|
|
Manometry and its use in patients with a diagnosis of globus faryngeus
Gregová, Daniela ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Hep, Aleš (oponent)
Cieľ Hlavným cieľom tejto práce je podať komplexný prehľad o etiologických faktoroch, možnostiach diagnostiky a liečebných metódach týkajúcich sa globus faryngeus, čo je pretrvávajúci alebo intermitentný pocit cudzieho telesa v krku. Druhým cieľom je preskúmať vzájomný vzťah medzi riadením pohybového aparátu a tlakovými zmenami v pažeráku, s dôrazom sa horný zvierač pažeráku. Metódy Na tejto štúdii sa podieľalo 37 pacientov. 24 z nich s globus faryngeus a 13 s GERD a bez príznakov globus faryngeus. Vzhľadom ku komplexnosti fyziologických funkcií pažeráka a nemožnosti konvenčnej manometrie plne zaznamenať túto zložitosť, sme pre túto úlohu zvolili manometriu s vysokým rozlišením. Pacienti boli vyšetrovaní počas štyroch rôznych posturálnych situácií, ktoré boli uskutočnené na podklade tolerancie polohy a manévru. Po vyšetrení nasledovala terapia zameraná na ovplyvnenie posturálneho nastavenia. U 10 pacientov s globus faryngeus došlo po terapeutickej intervencii zároveň ku kontrolnému manometrickému vyšetreniu a následne boli oboznámení s výsledkami ako formy biofeedbacku. Výsledky Výsledky našej pilotnej práce naznačujú možnosť vplyvu zvýšeného tlaku v hornom zvierači pažeráku v etiológii globus faryngeus, a to v priamej súvislosti na pohybový aparát a nastavených posturálnych podmienkach. Závery...
|
|
|
Nové diagnostické metody v bronchologii
Votruba, Jiří ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací moderních metod umožňujících časnou diagnostiku plicní rakoviny a prekancerózních lézí s ohledem na jejich přínos a začlenění do rutinní klinické praxe. V rámci práce jsme vyvinuli zařízení pro kontaktní měření endobronchiální teploty (termobronchoskopie) a v pilotní studii jsme prokázali statisticky významný rozdíl teploty na endoluminálním povrchu bronchu jak v oblasti nádoru, tak i nad nádorově infiltrovanými uzlinami v porovnání se zdravou sliznicí jak ipsilaterálně, tak i kontralaterálně. Dále jsme zkonstruovali zařízení pro spektroskopii bronchiální sliznice v blízkém infračerveném pásmu, identifikovali charakteristiky pro lokalizaci solitárního plicního uzle a prokázali, že použití tohoto systému zvyšuje počet pozitivních bioptických nálezů v porovnání s endobronchiálním ultrazvukem. V následující části popisujeme další techniky časné diagnostiky bronchogenního karcinomu, jako je endobronchiální ultrasonografie, optická koherenční tomografie, konfokální fluorescenční mikroendoskopie, reflektanční spektroskopie, autofluorescenční bronchoskopie, fluorescenční bronchoskopie a zobrazení v úzkém pásmu (narrow band imaging), a stručně uvádíme naše zkušenosti s některými z nich v rámci provedených pilotních projektů. V další části jsme ukázali, že...
|
|
|
Viscerosomatické vztahy ve fyzioterapii
KUKLOVÁ, Monika
Cílem této práce je objasnění významu přenesené bolesti a přiblížení problematiky viscerosomatických a somatoviscerálních vztahů. Vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým aparátem jsou známé již dlouho, ale v klinické praxi jsou velmi často zcela opomínány, a to i přesto, že znalost viscerálních vzorců a konkrétních reflexních změn při daném onemocnění nám může usnadnit diagnostiku a správné nastavení terapie. V některých případech se může interní problém manifestovat jako onemocnění pohybového aparátu a pacient je lékařem odeslán na rehabilitaci, kde terapie nepřináší žádnou úlevu a bolesti přetrvávají. V takovém případě je důležité pomýšlet na onemocnění vnitřního orgánu a odeslat pacienta na další vyšetření. Pokud ovšem tato chybná diagnostika není včas odhalena, může dojít k poškození zdraví pacienta, které může být i fatální (například při nádorovém onemocnění). Naopak častý je i problém opačný, kdy pacient vnímá svůj problém jako interní, ale při vyšetření se neukáže žádná patologie. Takový pacient je obvykle považován za hypochondra nebo se potíže označí jako psychosomatické. Z hlediska diferenciální diagnostiky je ovšem důležité i v takovém případě pomýšlet na vztahy pohybového aparátu a interních struktur. Pokud je primární problém v pohybové soustavě, lze pacientovi pomoci správně zvolenou fyzioterapií a ulevit tak i od interních potíží. Práce se v teoretické části zabývá definicí těchto vztahů a přenesenou bolestí. Dále se snaží objasnit problematiku viscerálních vzorců a popsat nejčastější diagnózy v rámci viscerosomatických a somatoviscerálních vztahů a možnosti jejich terapie. V praktické části jsou prezentovány dvě kazuistiky. První kazuistika prezentuje pacientku s refluxem jícnu a druhá pacientku s dysmenoreou.
