování a pohledu na něj skrz různá období lidské existence. Druhá část teoretické části shrnuje základní poznatky o výběru životního partnera, proměny výběru skrz různá období lidského věku, podoby vztahu, předpoklady pro vztahy, jeho důležitost pro jedince a také otázka nevěry. Třetí kapitola teoretické části popisuje základní poznatky o tom, co je to generace a jak se liší jednotlivé generace, které byly zkoumány. Empirická část byla zaměřena na zkoumání odlišných postojů dvou generací: generace "prarodičů" (n =30), což jsou jedinci narození v letech 1935 1950 a generací "vnoučat" (n =30), jedinci narození 1990 -1997. Zároveň byly zkoumány genderové rozdíly postojů. Výzkum byl proveden za pomoci dotazníku, který byl sestaven pro účely této bakalářské práce. Následné statistické zpracování bylo proveden v programu Statistika za použití Mann-Whitney test a kontingenční tabulky. Na počátku bylo stanoveno 13 hypotéz a v závěru jich bylo přijato pět. V diskuzi jsou rozebrány možné příčiny a limity výzkumu.
|
|
|
Rodina pohledem více generací
SLOBODOVÁ, Lenka
Téma rodiny je v dnešní postmoderní době jedno z nejpalčivějších témat. Nacházíme se v jednom z dalších mezních období, kdy se tradiční rodina pomalu vytrácí a moderní rodina má tolik variabilit, směrů a nestability, že netušíme, jakou strukturu bude mít v příštích několika desetiletích. V současné době tvoří, stejně jako v minulosti, rodina základ společnosti, ale její základní hodnoty se změnily. Snížila se preference sňatečnosti a trendem se stává nesezdané soužití. Většina mladých lidí odkládá uzavření manželství až do doby, kdy se jim narodí dítě. Některé páry odkládají sňatek na dobu ještě pozdější nebo nejsou vůbec sezdány. Mladší generace nevidí v uzavření manželství téměř žádné výhody a z toho důvodu dávají přednost převážně soužití bez uzavření sňatku. Mým hlavním cílem bylo zjištění názorů na manželství a na nesezdané soužití tří věkových generací. Dále jsem se snažila zjistit důvody, které vedou mladé lidi ke snížené sňatečnosti a proč se v dnešní době stává trendem nesezdané soužití. Také jsem chtěla zjistit, zda mladí lidé chtějí v budoucnu uzavřít manželství. U ostatních dvou generací šlo spíše o zjištění názorů na manželství a nesezdané soužití. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem se zaměřila na rodinu, zabývám se významem pojmu rodina a její definicí. Dále popisuji funkci a funkčnost rodiny. Také jsem popsala manželství a nesezdané soužití z historického vývoje. Ještě jsem se snažila o nastínění změn, které nastaly v partnerských vztazích, a které vedou k volbě manželství nebo nesezdaného soužití. V praktické části jsem porovnávala názory tří generací na manželství a nesezdané soužití. Výzkum byl uskutečněn formou pilotáže a prostřednictvím kvantitativního výzkumu za pomoci metody dotazování. Zkoumaným souborem byly tři věkově rozdílné generace: 18-30 let (mladá generace), 47-59 let (střední generace) a 70-80 let (starší generace). Celkem se mého výzkumu zúčastnilo 552 respondentů. 278 respondentů ve věkovém rozmezí 18-30 let, 138 respondentů v rozmezí 47-59 let a 136 respondentů ve věkovém rozmezí 70-80 let. Výsledky jsou uváděny v číslech a procentech a ke zpracování dat byly použity grafy a tabulky. Pro zjištění cíle jsem si stanovila dvě hypotézy, z nichž hypotéza č. 2 byla potvrzena, ale hypotéza č. 1 byla vyvrácena. Výsledky ukazují, že mladí lidé preferují jako ideální partnerský život prvně vyzkoušení společného bydlení a později svatbu. Současně plánují uzavření manželství až po narození dítěte. Nejvíce respondentů žije s přítelem či přítelkyní. Podle mladé generace má manželství stále své místo ve společnosti, a také potvrzuje volbu partnera pro společný život. Pro střední generaci je ideálním partnerským životem nejprve zkouška společného bydlení a později se vzít, přičemž dávají přednost manželství před životem v nesezdaném soužití. Nejvíce respondentů je v dané kategorii v manželství. Manželství pro ně potvrzuje volbu partnera pro společný život a stále má své místo ve společnosti, tato generace také nezavrhuje nesezdané soužití, dokonce jej toleruje. A pro starší generaci je manželství na prvním místě jak u ideálního partnerského života, tak u života jimi upřednostňovaného. Pro tuto generaci manželství potvrzuje volbu partnera pro společný život a je důležité pro výchovu dětí. Starší generace s nesezdaným soužitím spíše nesouhlasí, ale úplně jej nezavrhuje. V jedné otázce jsem se respondentů ptala na to, zda by se dítě mělo narodit do manželství. V této otázce se všechny věkové kategorie shodly na odpovědi, že dítě by se mělo narodit do manželství. Z celkového počtu 552 respondentů takto odpovědělo 357 dotázaných respondentů.
