|
|
Fytoremediační potenciál vyšších rostlin - fytoextrakce paroxetinu
Štelbacká, Kristína ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Znečištění životního prostředí je pro lidstvo již dlouho důležitým tématem. Ve vodě a půdě se nachází mnoho mechanických i chemických polutantů, které je třeba odstranit. Jedním z problému jsou taktéž xenobiotika, která se vyskytují v životním prostředí čím dál tím více. Tato bakalářská práce se zabývá studiem fytoextrakce léčiva paroxetinu pomocí rostliny kukuřice seté (Zea mays). Antidepresivum paroxetin patří do skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a využívá se pro léčbu depresivních poruch. Rostliny byly kultivovány ve sterilním médiu po dobu nezbytně nutnou k jejich dostatečnému růstu. Následně byl do rostlinného média přidán paroxetin a vzorky byly odebírány po dobu 96 hodin. Pro první pokus byla koncentrace léčiva v médiu 3 mg ∙ l−1 , pro druhý 2 mg ∙ l−1 a pro třetí 1 mg ∙ l−1 . Pro zjištění fytoextrakční aktivity byly odebrané vzorky detekovány pomocí systému HPLC s UV detektorem. Účinnost fytoextrakce paroxetinu byla u prvního pokusu stanovena na 0,0023 mg/g(čerstvé hmotnosti) a pro druhý pokus 0,0014 mg/g(čerstvé hmotnosti). Rostliny používané pro fytoremediaci mají zvýšené předpoklady pro vznik oxidativního stresu a tvorbu reaktivních forem kyslíku. Po fytoextrakčních experimentech byla stanovena antioxidační kapacita extraktů listů a kořenů jednotlivých...
|
|
|
Záchyt a translokace buspironu v kulturách vyšších rostlin
Schmidová, Anna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje fytoextrakci anxiolytika buspironu z živného média a dále studiu vlivu tohoto abiotického stresu na rostlinný metabolismus. Byly provedeny dva experimenty s kukuřicí setou (Zea mays), která byla hydroponicky kultivována ve sterilním médiu po dobu 10 a 14 dní. Po přidání roztoku média s obsahem buspironu o koncentracích 10 a 5 mg · L-1 byly odebírány vzorky média v jednodenních intervalech ze všech experimentálních rostlin. Následně byla v médiu sledována klesající koncentrace buspironu pomocí metody HPLC/UV s reverzní fází při vlnové délce 240 nm. Při prvním experimentu s počáteční koncentrací buspironu v roztoku média 10 mg · L-1 byl zjištěn jeho úbytek o 65 % za 96 hodin, během kterých fytoextrakce probíhala. Celkový pokles koncentrace buspironu pro druhý experiment, kdy jeho počáteční koncentrace v roztoku média činila 5 mg · L-1 byl za 144 hodin fytoextrakce 53 %. Po ukončení fytoextrakčních experimentů byla v listech a kořenech rostlin stanovena aktivita celkových volných peroxidas, membránově vázaných peroxidas, guajakol-peroxidasy a ABTS-peroxidasy. Dále bylo provedeno stanovení obsahu fenolických látek, které se řadí do skupiny tzv. sekundárních metabolitů a jejichž účinky souvisí s antioxidačním systémem rostlin. V gelech po nativní elektroforetické separaci...
|
|
| |
|
|
Fytoextrakce směsných vzorků farmak z vodných roztoků
Hájková, Eliška ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
V životním prostředí byla detekována řada kontaminantů, včetně léčiv. Jejich přítomnost v půdě a vodních zdrojích může mít pro jejich neustále se zvyšující koncentraci toxický vliv na necílové organismy. Metoda fytoremediace využívá schopnosti rostlin vychytávat tyto kontaminanty a různými mechanismy je detoxikovat. Cílem této práce byla fytoextrakce ibuprofenu za využití kukuřice seté (Zea mays) z vodných roztoků média. Byla provedena také fytoextrakce ibuprofenu v kombinaci s dextromethorphanem. Kvantitativní množství extrahovaného ibuprofenu bylo detekováno pomocí HPLC s UV detekcí. Ibuprofen byl velmi dobře rostlinami extrahován. V přítomnosti dextromethorphanu byla účinnost fytoextrakce snížena. Účinnost fytoextrakce ibuprofenu byla 0,10 mg na gram čerstvé hmotnosti listu, zatímco za přítomnosti dextromethorphanu byla fytoextrakční účinnost 0,09 mg na gram čerstvé hmotnosti listu. Po fytoextrakci ibuprofenu byla stanovena antioxidační kapacita v listech a kořenech experimentálních rostlin, z nichž nejvyšší hodnoty vykazovaly kořeny rostlin pěstované s ibuprofenem v kombinaci s dextromethorphanem v médiu. V listech a kořenech byl detekován i obsah fenolických látek, kde nejvyšší zastoupení fenolických látek bylo detekováno v kořenech rostlin pěstovaných s oběma léčivy. Metodou dle Bradforda...