|
|
|
Nové diagnostické metody v bronchologii
Votruba, Jiří ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací moderních metod umožňujících časnou diagnostiku plicní rakoviny a prekancerózních lézí s ohledem na jejich přínos a začlenění do rutinní klinické praxe. V rámci práce jsme vyvinuli zařízení pro kontaktní měření endobronchiální teploty (termobronchoskopie) a v pilotní studii jsme prokázali statisticky významný rozdíl teploty na endoluminálním povrchu bronchu jak v oblasti nádoru, tak i nad nádorově infiltrovanými uzlinami v porovnání se zdravou sliznicí jak ipsilaterálně, tak i kontralaterálně. Dále jsme zkonstruovali zařízení pro spektroskopii bronchiální sliznice v blízkém infračerveném pásmu, identifikovali charakteristiky pro lokalizaci solitárního plicního uzle a prokázali, že použití tohoto systému zvyšuje počet pozitivních bioptických nálezů v porovnání s endobronchiálním ultrazvukem. V následující části popisujeme další techniky časné diagnostiky bronchogenního karcinomu, jako je endobronchiální ultrasonografie, optická koherenční tomografie, konfokální fluorescenční mikroendoskopie, reflektanční spektroskopie, autofluorescenční bronchoskopie, fluorescenční bronchoskopie a zobrazení v úzkém pásmu (narrow band imaging), a stručně uvádíme naše zkušenosti s některými z nich v rámci provedených pilotních projektů. V další části jsme ukázali, že...
|
|
|
Bránice v roli zevního jícnového svěrače - spirometricko-manometrická studie
Veličková, Barbora ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Martin (oponent)
Cílem této práce je podat komplexní informace o etiologii, možnostech diagnostiky a léčbě gastroezofageálního refluxního onemocnění (GERD) a dále ozřejmit funkci bránice jako zevního jícnového svěrače a jako součást antirefluxní bariéry u pacientů s GERD. Do studie bylo zařazeno 87 pacientů s verifikovanou GERD. Pacienti byli podrobeni posturálním a respiračním manévrům - kaudalizace hrudníku, abdominální dýchání a měření maximálních respiračních tlaků, které byly provedené na podkladě tolerance polohy a manévru. Pro zaznamenání změn tlaku v oblasti dolního jícnového svěrače byla zvolena manometrie s vysokým rozlišením (HRM) a k měření respiračních tlaků byl použit spirometrický systém MasterScope. Bylo zjištěno, že posturální a respirační manévry, které aktivují bránici, zvyšují tlak v oblasti EGJ. Nejvýraznější zvýšení nastalo během maximálního inspiračního manévru, kdy došlo k nárůstu tlaku LES až o 261,2 %. Z výsledků také vyplývá, že pacienti s GERD mají sníženou sílu respiračního svalstva, zejména inspiračního. Dosahují pouze 66,5 % náležitých hodnot PImax. Prokázali jsme, že pacienti s GERD mají signifikantně nižší svalovou sílu bránice, což je řadí mezi potencionální respiropaty a vertebropaty. Nicméně pomocí posturální či respirační terapie lze aktivitu bránice a tlak v oblasti LES zvýšit.