|
|
|
Stárnutí obyvatelstva krajin Visegrádské čtyřky
Vránová, Michaela ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Fučíková, Simona (oponent)
Tématem této bakalářské práce je stárnutí obyvatelstva krajin Visegrádské čtyřky. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou vymezeny základní ukazatele a pojmy související se stárnutím obyvatelstva. Druhá kapitola obsahuje grafy týkající se střední délky života a zdravé délky života ve státech Visegrádské čtyřky. Dále jsou v kapitole pomocí grafů znázorněny demografické ukazatele týkající se populačního stárnutí -- index stáří, indexy závislosti, index hospodářského zatížení a průměrný věk. Třetí, závěrečná kapitola, se věnuje důsledkům populačního stárnutí, důchodovým systémům v daných zemích a také obsahuje návrh na možné přizpůsobení důchodových systémů. Cílem bakalářské práce je prostřednictvím demografických ukazatelů popsat a porovnat stárnutí v zemích Visegrádské čtyřky a navrhnout možné řešení v rámci důchodového systému. Veškerá potřebná data pro výpočty a tvorbu grafů byla převzata z elektronické databáze Eurostatu.
|
|
|
Mezigenerační soužití a jejich důsledky
KAŠKOVÁ, Dagmar
Mezigenerační vztahy jsou v dnešní době důležitým a stále více probíraným tématem. Každý jedinec je ovlivněn tím, z jaké rodiny pochází. Ať je to rodina fungující nebo nefungující, ať žije v rodině pouze s rodiči nebo i s širším příbuzenstvem. Zůstává otázkou, zda je vztahy v rodině ovlivněn kladně či záporně. Cílem bakalářské práce je popsat, jak jednotliví zástupci konkrétních rodin hodnotí mezigenerační soužití. Teoretická část je zaměřena na obecné popsání rodin a jejich specifik. Praktická část se zabývá již konkrétními rodinami a výsledky kvalitativního výzkumu. Zjištěné informace jsou dány do kontextu tak, aby mohlo být zodpovězeno na výzkumné otázky
|
|
|
Komparace vnímání biopotravin odlišnými generacemi
Říšská, Zuzana ; Chylíková, Hana (vedoucí práce) ; Křečková Kroupová, Zuzana (oponent)
Práce pojednává o biopotravinách a způsobech, jakými jsou vnímány s ohledem na věk spotřebitele. Teoretická část práce se dělí do tří kapitol - první z nich se věnuje ekologickému zemědělství, jeho vývoji v Evropě a v České republice i současné situaci. Stručně popisuje kontrolní systém a legislativu v ČR. Druhá kapitola pojednává o českém spotřebiteli biopotravin, třetí kapitola je věnována metodologii výzkumu. Čtvrtá kapitola analyzuje data získaná dotazníkovým šetřením a polostrukturovanými rozhovory. Cílem práce je zjistit, jak se liší vnímání biopotravin respondenty různých věkových kategorií.
