|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
|
Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce
Tomsová, Julie ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce a sleduje v období První republiky politické biologismy v politických otázkách s obzvláštním důrazem na dílo dvou významných osobností československé veřejné i odborné sféry, Edvarda Beneše a Bohumila Němce. Od počátku 19. století se v návaznosti na Darwinovu evoluční teorii a její společenské aplikace (eugenika, rasová hygiena, "sociální biologie") začíná rozvíjet i tzv. biologie války neboli aplikace biologických principů na pojetí lidské války, k níž se oba zmínění autoři ve svých pracích vyjadřovali. Tato bakalářská práce představuje rozbor dvou jejich děl, vztahujících se k danému tématu, a pokus o jejich zasazení do širšího kontextu, jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska interní logiky darwinistických a jiných biosociálních teorií. Edvard Beneš a Bohumil Němec, dvě významné osoby československé odborné i veřejné sféry, politicky, intelektuálně a vědecky významní představitelé První republiky. Ve svých vědeckých, filozofických a politických názorech se hluboce rozcházeli a v roce 1935 proti sobě dokonce stáli jako protikandidáti v prezidentských volbách. Odlišná perspektiva i vědecké zaměření se odrazily i na jejich odlišném pojetí války. Z Beneše promlouvá sociolog a...
|
|
|
Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.
|
|
|
Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945
Smržová, Radka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Proměny filmového týdeníku Kinorevue v letech 1934-1945" zachycuje vývoj populárního filmového periodika během výše vymezeného období s přihlédnutím ke kulturně-politickému vývoji české společnosti. Práce se zabývá obsahovým i formálním rozborem týdeníku Kinorevue. Pozornost je věnována personálnímu vedení listu, jeho přispěvatelům, důležitým textům, rubrikám, grafické úpravě, rozsahu, ceně, aj. Určitý prostor je dán také stručnému rozboru předchůdci Kinorevue, časopisu Svět ve filmu a obrazech. Části věnující se samotné analýze periodika předchází stručná charakteristika politicko-ekonomické situace v ČSR v letech 1930-1945 a nástin vývoje československé kinematografie ve 30. letech a v době protektorátu. Důležitými součástmi práce jsou také oddíly zaměřené na vznik a rozvoj československého filmového tisku a na regulaci a řízení tisku od vzniku republiky do konce 2. světové války. Práci uzavírá kapitola shrnující a porovnávající jednotlivé etapy ve vývoji týdeníku Kinorevue.
|
|
|
Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce
Tomsová, Julie ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce a sleduje v období První republiky politické biologismy v politických otázkách s obzvláštním důrazem na dílo dvou významných osobností československé veřejné i odborné sféry, Edvarda Beneše a Bohumila Němce. Od počátku 19. století se v návaznosti na Darwinovu evoluční teorii a její společenské aplikace (eugenika, rasová hygiena, "sociální biologie") začíná rozvíjet i tzv. biologie války neboli aplikace biologických principů na pojetí lidské války, k níž se oba zmínění autoři ve svých pracích vyjadřovali. Tato bakalářská práce představuje rozbor dvou jejich děl, vztahujících se k danému tématu, a pokus o jejich zasazení do širšího kontextu, jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska interní logiky darwinistických a jiných biosociálních teorií. Edvard Beneš a Bohumil Němec, dvě významné osoby československé odborné i veřejné sféry, politicky, intelektuálně a vědecky významní představitelé První republiky. Ve svých vědeckých, filozofických a politických názorech se hluboce rozcházeli a v roce 1935 proti sobě dokonce stáli jako protikandidáti v prezidentských volbách. Odlišná perspektiva i vědecké zaměření se odrazily i na jejich odlišném pojetí války. Z Beneše promlouvá sociolog a...
|
|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
|
Odraz Velké hospodářské krize 1929-1933 v české ekonomické literatuře do roku 1945 - základní přehled
HOVORKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je vypracování základního přehledu reflexe Velké hospodářské krize v české ekonomické literatuře do roku 1945. Tato práce je zaměřena na přední národohospodáře a jejich nejvýznamnější díla, která se věnují hospodářské krizi. Za tímto účelem je v teoretické části přiblížen politický a hospodářský vývoj od vzniku první republiky, který souvisí s vývojem krize. Do této části je zahrnut přehled o tom, jak si vysvětlují krizi některé tehdejší politické strany. Následuje představení vybraných ekonomů formou krátké biografie a charakteristik jejich ekonomických názorů či ekonomického směru. Práce by mohla být využita jako pomůcka či studijní materiál pro výuku předmětu Makroekonomie a Historie ekonomického myšlení se zaměřením na Československo v období mezi lety 1929-1939.
|
|
|
Sociálně - politická situace v éře prvorepublikového Československa
HOLÝ, Ladislav
Sociálně - politická situace v éře prvorepublikového Československa Má bakalářská práce se zabývá sociálně ? politickou situací v období prvorepublikového Československa. Hlavním cílem práce bylo zmapovat sociálně politická opatření v období hospodářské krize 30. let 20. století a současně dílčím cílem bylo zjistit státní intervence v rámci politiky zaměstnanosti v letech 1918 - 1938. Cíl mé práce byl naplněn pomocí kvalitativního šetření z odborných publikací, přičemž při sběru dat byla použita metoda obsahové analýzy dokumentů a sekundárních analýz. V teoretické části jsou popsány zejména sociální problémy rozpadajícího se Rakouska ? Uherska, které měly důležitou a rovněž i přímou souvislost se vznikem Československa. V této kapitole jsem proto popsal zákony, které bylo nutné přijmout při ustavení nové republiky a rovněž zákony sociální (např. založení Ministerstva sociální péče, zákon o osmihodinové pracovní době, zákon o závodních výborech). Současně byla nastíněna i celková hospodářská situace v zemi, která jde ruku v ruce nejen s vývojem politickým, ale i zejména s vývojem sociálním. V další části ?zlatá léta Československa? jsem popsal dosud nejzářivější léta prvorepublikové éry, v této době se naše země nejvíce rozvíjela, nejen po stránce hospodářské, ale zejména po stránce sociální (schvalování nových sociálních zákonů). Během této doby byly uzákoněny velmi důležité sociální zákony, které daly základ budoucímu komplexnímu sociálnímu zabezpečení občanů. Jedná se např. zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a tím zavedený prvopočátek invalidních a starobních důchodů, dále vznik životního pojištění, zákon, kterým se zaváděl vznik dovolené nebo ratifikace mezinárodních smluv v oblasti nezaměstnanosti a nemocenského pojištění. V praktické části je uveden popis sociálně ? politických opatření, která měla zlepšit situaci v zemi, zejména v oblasti sociální (např. udržet pracovní místa a tím co nejnižší nezaměstnanost, vytvořit kanceláře pro nezaměstnané nebo zavedení podpory v nezaměstnanosti). Jsou zde nastíněny státní intervence, které se projevovaly ve formě zákonů, nařízení a organizačních opatření. Práce je zakončena diskuzí nad těmito státními zásahy, sociálními zákony či opatřeními, které Československo v tomto meziválečném období provedlo.
|
host ::
RSS.