|
|
|
Studium fytoextrakce benzodiazepinů
Rychlovská, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo provedení experimentů s kukuřicí setou (Zea mays) za účelem zjištění účinnosti fytoextrakce vybraných léčiv z živného média. Rostliny byly hydroponicky kultivovány ve sterilním prostředí po 3 týdny, poté k nim byly přidány roztoky médií obohacených o vybrané benzodiazepiny (diazepam, flunitrazepam, nitrazepam a bromazepam) v koncentracích 5-10 mg/l. Odběry z jednotlivých rostlin byly prováděny po 24 hodinách a vzorky byly následně analyzovány pomocí metody HPLC/UV. Účinnost fytoextrakce byla hodnocena dvojím způsobem: jako procentuální úbytek koncentrace léčiva v médiu, a jako množství fytoextrahovaného léčiva v miligramech na gram biomasy rostliny. Z hlediska úbytku koncentrace léčiva byla jako nejúčinnější vyhodnocena fytoextrakce nitrazepamu (74,7 %), méně účinná diazepamu a bromazepamu (55,2 %, resp. 53,9 %) a nejméně účinná fytoextrakce flunitrazepamu (38,0 %). Při přepočtu na 1 g biomasy rostlin byla zjištěna nejlepší fytoextrakce bromazepamu (0,08 mg léčiva na 1 g biomasy rostliny), nižší účinnost u bromazepamu a diazepamu (0,02 mg) a nejnižší účinnost byla shledána opět u flunitrazepamu (0,01 mg). klíčová slova: fytoextrakce, benzodiazepiny, diazepam, flunitrazepam, nitrazepam, bromazepam
|
|
|
Vliv diklofenaku na fytoextrakci naproxenu.
Urbánková, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
P ítomnost organických slou enin ze skupiny farmaceutických substancí v povrchových vodách je v posledních letech pova ována za pseudo-perzistentní kontaminaci s mo nými negativními biologickými ú inky. Jednou z metod omezení vstupu t chto látek do ekosystému je pou ití biotechnologických metod k do i ování výtok z istíren odpadních vod. V modelových in vitro experimentech byla sledována fytoextrakce naproxenu a diklofenaku rostlinami kuku ice, slune nice a epky v podmínkách monokomponentního a multikomponentního zne i t ní. V p ípad jednotlivých substancí byla nalezena fytoextrak ní schopnost. Narozdíl od kuku ice, slune nice rozli uje testované substance v závislosti na pou itém kultivaru (80% a 34% extrahovaného naproxenu a diklofenaku po 24 hodinách), v p ípad epky nejsou rozdíly tak významné (50% naproxenu, 33% pro diklofenak). Obecn je naproxen extrahován z media snadn ji, p ítomnost diklofenaku sni uje záchyt naproxenu u v ech testovaných kultivar .
|
|
| |
|
|
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
|
|
|
Fytoextrakce benzodiazepinů z vodných roztoků
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova V této práci byly provedeny fytoextrakční experimenty se čtyřmi benzodiazepiny: chlordiazepoxidem, diazepamem, alprazolamem a bromazepamem, a to na rostlině kukuřici seté (Zea mays). Ke sterilně vysázeným rostlinám kukuřice seté bylo po 14 dnech růstu přidáno čerstvé médium (dle Murashiga a Skooga) obohacené o benzodiazepin o výchozí koncentraci 10 mg · l-1. Médium bylo následně odebíráno vždy po 24 hodinách a koncentrace benzodiazepinu zjištěna metodou HPLC s UV detekcí. Při stejných podmínkách byly na HPLC po ukončení fytoextrakčních experimentů měřeny i vzorky extrahovatelných reziduí benzodiazepinů za účelem zjištění míry translokace léčiv do nadzemních částí rostlin. Nejvyšší fytoextrakční účinnost (množství léčiva extrahovaného 1 gramem biomasy za 24 hodin) byla zjištěna pro chlordiazepoxid, následoval bromazepam a alprazolam, nejnižší fytoextrakční účinnost vykazoval diazepam. Analýza extrahovatelných reziduí potvrdila translokaci do nadzemních částí rostliny u všech testovaných benzodiazepinů. Touto cestou může tedy docházet ke kontaminaci potravních řetězců živočichů. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, benzodiazepiny, extrahovatelná rezidua, HPLC.
|
|
|
Fytoextrakce metforminu a guanylmočoviny
Kovářová, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Farmaceuticky aktivní látky zahrnují také metformin, nejčastěji předepisované léčivo k léčbě diabetu mellitu 2. typu. Metformin je užíván ve vysokých denních dávkách (až 3000 mg/den) a je vylučován ledvinami v původní nemetabolizované formě. Metformin se degraduje až v čistírnách odpadních na guanylmočovinu. Čistírny odpadních vod nejsou zcela schopny vyčistit odpadní vodu a tak se metformin i guanylmočovina dostávají do životního prostředí, zejména do povrchových vod. V diplomové práci byla studována schopnost odstranění metforminu a jeho environmentálního metabolitu guanylmočoviny prostřednictvím fytoextrakčních technologií. Nejprve byla studována fytoextrakce metforminu pomocí 5 druhů rostlin - kukuřice seté, hrachu setého, ovsa obecného, plevuňky Reineckovy a staurogynu plazivého. V druhém experimentu byla studována fytoextrakce guanylmočoviny pomocí kukuřice seté a hrachu setého. Ve třetím experimentu byla studována fytoextrakce metforminu a guanylmočoviny najednou pomocí kukuřice seté. Media rostlin byla kontaminována metforminem nebo guanylmočovinou o různých koncentracích. Během jejich kultivace byly odebírány vzorky medií ve 24 - hodinových intervalech a v nich sledován pokles koncentrace xenobiotik pomocí HPLC s UV detekcí při 233 nm u metforminu a 210 nm u guanylmočoviny. Nejlepší...
|
host ::
RSS.