|
|
|
Vybrané deficity mezigenerační interakce mezi sociálními pracovníky a drogově závislými klienty různých věkových kategorií
BICANOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce se zabývala vybranými deficity mezigenerační interakce mezi sociálními pracovníky a drogově závislými klienty v různých věkových kategoriích. V mezigenerační interakci se objevují deficity, které způsobují vznik mezigeneračních konfliktů. Těmito deficity mohou být různé stereotypy, předpojaté názory, odlišné hodnoty jednotlivých generací a další (30). Cílem mé práce bylo popsat mezigenerační rozdíly v podpoře klienta s drogovou závislostí a sociálním pracovníkem se specifickým zachycením zkušeností klientů. Teoretická část byla zaměřena na popis termínu sociální práce, na její cíle a poslání. Dále popisovala sociálního pracovníka jeho kompetence, komunikační dovednosti, hodnoty a typologie různých přístupů. V závěru teoretické části jsem charakterizovala pojem generace, interakce, mezigenerační konflikty, jejich příčiny a projevy. V mé práci jsem využívala metodu kvalitativního výzkumu. Dále jsem zvolila metodu dotazování, která zahrnovala polostrukturované rozhovory. Výzkum jsem provedla v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr se šesti respondenty. Výzkumný soubor byl řízený, takže kritéria pro výběr byla předem známá, a tedy nezávislá na výsledcích (23). Výzkumný soubor tvořilo celkem šest pacientů závislých na alkoholu, přičemž tři spolupracovali se sociálním pracovníkem stejné generace a další tři, spolupracovali se sociálním pracovníkem starší generace. Výsledky jsem vyhodnotila metodou otevřeného kódování. Z mého výzkumu vyplynulo, že deficity mezigenerační interakce se objevují i v sociální práci s drogově závislými. Objevily se určité neshody, které byly nejen mezigeneračního rázu, ale měly i jiný původ. Někteří respondenti se shodli, že se jim lépe spolupracovalo se stejnou generací, jiní zase uvedli, že raději pracovali s někým starším a zkušenějším. Další respondent zase projevil nedůvěru v mladou generaci a chtěl spolupracovat pouze a jen se starším sociálním pracovníkem, ke kterému měl mnohem větší důvěru. U některých respondentů zase hrály významnou roli vlastnosti, povahové rysy a celkový postoj sociálního pracovníka. Záleželo jim hlavně na tom, aby byl sympatický, aby si s ním rozuměl, chápal ho, snažil se mu pomoci, jednal s ním tak, jak klient potřeboval, a projevoval k němu respekt a úctu. V některých případech mohlo hrát důležitou roli to, že klient jednal se stejným pohlavím, a tudíž si s daným pracovníkem více rozuměl. Jinému zase mohlo vyhovovat, že jednal s osobou opačného pohlaví, se kterou se mu jednalo mnohem lépe, jelikož se více ve svém životě opačným pohlavím obklopuje a víc si s ním rozumí. Z výsledků vyplynulo, že všechny tyto rysy hrály při spolupráci sociálního pracovníka a drogově závislého klienta klíčovou roli. Pro efektivnější spolupráci sociálních pracovníků s klienty drogově závislými na alkoholu bych doporučila, aby se sociální pracovníci více zajímali o své klienty a o jejich potřeby, aby se jich i zeptali, se kterou věkovou skupinou by raději jednali, s kým by se jim lépe pracovalo a od koho by raději uvítali pomoc. Tento výzkum bych doporučila jako studijní materiál pro zkvalitnění sociální práce s drogově závislými klienty.
|
|
|
Sociální, ekonomické a sociokulturní aspekty fenoménu CouchSurfing
Kolišová, Anna ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Dianová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce na téma "Sociální, ekonomické a sociokulturní aspekty fenoménu CouchSurfing" je věnována cestovnímu ruchu na prahu 3. tisíciletí a odkazuje především k aktuálním cestovním trendům současné mladé generace, u kterých bylo zjištěno, že v mnohém odpovídají tomu, jak funguje a co nabízí právě zmíněný fenomén soudobě nejrozšířenější cestovatelské online sítě - CouchSurfing. Primárním cílem bakalářské práce však rozhodně není zevrubný popis CouchSurfingu, ale snaha přiblížit fenomén skrze uvažování veškerých sociálních, ekonomických či sociokulturních aspektů, a to v kontextu příčinném (proč vlastně CouchSurfing vznikl), tak i dopadovém (co všechno s sebou přináší a co nebo koho ovlivňuje).
