|
|
Petr Chaadaev's reflection about Russian's destinies through the example of his first philosophical letter, Russian Empire, history
Yakovleva, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou názory vynikajícího ruského myslitele, první poloviny 19. století, Petra Jakovleviča Čaadajeva. Ve svých úvahách a myšlenkách se zabýval osudem Ruska a jeho vztahem k všeobecnému evropskému rozvoji. Výzkum je prováděn na pozadí historických událostí a ideologických proudů, které jsou charakteristikou této doby. Dále jsou brány v potaz spisovatelova životopisná fakta a jeho tvorba. Zvláštní pozornost je věnována západnictví a slavjanofilství, vlastenecké válkce roku 1812 a povstání Děkabristů. Úvahy Čaadaeva jsou analyzovány na příkladu Prvního filozofického dopisu. Autor této práce se snaží zjistit, jak důležitou roli dnes hrají filozofické myšlenky Čaadajeva o historickém vývoji a poslání největšího euroasijského státu světa, které směřoval budoucím generacím.
|
|
|
Terrassonův román Sethos a osvícenská egyptománie
MEDKOVÁ, Markéta
Předkládaná práce si klade za cíl rekonstrukci náhledu na starověký Egypt v období osvícenství ještě před rozluštěním hieroglyfického písma. Na citovaných filozofických dílech se pokouší vyložit názor několika filozofů na starý Egypt. Hlavní část bakalářské práce vychází z osvícenského románu kněze Jeana Terrassona Sethos. Shrnuje jeho děj a zaměřuje se na porovnání staroegyptského náboženství a rituálů v románu se skutečností. Taktéž na život autora a jeho zasazení do dobového kontextu. Obsahem poslední části práce je srovnání rituálů starých Egypťanů s rituály svobodných zednářů, kterým práce věnuje i stručnou historii a pár základních údajů.
|
|
|
Petr Chaadaev's reflection about Russian's destinies through the example of his first philosophical letter, Russian Empire, history
Yakovleva, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou názory vynikajícího ruského myslitele, první poloviny 19. století, Petra Jakovleviča Čaadajeva. Ve svých úvahách a myšlenkách se zabýval osudem Ruska a jeho vztahem k všeobecnému evropskému rozvoji. Výzkum je prováděn na pozadí historických událostí a ideologických proudů, které jsou charakteristikou této doby. Dále jsou brány v potaz spisovatelova životopisná fakta a jeho tvorba. Zvláštní pozornost je věnována západnictví a slavjanofilství, vlastenecké válkce roku 1812 a povstání Děkabristů. Úvahy Čaadaeva jsou analyzovány na příkladu Prvního filozofického dopisu. Autor této práce se snaží zjistit, jak důležitou roli dnes hrají filozofické myšlenky Čaadajeva o historickém vývoji a poslání největšího euroasijského státu světa, které směřoval budoucím generacím.
|
|
|
Služby ve jménu dobra Rotary kluby v České republice
Holas, Jakub ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce zkoumá motivy dobročinnosti a její jednotlivé podoby v dnešní společnosti. Navazuje na kritické teorie studying up formulované Laurou Nader v 70. letech minulého století. Zamýšlí se nad úskalími etnografického výzkumu v mocensky nerovném terénu, kdy se antropolog ocitá v pozici nežádoucího. Na základě ročního výzkumu v Rotary klubech práce sleduje otázku, zda je dobročinnost ryzím aktem altruismu, sledováním vlastního zájmu nebo kombinací obou. Charita se od své původní křesťanské podoby postupem času vyprázdnila. V současné době nabývá podoby úspěšného marketingového nástroje. Pro někoho může znamenat péči o znevýhodněné, pro druhého jednoduchý krok, jak ulevit svému svědomí. Dobročinnost tak v jistých rysech nahradila křesťanskou zpověď a je tak jako ostatní komodity v neoliberálním systému jednorázově konzumována, aniž by vytvářela dlouhodobé vazby mezi dárcem a obdarovaným. Rotary International představuje celosvětovou síť soukromých klubů, mezi jehož členy se řadí přední osobnosti z finanční sféry, zdravotnictví, veřejné správy, žurnalistiky či vědy a výzkumu. Z antropologického hlediska se proto nabízí zkoumat Rotary klub v podmínkách nastupujícího kapitalismu v Čechách, jakožto institutu dobročinnosti. Klíčová slova: Rotary klub; svobodné zednářství; dobročinnost; charita; dar;...
|
|
|
Svobodné zednářství v průběhu dějin
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se zabývá historickým vývojem a fungováním bratrstva svobodných zednářů. Na základě dostupné literatury se tato práce snaží o shrnutí mýtické, ale zejména novověké historie po roce 1717. Je kladen důraz na vývoj anglického a francouzského zednářství, ale krátce seznamuje čtenáře i se situací v jiných evropských zemích a Americe. Dále se práce zabývá zednářskou symbolikou, která je neoddělitelnou součástí tohoto bratrstva, a nelze bez ní jejich fungování dostatečně pochopit. Důležitou kapitolou jsou i zasvěcovací ceremoniály a rituály, které dokreslují celkovou představu o svobodných zednářích. V závěru práce je uvedena analýza vztahu bratrstva a církve v historickém kontextu či postavení žen mezi zednáři. Práce je ukončena rozborem toho, jak současná společnost zednáře vnímá.
|
|
|
Terrassonův román Sethos a osvícenská egyptománie
MEDKOVÁ, Markéta
Předkládaná práce se věnuje poznání rané egyptománie, a to především podrobným rozborem francouzského románu Sethos. Dále se na citovaných filozofických dílech pokouší vyložit názor několika filozofů na starý Egypt. Cílem práce je analyzovat náboženství v románu a přispět k názoru, že zájem o starověký Egypt se počítá před Napoleonovu výpravu do Egypta. K tomuto náhledu se práce snaží dospět pomocí vybraných filozofických dobových děl a porovnáním rituálů svobodných zednářů a starých Egypťanů se zaměřením na takzvaný rituál čtyř elementů. Hlavní část bakalářské práce vychází z osvícenského románu kněze Jeana Terrassona Sethos. Shrnuje jeho děj a zaměřuje se na porovnání staroegyptského náboženství a rituálů v románu se skutečností. Taktéž na život autora a jeho zasazení do dobového kontextu. Ve druhé části pojednání vychází z filozofického názoru Athanasia Kirchera, Voltaira, Giambattisty Vica a Johanna Jakoba Bruckera, jejichž názory jsou v následující podkapitole porovnávány a analyzovány. Obsahem poslední kapitoly je srovnání rituálů starých Egypťanů s rituály svobodných zednářů, kterým práce věnuje i stručnou historii a pár základních údajů.
|
host ::
RSS.