|
|
|
Manometry and its use in patients with a diagnosis of globus faryngeus
Gregová, Daniela ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Hep, Aleš (oponent)
Cieľ Hlavným cieľom tejto práce je podať komplexný prehľad o etiologických faktoroch, možnostiach diagnostiky a liečebných metódach týkajúcich sa globus faryngeus, čo je pretrvávajúci alebo intermitentný pocit cudzieho telesa v krku. Druhým cieľom je preskúmať vzájomný vzťah medzi riadením pohybového aparátu a tlakovými zmenami v pažeráku, s dôrazom sa horný zvierač pažeráku. Metódy Na tejto štúdii sa podieľalo 37 pacientov. 24 z nich s globus faryngeus a 13 s GERD a bez príznakov globus faryngeus. Vzhľadom ku komplexnosti fyziologických funkcií pažeráka a nemožnosti konvenčnej manometrie plne zaznamenať túto zložitosť, sme pre túto úlohu zvolili manometriu s vysokým rozlišením. Pacienti boli vyšetrovaní počas štyroch rôznych posturálnych situácií, ktoré boli uskutočnené na podklade tolerancie polohy a manévru. Po vyšetrení nasledovala terapia zameraná na ovplyvnenie posturálneho nastavenia. U 10 pacientov s globus faryngeus došlo po terapeutickej intervencii zároveň ku kontrolnému manometrickému vyšetreniu a následne boli oboznámení s výsledkami ako formy biofeedbacku. Výsledky Výsledky našej pilotnej práce naznačujú možnosť vplyvu zvýšeného tlaku v hornom zvierači pažeráku v etiológii globus faryngeus, a to v priamej súvislosti na pohybový aparát a nastavených posturálnych podmienkach. Závery...
|
|
| |
|
|
Fyzioterapie u gastroesofageálního refluxu
ŠIRMAROVÁ, Jitka
Tato práce se zabývá problematikou etiologie a léčby refluxní choroby jícnu (GERD). Je prokázáno, že pohybový systém má v mnoha rovinách vliv na vznik tohoto onemocnění, proto vedle primární péče gastroenterologů a praktických lékařů nabývá na významu i léčba pomocí fyzioterapeutických technik. V teoretické části je podrobně popsán sfinkterový mechanismus na dolním konci jícnu, který je zde funkčně nejdůležitější antirefluxní bariérou. Dále jsou uvedeny možné způsoby a faktory, které se podílejí na vniku gastroesofageálního refluxu a následně i současná léčba refluxní choroby jícnu. Druhá část teoretické části je zaměřena na vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem, na funkci bránice a její souvislost se vznikem GERD a na možnosti rehabilitační léčby u pacientů s tímto onemocněním. Cílem teoretické části bylo podat rešerši o současném stavu. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvořili tři pacienti s diagnózou GERD léčící se v Nemocnici České Budějovice na Gastroenterologickém oddělení. Od pacientů byla odebrána anamnéza a provedeno kineziologické vyšetření. Shodně u všech třech pacientů byla zjištěna porucha trupové stabilizace. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena individuální terapie, což bylo také cílem praktické části. Fyzioterapie byla zaměřena na ovlivnění postavení hrudního koše a zlepšení jeho dynamiky při dýchání, nácvik dechového stereotypu, aktivaci břišní stěny, ovlivnění stabilizační funkce nohy, cvičení ve vývojových řadách a modifikovaných polohách, progresivní Jacobsonovu relaxaci a ovlivnění reflexních změn měkkými technikami. Výzkumnou otázkou bylo, zda lze příznaky GERD pozitivně ovlivnit ošetřením funkčních poruch pohybového aparátu. Během tříměsíční terapie došlo k určitým změnám v kineziologickém vyšetření (např. změna aktivity dolních a horních fixátorů lopatek s relaxací trapézu, uvolnění rigidity hrudníku, ovlivnění dynamické stability těla). Funkční poruchy ale nebyly ovlivněny natolik, aby byly také změněny popsané symptomy GERD. Výsledky terapie byly limitovány motivací, přístupem a psychickým naladěním pacientů. Roli ve vzniku refluxu patrně nehraje jen vnitřní orgán či pohybový systém, ale také psychika, a všechny tyto složky člověka se navzájem ovlivňují. Proto také léčba multifaktoriálního onemocnění, jakým je GERD, by měla být komplexní. Měly by být léčeny zároveň všechny faktory, kromě fyzioterapie i oblast psychická, a to vyžaduje dosud bohužel zaostávající mezioborovou spolupráci.
|
host ::
RSS.