|
|
|
Vnímání seniorů generací ve věku od 15 do 50 let
ABRMANOVÁ, Adéla
Zpracovala jsem diplomovou práci ?Vnímání seniorů generaci ve věku od 15 do 50 let.? Nyní bych Vám ji ve stručnosti představila. Téma je podle mě velmi aktuální a týká se celé naší společnosti. S postupujícím stárnutím populace a finanční situací státu bude stále aktuálnější. V současnosti se hodně mluví o názoru mladých lidí, kteří vidí v seniorech pouze zátěž pro ekonomiku státu a pro společnost. Mladí lidé si myslí, že senioři žijí na jejich úkor. Práce je členěna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji v jednotlivých kapitolách současnou situaci a základní pojmy týkající se problematiky. Vysvětluji, kdo je senior, jaké postavení měl ve společnosti a v rodině v historii a jaké má dnes. Zabývám se problematikou stárnutí a změnami chování člověka po odchodu do důchodu. Popisuji, co všechno může ovlivňovat vnímání seniorů společností. Zabývám se mezigeneračním sporem a solidaritou mezi jednotlivými generacemi. V praktické části jsem provedla dotazníkový výzkum u generace 15-50 let, jehož cílem bylo zjistit názory mladých lidí na seniory. Výsledky dotazníkového výzkumu jsem vyhodnotila, zpracovala a zapsala do praktické části práce. Své výsledky jsem porovnala a diskutovala s jinými autory. Zvolila jsem dva cíle práce. Hlavním cílem mé práce bylo nastudovat a přehledně zpracovat danou problematiku. Druhým cíle bylo zjistit pomocí dotazníkového šetření reálné vztahy mezi mladšími generacemi a seniory, zmapovat názory a postoje mladších generace k seniorům a ke stáří obecně a tyto výsledky zpracovat, aby byly přístupné a přehledné i pro širokou veřejnost. Práce by mohla sloužit jako odborná literatura, je zde uceleně zpracována problematika vztahů mladé a staré generace a stáří. Tato práce by mohla mít přínos pro celou společnost. Měli by si ji přečíst všichni členové ve společnosti, mohou zde získat mnoho nových informací a zajímavých názorů, na základě toho by mohli změnit své názory a pohled na generaci seniorů. Práce by tak mohla přispět k podpoře mezigenerační solidarity, která se podle mého názoru ve společnosti nachází, ale postupně se začíná vytrácet.
|
|
|
Ageismus
MOTTLOVÁ, Petra
Teoretická část bakalářské práce je koncentrována na: rozdělení lidského věku, věkovou ideologii, věkové normy, zdroje ageismu a manifestaci ageismu. Závěr teoretické části je věnován mezigeneračním předsudkům. V praktické části bakalářské práce se věnuji samotnému výzkumu. Cílem výzkumu bylo objevení existence předsudků mladší generace vůči starší generaci a jejich případná manifestace. Metodu, kterou jsem zvolila pro sběr dat, byl dotazník (sémantický diferenciál). Dotazováním jsem zjišťovala jak vlastní ageistické postoje a stereotypy týkající se seniorů a stáří, tak i vlastní zkušenosti tazatelů s projevem chování vůči jeho osobě, které je zprostředkované seniorem. Celkově bylo zpracováno 225 dotazníků. Výzkumný vzorek byl tvořen populací ve věku 15 - 74 let z okresu Pelhřimov. Výběr respondentů byl náhodný. Výsledky jsou zobrazeny v tabulkách prostřednictvím středních hodnot pro jednotlivé věkové kategorie. Výstupem praktické části jsou výsledky potvrzující hypotézu klesajícího počtu předsudků vůči seniorům se zvyšujícím se věkem. Existenci věkové diskriminace výzkum nevyvrací. Ovšem významné potvrzení ageismu v mezigeneračních postojích se nepodařilo prokázat. Závěrem je nutno konstatovat, že ageismus je v populaci zastoupen zejména u lidí ve věku do 30 let, ale obecné postoje ke stáří a seniorům jsou spíše pozitivní. Skrytě, za to však významně, se může ageismus projevovat v oblasti pracovního trhu.
|
|
|
Problém rodiny, rodinného a pracovního života v soudobé společnosti
ŠKVOROVÁ, Jana
Obecným rámcem diplomové práce je sociologie rodiny. Téma rodiny v soudobé společnosti je zúženo především na problém rodinného a pracovního života. Pro diplomovou práci se jako inspirující ukázala zejména koncepce tzv. {\clqq}individualizované společnosti``. Práce se mimo jiné soustředí na problém slučitelnosti požadavků pracovního trhu a rodinného života, je koncipována jako teoreticko-empirická. V tomto smyslu je jejím východiskem zpracování teoretických přístupů, týkajících se dané problematiky, na něž navazuje vlastní empirický výzkum. Cílem této diplomové práce je nalézt empirické opory tvrzení, která byla anoncována v teoretické části.
|
host ::
RSS.