|
|
Magický svět G. G. Márqueze
KRÁLÍKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu děl Gabriela Garcíi Márqueze, která patří do oblasti magického realismu. Základem práce je specifikovat rysy magického realismu a jedním z důležitých textů pro tuto část práce je Zázračné reálno a magický realismus Evy Lukavské. Další kapitola z teoretické části je věnována rozboru fikce a fikčních světů. Pro tuto kapitolu využívám jako podklad dílo Heterocosmica Lubomíra Doležela a knihu Co dělá fikci fikcí od Dorrit Cohnové. Přínosným dílem pro tuto diplomovou práci je biografie Garcíi Márqueze od Geralda Martina. Pro diplomovou práci je zdrojem informací doplňující analýzy děl, ale taktéž částečně sama důvodem k rozboru. Analyzovanými díly jsou knihy Sto roků samoty, Zlá hodina, Plukovníkovi nemá kdo psát a povídky "Pohřeb Velké matky", "Oči modrého psa" a "Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce" ze stejnojmenných souborů. Zvolená díla vznikla v první polovině autorova tvůrčího období a jsou mezi nimi rozestupy pouze v řádu let. Objevují se v nich podobné či shodné tematické prvky a ty by mohly být odpovědí na otázku, jež je též součástí výzkumu v této diplomové práci, a sice otázku po kompaktnosti světa Gabriela Garcíi Márqueze - jedná se o jeden svět, či je jich vícero? Rozbor děl tvoří praktickou část práce, jejímž výstupem budou prvky magického realismu. Prvky budou též porovnány a zhodnoceny. Doplňující kapitolu práce tvoří návrh pojmout dílo Garcíi Márqueze k rozboru v rámci kulturní antropologie. Pro tuto kapitolu tvoří základní literaturu publikace Václava Soukupa.
|
|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
|
|
Téma samoty ve Sto rocích samoty od Gabriela Garcíi Márqueze
Iltisová, Andrea ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na téma samoty či osamění v románu Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. Zabývá se především odlišením samoty a osamění a pak srovnáním samoty jedince a samoty společnosti. Je nezbytné zmínit stručný obsah díla a pro porovnání také reálnou situaci Latinské Ameriky, jež se velmi odráží v díle G. G. Márqueze. Nejdůležitěším motivem je v práci samota, která se dotýká každé postavy z díla a čtenáře provází celou knihou. Dotýká se každého čtenáře i osobně v reálném životě a proto jsem se tomuto tématu věnovala.
|
|
|
Vizuální prostředí a imaginace v díle G. Garcíi Márqueze
Blažková, Kristina ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
v českémjazyce: V této práci se zaměřuji na samotné prostředí vybraných dílech tzv. macondského cyklu, do kterých Gabriel García Márquez zasazoval děj. Mým cílem je zmapovat způsob, jakým García Márquez popisuje prostředí, události a jednání postav. Z pohledu čtenáře porovnávám, nakolik jsou to popisy prostředí a obyvatel Jižní Ameriky a nakolik projev autorovy obrazotvornosti využívající magických prvků, alegorie a metafor. Zdůrazňuji roli kulis a živých obrazů ve vybraných dílech, především ale v románu Sto roků samoty, a nakolik tím Gabriel García Márquez přispěl k nové narativní metodě.
|
|
|
Rané dílo Garcíi Márqueze: Všechna špína světa ve srovnání se Sto roky samoty
Trčková, Helena ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na rané dílo kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, Všechna špína světa (La Hojarasca), a pro srovnání se zabývá autorovým nejvýznamnějším románem Sto roků samoty (Cien años de soledad). Všechna špína světa je samotným autorem považována za přímého předchůdce Sto roků samoty, přestože se jedná o dílo velmi odlišné. Na následujících stranách se budu věnovat několika aspektům autorova raného románu. Konkrétně se zaměřím na kompozici, Macondo, téma násilí, "smršť" v názvu knihy, atmosféru, dílo jako moderní verzi antické tragédie, magično a absurditu, motiv času a téma samoty. Obě knihy se odehrávají v Macondu a popisují stejné historické události, nicméně velmi se liší například z hlediska kompozice - zatímco ve Sto rokách samoty je užita výstavba tradičnější, Všechna špína světa je z tohoto pohledu dílem více experimentálním. Sto roků samoty se řadí k magickému realismu, Všechna špína světa je v tomto směru dílo naprosto odlišné. V autorově prvním románu jistě můžeme spatřovat předlohu k napsání Sto roků samoty, ale zároveň se jedná o velmi osobité dílo, které má svůj význam i mimo kontext autorova pozdějšího románu.
|
|
| |
host ::
RSS.